Ano, výběr materiálu je při rozhodování o skleníku zásadní. A právě první a hlavní volbou je sklo nebo polykarbonát (PC). Skutečně jde o nejdůležitější rozhodnutí. Záleží navíc na mnoha okolnostech, například i na podnebí, v jakém bude váš nový skleník stát. Pokud třeba v daném místě (především v nižších a teplejších polohách) příliš nesněží, určitě se vůbec nemusíme bát volby polykarbonátu. Vybírat přitom lze z různých tlouštěk materiálu a platí, že čím silnější materiál bude (u skleníků nejčastěji od 4 do 6 mm), tím větší zátěži počasí polykarbonát odolá. Do opravdu studených míst položených ve vyšších oblastech však bude nicméně lepší volbou skleník ze skla. I když i pro tyto případy se vyrábí i polykarbonátové skleníky. Důležitý je především tvar skleníku a sklony stěn, ale také způsob jeho kotvení do terénu. Skvěle propouští světlo (propustnost dosahuje přibližně 83 %).Jsou lehké, ale zároveň velmi odolné vůči větru i nárazům předmětů. Odolají například i síle míče kopnutého dětmi.Vynikají tepelně izolačními vlastnostmi (i díky funkční UV vrstvě), dovedou proto uvnitř udržet optimální teplotu i za méně slunečných dnů.Jsou bezpečnější – při rozbití se na rozdíl od skla netříští na ostré střepy.Jsou zdravotně nezávadné, což stvrzuje i certifikát udělený Státním zdravotním ústavem.S roky se jejich vlastnosti (včetně barvy a pevnosti materiálu) nemění. Oproti polykarbonátu se tak snadno nepoškrábou.Spolu s kvalitní konstrukcí skleníku vydrží i větší nápor sněhu (pravidelné odmetání ale nepodceňte – pokud sníh nataje a opět zmrzne, zvýší se jeho váha a tím i riziko poškození skla).Výborně odolávají silnému větru.I při vyšších venkovních teplotách lépe zamezí přehřátí.Disponují speciálním efektem rozptylu paprsků – díky této úpravě není třeba skleník zastiňovat.Mají vysokou životnost.Snadno se udržují. Zcela ideální jsou v mnoha případech hliníkové profily. Jsou lehké a jejich vyšší pevnost umožňuje dodávku od výrobce v již vytvarované podobě. Hliník navíc skvěle odolává korozi. Stinnější stránkou je však nižší stabilita hliníku, hliníkové profily se proto nehodí do míst, kde více fouká, a kde bývají i vyšší sněhové nadílky. Pozinkovaná ocel je oproti hliníku pevnější. Vždy ale záleží nejen na použitém materiálu konstrukce skleníku, nýbrž i na způsobu jeho zpracování. Jeklové konstrukce, tedy takové, které se skládají z dutých uzavřených profilů z oceli, jsou velmi pevné, ale současně lehčí oproti plným ocelovým tyčím. Čtyřhranné pozinkované ocelové profily pro změnu nevyžadují nutnost stavby základů a jsou přitom vhodné i do horských oblastí. Různé tvary skleníků mají různé ne/výhody. A právě tvar se může odvíjet i od zvoleného materiálu. Pokud se však rozhodnete pro sklo, vaše možnosti se zúžily pouze na sedlové skleníky. V opačném případě (polykarbonát) máte na výběr i obloukové varianty.Sedlový druh skleníku je u lidí populární, tradiční. Typický tvar “domečku“ se však v čase ukázal jako méně praktický. Sklon sedlové střechy může omezovat růst vysokých rostlin. Pokud jste si navíc vybrali sedlový polykarbonátový skleník, musíte brát v potaz zvýšené riziko v zimních měsících, kdy sedlová střecha z polykarbonátových desek snese menší zatížení sněhem. Polykarbonát se může pod tíhou sněhu prohnout, což u skla nehrozí. Výhodu polykarbonátového skleníku se sedlovou střechou však může představovat jeho jednoduchá montáž. Polykarbonátové desky jsou navíc už předřezané, pouze montujete, nic už neřežete, stejně jako je tomu v případě skla. U obloukových skleníků se vyřezávání některých částí pláště podle nářezového plánu sice nevyhnete, na druhou stranu však nejde o nic složitého a nezvládnutelného. K dispozici navíc dostanete podrobné návody a plány, jak skleník postavit (včetně nářezového plánu). Viděl jsem to na vlastní oči u sousedů na kraji naší obce. Když už se skleník chystal ulétnout, majitel nastartoval vedle stojící bagr (který ho živí) a lžící skleník shora zaklopil. Jenže působením větru se nedostatečně v terénu kotvený polykarbonátový skleník stejně uvolnil a tlakem o lžíci bagru se vše rozlámalo. Doslova. To už by snad bylo lepší, kdyby jim ulétl a sebrali si ho někde u lesa.V každém případě je nutné skleníky ze skla z důvodu jejich větší hmotnosti pokládat a kotvit na betonovou podezdívku, která musí být položena do nezámrzné hloubky (80 cm). Nezámrznou hloubkou se zamezí pohybu betonové podezdívky, čímž předejdeme riziku popraskání skleněných dílců (výplní). Konstrukce skleněných skleníků mají již obvykle předvrtané otvory pro umístění šroubů a jejich přivrtání k podezdívce. Výrazněji lehčí polykarbonátové skleníky sice stačí uchytit do terénu pouze pomocí kotev, tedy bez nutnosti betonové podezdívky, ne vždy to ale musí stačit. Ukotvení spočívá ve vykopání rygolu hlubokého cca 35 mm a kopírujícího obvod skleníku. Do rygolu se umístí spodní část skleníku a vykopaná spára se opět zasype. U obloukových skleníků se zakopávají přesahující obloukové profily ve tvaru T. Zahradní skleníky řady Gardentec F můžete ukotvit pomocí kotvicích hřebů.Jestliže ale v dané lokalitě hodně fouká, je lepší i polykarbonátový skleník kotvit na betonovou podezdívku položenou až do nezámrzné hloubky (80 cm). Je však třeba mít na paměti, že u některých typů skleníků (například tzv. Meistro Kodas) budete muset přesahující profily uříznout, čímž ale přijdete o záruku na konstrukci skleníku. Pro kotvení na podezdívku si také budete muset dokoupit úhelníky. U vybraného typu skleníku se proto vždy raději přesvědčte, zda jsou kotvicí sady či originální základna součástí balení, nebo zda je potřeba dané příslušenství dokoupit. A opět opakujeme: Určitě platí, že ve větrnějších oblastech, kde se nevyskytují stavby a stromy, které by skleník před povětrnostními vlivy chránily, raději zvolte skleník ze skla. V každém případě pak nesmíme nikdy zapomenout na zapuštění skleníku do země. Jinak u polykarbonátového skleníku hrozí, že nám opravdu ulétne. Správným uchycením k zemi zároveň zajistíme, že skleník nebude podfukovat, čímž jsou rostliny ochráněné před zimou. Velikost skleníku je závislá na místě, které máme pro skleník k dispozici, našich finančních možnostech, výšce rostlin, jaké chceme pěstovat a také plánovaném objemu svých pěstitelských záměrů. Například pro čtyřčlennou rodinu potřebujeme podlahovou plochu skleníku nejméně 8 m2. Pro pěstování nižších rostlin v menším objemu jsou naopak vhodné i pařníky a pařeniště. Souhrn kritérií výběru skleníku1. Povětrnostní podmínky lokality2. Prostor, jaký máme k dispozici3. Prostor (včetně výšky skleníku a tvaru), jaký skutečně potřebujeme4. Naše finanční možnosti5. Dokonce i naše zručnost, skleník si je však možné nechat postavit
