Můžeme jezírko tak trochu ukrýt na periferii zahrady, udělat si u něj malinko tajné místo, kde se budeme ukrývat a nebo jezírko postavíme do centra jako hlavní solitér zahrady či terasy u domu. Někdo prostě jezírko raději zasune do zeleně zahrady, jiný je postaví jako svou chloubu, byť jen decentní. Jezírko je ideální budovat na co nejrovnějším terénu, ovšem pokud chceme sáhnout po betonu (třeba v kombinaci s kameny), není problém vypořádat se i s prudším svahem. Za jezírkem na rovině pak může být třeba svah či skalka. Co se týká stínu, je dobré jezírko přistínit, ale úplně do stínu prostě nepatří. Obzvláště pokud by bylo zcela zastíněné stromy, protože pak bychom měli nejvíc práce s jeho čištěním od listí a jehličí.Velikost vodní plochy pak vždy řešíme s ohledem na velikost zahrady. V každým případě ale platí, že čím je větší plocha a hloubka jezírka, tím lépe se v něm udrží biologická rovnováha. Voda titěrných mini jezírek musí jednoznačně procházet filtrací. Používají se prefabrikované nádrže a nebo fólie, ovšem možná je i betonáž, načež vybetonované jezírko opatříme po uzrání betonu fólií. Hovoříme o takzvané bazénové fólii. Samozřejmostí by mělo být doplnění štěrkem či oblázky a většími kameny, kámen dodá jezírko přírodní ráz. Zcela ideální je, pokud není vidět ani kousek plastu.Z hotových prefabrikovaných nádrží lze vybudovat jen malá jezírka, která musíme doplnit filtrací vody. Prodávané nádrže jsou různě tvarované, mohou mít mělčí i hlubší zóny a mohou pojmout cca 150 až 2500 litrů vody. Ovšem ty větší nádrže od cca 1000 do 2500 litrů bývají vyrobené ze sklolaminátu. Nádrž může být vybavena i drenážními kanálky, spodní výpustí, šachtou s čerpadlem (třeba pro vodotrysk) a filtrační jednotkou. Vynechme nyní možnost betonáže a nebo pouhého uložení fólie do výkopu. Podle tvaru zakoupené nádrže je nejprve třeba zakreslit na zvoleném místě tvar jezírka a poté kopeme. Ornici je dobré uložit třeba vedle kompostu, travní drny do kompostu přidáme. Pouze hlušinu vyvážíme z pozemku, nebo můžeme ze získaného materiálu vymodelovat nerovný terén za jezírkem či okolo něj, to je již na nás. Jámu vždy kopeme o cca 10 cm hlubší a širší, než bude výsledné jezírko, zbytek pak dosypeme. Je třeba co nejpřesněji tvarovat odstupňování hloubky dna, nebudeme pak muset tolik dosypávat. V případě fólie či betonáže opatřené navrch fólií to máme jednodušší, tvar a odstupňování hloubky si navrhneme při provádění výkopu a nebo podle projektu. Nemusí však jít o přesné rozměry. Dno vykopané jámy je třeba pořádně upěchovat a poté vysypat tak vysokou vrstvou písku, o kolik jsme vykopali jámu hlubší, než je skořepina jezírka. Pro betonovaná jezírka použijeme jako podklad vrstvu štěrku, zde bude hloubka výkopu o dost větší, minimálně o 30 cm. Pro pouze fóliovaná jezírka též použijeme jako podklad písek, aby kameny fólii neprotrhly. Jámu pro menší jezírka si snadno vykopeme svépomocí, na ta větší bude třeba technika, například minibagr. Je dost dobře možné, že budeme tu a tam ještě potřebovat podsyp pískem. Okolo jezírka pak opět nasypeme písek a upěchujeme jej nejlépe vodou, když se písek prolije, slehne. Ovšem než začneme nádrž pískem obsypávat, musíme ji naplnit do jedné třetiny vodou, aby se nám již nehýbala. Že již voda stačí, poznáme tak, že s ní my sami silou nepohneme. Samozřejmě u těch nejmenších nádrží to nepůjde, prostě s ní hneme, i když v ní bude voda, ale u obvyklých rozměrů prostě bude nádrž s určitým množstvím vody již dobře sedět na podkladu. Kromě písku lze též použít obsyp jemným štěrkem frakce 4 až 8 mm. Obsyp průběžně pěchujeme, aby nevznikaly dutiny. A právě v tomto případě je ideální proud vody, který písek či jemný štěrk splaví do všech mezer. Především plastový okraj je dobré zakrýt kameny nebo štěrkem či oblázky. Není hezké, pokud je vidět. Na závěr může nějaký ten pěkný kamenný solitér též vykukovat z hladiny a také vypadá pěkně vysypané dno jezírka. Vlastně lze celý korpus (skořepinu) pomocí štěrku či oblázků zakrýt stejně jako jezírka z fólií. Prodávají se však i skořepiny s popískovanými okraji, pak máme vyhráno. Opět si vyznačíme tvar jezírka a promyslíme si proporce zón. Střídáme mokřinu, mělkou vodu a zónu hluboké vody. Mělká voda by měla tvořit 3/4 až 1/2 plochy. Zóna hluboké vody má mít hloubku alespoň 80 cm. Přechody různě hlubokých zón je třeba při vykopávce zaoblit. Ze dna výkopu odstraníme všechny kameny a kořeny a nakonec výkop vysypeme pískem. U betonovaných jezírek je lepší použít hrubší štěrk. S vrstvou písku a nebo štěrku a betonu musíme při výkopu počítat. Vrstva betonu by měla být silná alespoň 15 cm, nejlépe více a měla by být armována kari sítí. Vrstva štěrku by měla být silná alespoň 10 až 15 cm, vrstva písku taktéž. V obou případech jde o fólie, které jsou zcela neškodné pro ryby a rostliny. Pořídit si je můžeme v metráži o šířce až 8 m, případně jako celý kus o rozměrech 20 x 20 m. Ovšem fólie lze lepit či svařovat. Tyto fólie se prodávají černé, tmavě zelené, hnědé a nebo pískované. Čím větší budujeme jezírko, tím silnější fólii potřebujeme. Pro malá jezírka do 3 m2 a hluboká nejvýše 0,5 metru stačí fólie o tloušťce 0,5 mm, pro středně velká jezírka hluboká až 2 m potřebujeme fólii silnou 1 mm. Fólii pokládáme za slunného dne při teplotě alespoň 15 °C. Je třeba ji natáhnout co nejrovněji přes jámu. Na položenou fólii nasypeme štěrk či oblázky a jezírko pomalu napouštíme vodou. Ideální je zakrýt fólii zcela. Okraje fólie zamaskujeme a zároveň zatížíme kameny.Fólie se sama postupně vytvaruje ve vykopané jámě. Při napouštění je též vhodné opatřit strmější stěny obkladem rohožemi se sázecími kapsami. Fólie se definitivně usadí cca několik dní od napuštění jezírka vodou. Případné ryby zde vysadíme až se vytvoří biosystém, musíme si prostě nějakou dobu počkat a vodu v jezírku sledovat. K tomu účelu se prodávají různé testery.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
