Pokud máte doma opravdu velký nadbytek jablek, která by se vám jen zbytečně kazila, a nemáte je komu dát, načež se vám je ani nechce prodávat, doporučujeme nechat si z jablek v pěstitelské moštárně vyrobit mošt, nebo nechat naložit v palírně a nechat si vypálit jablkovici (ideálně obojí zároveň). Takzvané jablečné kalvádos (jablkovice) je vůbec nejčastěji vyráběnou pálenkou u nás, jelikož z ovoce máme největší nadbytky právě jablek. Čili kalvádos je pak základem mnoha dalších kořalek, likérů a jiných alkoholických nápojů. V pěstitelské moštárně zaplatíte 5 až 10 korun za litr moštu, předpokladem jsou pak vlastní nádoby na mošt. Pokud po vás bude požadován i odvoz odpadu, prostě jej například přidáte do kompostu.Domácí moštování - sladké řešení nadúrody jablekAle vraťme se k domácímu moštování. To má smysl především při menším množství moštovaných jablek. Nejprve je třeba jablka nadrtit, pokud ale nemáme drtič, stačí je pokrájet. Ovšem moštujeme pouze zdravé plody, nenahnilé, bez stopek a nečervivé, proto je třeba každé jablko nejprve vzít do ruky a opracovat nožem, prostě očistit a také omýt. Drtiče jsou prodávány nerezové, s nerezovou nádobou pro snadné čištění jablek a s nerezovými řezacími noži. Drcení jablek Drcení jablek funguje na stejném principu jako drtiče větví. Drtiče mají elektrický pohon, který by měl mít výkon alespoň 1 kW a bytelnou konstrukci s ocelovým rámem. Pořízení drtiče se vyplatí, protože jej využijeme k drcení i jiného ovoce a zeleniny. Samozřejmě se prodávají i šnekové drtiče s klikou, jejich obsluha je však fyzicky náročná. Prodávají se též drtiče na ovoce, které lze pohánět elektrickou vrtačkou.Lisování moštuPo drcení následuje samotné lisování jablek na mošt. Lis na ovoce si můžete pořídit stolní, nebo stojanový, ruční, hydraulický i elektrický. Především hydraulický lis nám ušetří námahu, i když lisujeme ručně a přitom ušetříme na elektřině. Vystačíme si však i s ručním lisem šroubovacím, tedy lisem se šroubovicí. Lisy se prodávají celonerezové, v kombinaci nerezu, oceli a plastu, ale také dřevěné z bukového dřeva, které mají ocelové jádro a nerezovou či plastovou sběrnou mísu. Pokud sběrnou mísu nemají, musíme použít nějakou větší nádobu, do které nám bude šťáva odtékat. Lisy se prodávají ve velikostech o objemech od 6 l. Při lisování moštu musíme mít na paměti, že z jednoho kg ovocné drti vylisujeme až 0,7 litru moštu. Na moštování nemusíme vybírat jen sladká jablka, pokud smícháme jablka sladká s kyselejšími, mošt bude mít větší říz. Ale i kyselejší odrůdy jablek necháme pořádně dozrát, z nezralých jablek se mošt dělat nesmí. Před moštováním vybereme jen ta jablka, která na sobě nemají ani stopy hniloby, mošt pak vydrží déle. Dobře umytá a propláchnutá jablka, která jsme rozdrtili v drtiči, postupně vkládáme do lisu a lisujeme z nich šťávu.Šťávu lisujeme přesně podle postupu doporučeného pro konkrétní typ přístroje. Tradičně se drť vkládá do plátna, ze kterého vždy snadno vytřepeme téměř suchý materiál a dáme na kompost. Vylisovanou jablečnou šťávu (mošt) naplníme do lahví a rychle spotřebujeme. Aby nám mošt vydržel déle jak několik dnů, musíme jej zamrazit, nebo zahřát po dobu alespoň 15 minut ve vodní lázni o teplotě 80 °C. I tak ale vydrží jen o něco déle, mošt se prostě nedělá do zásoby, jelikož pro svůj vysoký obsah cukrů rychle kvasí. Zamrazení moštu je největší jistotou. A ideálním způsobem zpracování jablek, pokud chceme, aby nám výsledný produkt vydržel co nejdéle, je výroba pálenky. Můžeme si však též vyrobit marmeládu, zavařit kompoty, nebo jablka vysušit na křížaly. I tak ale vydrží nejdéle právě pálenka.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com