Součástí každého řezu dřevin, a tedy i toho letního, je odstraňování všech odumřelých, nemocných a slabých větví a to vždy až na zdravé dřevo. Odřezané větve samozřejmě okamžitě odklízíme a štěpkujeme, načež využijeme štěpku v kompostu. Pozor však na napadené větve – ty musíme spálit. Důležité je též držet se zásady, že slabší řez zdravého dřeva je vždy lepší než nadbytečný. Jím totiž docílíme pouze přílišné tvorby vlků a přílišného zahuštění koruny.Řez mladých stromkůV první polovině června provádíme především řez mladých stromků a především těch, které jsme vysadili na podzim a na jaře. Jde o řez výchovný, při kterém odstraňujeme konkurenční výhony směřující do koruny a také výhony rostoucí kolmo vzhůru. Tyto výhony je třeba zkrátit cca o polovinu. Po dvou týdnech je nakonec ošetříme řezem na takzvanou patku. Zároveň můžeme ohnout výhony, které rostou šikmo vzhůru a to do vodorovné polohy. Zpomalíme tím jejich růst a podpoříme tvorbu nových pupenů. Ohneme však jen ty výhony, které nechceme využít k založení koruny. Řez jádrovin a peckovinU těchto dřevin je letní řez důležitý kvůli tvorbě hojivého závalu po obvodu řezem vzniklých ran, což vede k dobrému vyzrávání plodonosných výhonů. Někdo tento řez provádí před sklizní, jiný během sklizně a nebo po sklizni. Pokud jde o předsklizňový řez, ten zpomalí růst větví a stromy pak dají více živin samotnému ovoci. A skutečně – jádroviny pak mají větší plody (jablka, hrušky), lépe vybarvené a s lepší skladovatelností. Zároveň se omezí výskyt hořké pihovatosti. A co víc – ovlivníme jím úrodu v příštím roce. Nejprve se vyřezávají větve zahušťující a křižující, pak se zkracují větve, od kterých čekáme co největší plodnost (boční obrost se řeže na patku a nebo čípek) a prodlužující se větve se krátí na 6 až 8 pupenů. Je však třeba najít vhodný čas na řez jabloní a hrušní. U jabloní je to v době, kdy je na konci letorostu listový pupen (pokud by byly na koncích letorostů malé lístečky, ještě není čas).Peckoviny (broskvoně, meruňky, švestky, slivoně) je nejlépe řezat na sklonku léta, ideálně v půlce srpna. Například broskve a meruňky jsou již v tu dobu sklizeny. Postupujeme přitom stejně jako u jabloní a hrušní, přičemž kosterní větve zkracujeme zhruba na polovinu a boční výhony na dvě očka. Dlouhé větve musí mít poslední horní pupen listový a nikoli květní, větev se pak bude po řezu prodlužovat. Tímto řezem dosáhneme výborné úrody v dalším roce. Stejně je tomu u slív a švestek, byť jsou v tu dobu stromy ještě obalené plody. Právě z toho důvodu však řežeme pouze letošní větve, na kterých plody nejsou.Třešně a višně můžeme řezat přímo při sklizni (dokonce to usnadňuje sklizeň) a nebo ihned po sklizni! Řez drobných ovocných dřevinU rybízů a angreštů provádíme řez jakmile sklidíme úrodu. Tímto řezem formujeme korunku, aby nepřerůstala a keř neztratil svůj typický tvar. Čili podle konkrétní doby sklizně zkrátíme v červnu až na konci července o jednu třetinu všechny výhony, které směřují kolmo vzhůru, přičemž musíme udržovat tvar korunky. Stejně tak provádíme řez malin, ostružin a malinoostružin poté, co přestanou plodit. U malin řežeme staré výhony přímo u země a pozor – dvakrát plodící maliníky (remonantní) řežeme až na podzim po druhé sklizni. Velice radikálně seřízneme i ostružiny a malinoostružiny. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, shutterstock.com
