Především je důležité, co by měli alergici vědět před začátkem pylové sezóny. Hlavně pak musí vědět, na co jsou alergičtí a v případě právě pylových alergií by měli znát pylový kalendář. Pylová sezóna je velice dlouhá a v případě některých druhů může překvapit již na konci ledna. V každém případě se však doba poletování pylů různých druhů rostlin každým rokem liší. Záleží na zimě, jak je teplá a nebo naopak tuhá, kdy přichází jaro, ale i kdy se případně znova na nějaký čas ochladí. Rostliny reagují na počasí velice pružně. Oficiálně však samozřejmě platí obecné pravidlo, že hlavní pylová sezóna začíná s příchodem jara. To je doba, kdy alergikům začínají těžké časy spojené s kýcháním, smrkáním, únavou, bolestmi hlavy, případně i teplotami.Jakmile se příroda začne probouzet, alergikům začínají problémy. Jako by ani nebyli z tohoto světa. V souvislosti s alergiemi se též hovoří o civilizačních onemocněních a nejhorším obdobím bývá pro alergiky duben a poté ještě květen. Ovšem právě v dubnu se v přírodě objevují ty nejvýznamnější alergeny. Nejvíce lidí totiž trápí alergie na pelyněk, břízu, dub a trávy. Jako první pak začínají kvést lísky, poté se přidávají olše, břízy a další dřeviny. Od března do května patří k významným alergenům vrba, jasan, habr a dub. V dubnu a květnu se přidávají pyly jehličnanů, ty však mají jen malý alergologický význam. A na podzim končí pylová sezóna rákosy a různými bylinami. Oficiálně pylová sezóna v Česku trvá cca od března do konce září a dělí se na tři období. Na jaře alergiky trápí především pyly z dřevin, v létě pyly trav a na podzim pyly plevelů (hlavně pelyněk a ambrózie). Bude to znít až neuvěřitelně, ale v České republice je v současnosti více jak 2,5 milionu alergiků a jejich počet neustále narůstá. Jen za posledních 20 let se počet alergiků zdvojnásobil! Jde o důsledek zhoršení životního prostředí v kombinaci s moderním způsobem života, značným stresem a dědičností. Dochází také k takzvané falešné alergii. Jde o to, že někdy blízká přítomnost u některých rostlin způsobuje projevy podobné alergii. O alergii však nejde, nevytváří se totiž specifické protilátky a pouze jsou podrážděné dýchací cesty. Například k tomu dochází při silné vůni květů akátu, lípy, bezu, šeříku a nebo řepky olejky. Aby měli alergici dostatek informací, existuje takzvaná Pylová informační služba, která zveřejňuje každý týden aktuální stav pylů (ale i jiných alergenů) i předpověď na nejbližší období. V České republice pak měří koncentraci pylů 12 pylových stanic. Pylové alergeny u nich vyvolávají nepřiměřené reakce imunitního systému. Tělo alergika se vlastně chová k pylovým alergenům, jako by šlo o nebezpečnou infekci. Pyl se jim usazuje v kůži, očích, nose i na průduškách, což má za následek až velmi silné projevy alergie. Navíc je velmi pravděpodobné, že pokud trpíte jednou alergií, projeví se u vás i další její formy. Každého alergika obvykle trápí alespoň dva typy alergií. A důvody jsou nasnadě, pyl je lehký a malý, velikost jednoho pylového zrna se pohybuje od dvou až do dvě stě padesáti mikrometrů. Dostanou se proto doslova všude, často i desítky kilometrů od původního zdroje. Proniknou dokonce i prachovými filtry. Na alergiích se navíc negativně projevuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje nosní sliznici. A právě to zvyšuje pravděpodobnost, že dýchací cesty budou na alergeny nějak reagovat. Pokud pak pyly přilnou k nečistotám ve vzduchu, jsou dráždivější a riziko vzniku alergické reakce se zvyšuje. Typickými projevy pylové alergie jsou silná vodnatá rýma, až záchvatovité svědění nosu a kýchání (často i několik desítek kýchnutí v jednom sledu). Alergii též doprovází nepříjemné zduření nosní sliznice, pocit ucpaného nosu, zarudlé a slzící oči a nakonec i potíže s dýcháním. Projevy alergie navíc ještě zhoršuje astma alergika. U citlivějších alergiků může vdechování pylů způsobit dokonce i ekzémy v podobě zarudlých svědivých ložisek (ta se nejčastěji tvoří na hlavě a v podkolenních a loketních jamkách). Mnoho alergiků také bolí hlava, mají problémy se spánkem a pocity únavy. Zvyšuje se i sklon k infekcím dýchacích cest a zánětům vedlejších nosních dutin. Pokud na sobě podobné příznaky pozorujete, neprodleně navštivte lékaře. Vyhýbejte se alergenům, je-li to jen trochu možné.Po příchodu domů se osprchujte, umyjte si vlasy a převlečte se do čistého.V pylové sezóně se co nejvíce vyhýbejte zbytečnému pobytu venku, při alergiích na pyly stromů se vyhýbejte lesům a parkům. Při alergiích na traviny nechoďte do polí, luk a míst s vysokou trávou.V pylové sezóně nesekejte trávu a nesušte venku prádlo.Za slunných dnů je třeba zavírat okna (hlavně dopoledne a odpoledne, tedy v době s nejvyšší kumulací pylů).Do oken je vhodné instalovat protipylové sítě.Ve venkovním prostředí se vyhýbejte namáhavé fyzické práci, především za slunných a větrných dnů. Také nesportujte.Vyhýbejte se i dráždivým látkám, které váš stav ještě zhorší, například cigaretovému kouři, silným vůním květin a parfémů.Sledujte stále aktuální pylovou situaci a počasí. Nejlépe se vám bude venku dařit po dešti.Doma je třeba častěji utírat prach, vysávat koberce a vytírat podlahu.Vhodné je též pořízení čističky a zvlhčovače vzduchu.Zařaďte do svého jídelníčku co nejvíce ovoce a zeleniny, stejně jako mléčné výrobky s probiotiky a netučné maso. Prostě vynechte například vepřové. Vypijte alespoň 2 litry vody denně, omezte sladké nápoje a kofein.Je také dobré si dopřát dosti relaxace (sauna, plavání, bruslení apod.).A nakonec maximálně dbejte na spánkovou hygienu a naučte se dýchat nosem, nikoli ústy. Pokud je pylová alergie odhalena, je třeba zjistit, o jaký pyl se jedná. Až poté je možné nastavit správnou léčbu. Lehčí formy alergie se léčí tabletkami proti alergii, užívanými před očekávaným příchodem alergenů a poté po celou pylovou sezónu. Mimo sezónu se též aplikují vakcíny zvyšující odolnost vůči pylům. Pomáhá i vycestování do oblasti, kde pyl, na který je alergik citlivý, není (hory, moře atd.). To si však nemůže dovolit každý a vždy.