Nový produkční záhon je ideální vytvořit z několika vrstev. Pokud je popíšeme zdola, je tou první zrytý a překlopený trávník (tedy pokud záhon či záhony zakládáme na stávající travní ploše), následuje vrstva ušlapaného hnoje (alespoň 10 cm, ideálně i 20 cm a více např. uleželého hnoje koňského, na podzim můžeme použít i chlévskou mrvu, ale i jiná organická hnojiva). Pod vrstvu hnoje můžeme uložit karton (pozor – bez potisku), který zamezí prorůstání plevelů a časem se rozpadne. Někteří zahradníci doporučují uložit karton mezi koňský hnůj, ovšem toto řešení nedává příliš smysl. Navíc právě v případě koňského hnoje brání karton prorůstání plevelů z podkladu, ovšem neřeší již růst plevelů ze samotného hnoje (koňský hnůj obsahuje velké množství nenatrávených semen), stejně jako z kompostu. Udělat tak dokonalý kompost, že neobsahuje žádná klíčící semena, to nedovedou ani v sofistikovaných kompostárnách. Na hnůj ukládáme vrstvu kompostu, případně směs kompostu s kvalitní zeminou. Snadno si tuto směs promícháme na volné ploše lopatou. Prostě vedle sebe vyklopíme 2 hromady materiálu a střídavě házíme lopatou materiál z jedné i druhé na hromadu třetí, která bude nakonec jedinou. Vyplatí se též přisypávat trochu písku, obzvláště pokud je zemina více hlinitá.Pokud máme to štěstí, že narazíme na cenově přijatelný zdroj například 15, 20 let uleželé chlévské mrvy, která je pro prosátí přes síto již hotovým a úžasným substrátem, máme vyhráno. Nerozpadlé části navážky necháme vespod, spodní vrstvu hnoje již pak ani nepotřebujeme, navrch pak navezeme vrstvu kvalitního, prosátého substrátu. Chlévská mrva (kravský hnůj) je čerstvá velmi ostrá a dovede rostliny popálit, proto se též zarýpává na podzim, aby se do jara co nejvíce rozložila, ovšem velmi dlouho rozkládaný materiál je již „čirým“ humusem. Zemědělec, od kterého jsem si takový materiál navezl, vyprávěl, že si nové záhony zakládá bagrem, aniž by materiál bylo vůbec třeba prosít. Ovšem z estetického hlediska vypadá pěkně úhledný, urovnaný záhon s povrchem z prosátého materiálu mnohem lépe. Z hlediska pěstování rostlin je však výsledek úplně stejný. Vrstvu substrátu (kompostu, zeminy) volíme alespoň 20, nejlépe však i 30 cm silnou. Nesmíme na ni šlapat a musíme počítat s tím, že časem slehne, čili za rok bude třeba opět přisypat trochu prosátého kompostu (substrátu) a povrch urovnat.Dost často se stává, že narazíme na informaci, že někde v katastru obce byla dlouhodobě ukládána travní a listová a jiná biologická odpadní hmota. Pokud takové místo najdete, stačí rýpnout do země, a když máte štěstí, našli jste úžasný zdroj humusu pro své záhony. Samozřejmě je pak otázkou, kdo vlastní pozemek, kdo zde materiál ukládal a za jakým účelem. Vlastnické vztahy nelze bez možného trestu jen tak obejít. Na druhou stranu však jde často i o takzvané černé zavážky a v tomto případě by mohlo stačit konzultovat svůj záměr na obecním úřadě. Taková zavážka je totiž na daném místě nežádoucí a často jde právě o pozemky v katastru a majetku obce. Zavážky vznikly logikou 'sousedovi to na pozemek vozit nebudu, ale co je obecní, státní, … to mě nepálí.' Mnohé obce též zakládají (anebo již založily) komunální kompostárny, v nejjednodušším případě tedy místa, kde rostlinný materiál pouze zetlívá na hromadách a postupně se mění v humus, tedy kompost. Neváhejte a zeptejte se, za jakých podmínek můžete takový kompost získat. V komerčních kompostárnách počítejte, že dáte za tunu zahradního kompostu 300 až 400 korun bez ceny dopravy, pozor však na jakost konkrétní šarže. Může se stát, že si domů přivezete víc hlíny než humusu (kompostu), pokud byla v konkrétní šarži hlína doplněna v nadměrném množství. Kromě hnoje může spodní vrstva obsahovat i zelené hnojení a nerozloženou část kompostu, slámu, seno apod. Zde již vlastně jde o princip zakládání vyvýšených záhonů. A ne nadarmo se vyplatí takový záhon kolem dokola obednit. Co je uvnitř, to hnije, a neleze nám to ze záhonu na bocích ven.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com