Pokud si nechcete svůj skleník vyrobit takzvaně na koleni ze starých a odložených materiálů, které dům dal, nebo i z nových, v nabídce hotových skleníků určených k pouhé montáži se doslova utopíte. Když si ale nakonec vyberete vhodný tvar, provedení, velikost a materiály, výstavba skleníku bude rychlá. Obzvláště důležitý je způsob kotvení do terénu, nosná konstrukce skleníku, materiál prosklení a také vstup spolu s počtem větracích prvků. A samozřejmě místo, kam skleník postavíme. Od něj se bude odvíjet i tvar a půdorysná plocha skleníku. Výběr vhodného místa pro skleník je prvním krokem, kromě základů (pokud jsou třeba a skleník není kotven jinak) je pak samotná montáž objednaného skleníku již jen skládačkou. Vybrané místo definuje především plochu skleníku. Jde o to, aby se skleník na vybrané místo vešel, byl k němu snadný přístup a naopak nám nepřekážel. Pokud však máme prvotní představu o velikosti skleníku a plánujeme pěstování konkrétních rostlin v konkrétním rozsahu, musíme prostě vybrat takové místo, na které se skleník vejde. Pro rostliny je ve skleníku důležité především světlo, podporuje jejich správný růst a dobrý zdravotní stav. Proto by skleník neměl být stíněn vyššími rostlinami a dřevinami, budovami a stěnami, resp. zahradními zídkami. Ideální je pro skleník naprosto světlé stanoviště. Pokud to ale není možné, prostě hledáme takové místo, kde je stínu co nejméně. Skleník by neměl být ve stínu více jak několik hodin denně. Délka stínu, který vrhají dřeviny, budovy, zídky a jiné překážky, je vždy závislá na velikosti objektu a výšce slunce, která se během roku i během každého dne mění. V létě je slunce nejvýš, v zimě naopak, přes den je vždy nejvýš v poledne. Proto je dobré sledovat vybrané místo po celé jedno vegetační období, což ale nemusí zkušený zahrádkář, který zná svou zahradu nazpaměť. Kromě dostatku světla by měl být skleník také chráněn před silným větrem a průvanem mezi domy a jinými stavebními konstrukcemi. Silný vítr a průvan porušují vrstvu teplého vzduchu kolem skleníku. Na jaře a na podzim pak právě toto teplo chybí. Skleník můžeme chránit živým plotem nebo nízkou zídkou z opačné strany, než z jaké převažuje sluneční záření. Pozor však na výšku větrolamu. A jestliže skleník takto chránit nemůžeme, musí být natočen vůči převládajícím větrům svou nejužší stranou, respektive nejmenší plochou.Řešíme také rovinnost pozemku. Svah může být problematický, jelikož se pod svahem může tvořit takzvaná mrazová kotlina, která udržuje studený vzduch. Ideální je pro skleník pozemek v rovině, pokud ale musíme skleník stavět ve svahu, čekají nás náklady na podezdívku či úpravu terénu. Měli bychom si též dát pozor na vodu, která může ze svahu stékat. Voda může poškodit základy skleníku a přemokřená půda ve skleníku nakonec vadí právě i rostlinám. Stejně tak není vhodné stavět skleník na přemokřených místech pozemku bez předchozí drenáže. Dobrou zprávou je, že zahradní skleník nemusíme orientovat vůči konkrétní světové straně. Obzvlášť u malých skleníků je to úplně lhostejné. Na velikosti a množství produkce v podstatě nenajdeme žádný rozdíl. U velkých skleníků bychom ale mohli přihlédnout k délce sezóny. Pokud budeme skleník využívat už brzy na jaře a na podzim (vytápěný pak celoročně), orientujeme jednu z podélných stran skleníku na jih. Rostliny tak dostanou nejvíce slunečních paprsků a my ušetříme za vytápění skleníku. Jestliže chceme skleník využívat pouze v sezóně, je naopak vhodné natočit k jihu čelo skleníku, čímž naopak snížíme potřebu větrání a rostliny budou rovnoměrněji osvětleny (podélné strany skleníku budou orientovány na východ a západ).Jedním z kritérií pro výběr skleníku je také vlastní pohodlí zahrádkáře, čili snadný přístup ke skleníku i s kolečkem a snadný přístup z boku, tedy větší odstup od okolních oplocení a jiných konstrukcí a staveb. Praktický může být i přívod elektřiny a vody do skleníku. Stejně jako co nejkratší vzdálenost od domu. Skleník pak dokonce lze vytápět i topným systémem domu.A nakonec hraje důležitou roli i vzhled. Do okrasné části zahrady se skleník prostě nehodí. Vždy by měl na pozemek zapadnout, najít si tam co nejvhodnější místo. A vždy patří do zahrady užitkové, tedy užitkových částí zahrad. Zvolit sklo, nebo polykarbonát? Záleží na více okolnostech, například i na nadmořské výšce lokality a podnebí. Především v nižších a teplejších polohách, kde příliš nesněží, se rozhodně nemusíme bát polykarbonátu. Navíc platí, že čím je materiál (polykarbonát) silnější (u skleníků nejčastěji od 4 do 6 mm), tím větší zátěži odolá. Do opravdu studených míst položených ve vyšších oblastech je obvykle lepší volbou skleník ze skla, i pro tyto případy se však vyrábí skleníky polykarbonátové. Klíčový je totiž i tvar skleníku, sklony stěn, způsob kotvení do terénu a nosnost nosných profilů. Přednosti polykarbonátových desek pro skleníky: Výborně propouští světlo (propustnost dosahuje přibližně 83 %), jsou lehké, přitom však velmi odolné vůči větru i nárazům předmětů. Odolají například i síle míče kopnutého dětmi. Vynikají také tepelně izolačními vlastnostmi (i díky funkční UV vrstvě), dovedou proto uvnitř udržet optimální teplotu i za méně slunečných dnů. Jsou bezpečnější – při rozbití se na rozdíl od skla netříští na ostré střepy, přitom jsou zdravotně nezávadné, což stvrzuje i certifikát udělený Státním zdravotním ústavem. S roky se vlastnosti polykarbonátu nemění (včetně barvy a pevnosti materiálu).Přednosti skleněných výplní pro skleníky: Oproti polykarbonátu se tak snadno nepoškrábou, spolu s kvalitní konstrukcí skleníku navíc obvykle vydrží i větší nápor sněhu (pravidelné odmetání ale nepodceňte – pokud sníh nataje a opět zmrzne, zvýší se jeho váha a tím i riziko poškození skla). Výborně odolávají silnému větru, i při vyšších venkovních teplotách lépe zamezí přehřátí, navíc disponují speciálním efektem rozptylu paprsků – díky této úpravě skla není třeba skleník jakkoli zastiňovat. Mají vysokou životnost a snadno se udržují. Jako ideální se jeví hliníkové profily a pozinkovaná, případně galvanizovaná ocel. Hliník je lehký, od výrobce je dodáván v již vytvarované podobě, navíc skvěle odolává korozi. Horší to již může být se stabilitou hliníkových profilů, profily z pozinkované oceli jsou obvykle pevnější. Vždy ale záleží především na způsobu zpracování konstrukce. Například jeklové konstrukce (skládají se z dutých uzavřených profilů z oceli) jsou velmi pevné, ale současně lehčí oproti plným ocelovým tyčím. Čtyřhranné pozinkované ocelové profily pro změnu nevyžadují nutnost stavby základů (stačí kotvit do země vruty) a jsou přitom vhodné i do horských oblastí. Tvar skleníku se může odvíjet i od zvoleného materiálu a také očekávané zátěže. Jestliže se však rozhodnete pro skleněné výplně, vaše možnosti výběru tvaru skleníku se zúžily pouze na sedlové skleníky. Oproti tomu polykarbonát nabízí i obloukové (zahnuté) tvary, polykarbonátové desky lze ohýbat. Nejtradičnější je u nás sedlový tvar skleníku (tvar sedlové střechy). Ovšem právě typický tvar “domečku“ se v čase ukázal jako méně praktický, především může sklon sedlové střechy omezovat růst vysokých rostlin. Pokud jste si navíc vybrali sedlový polykarbonátový skleník, musíte brát v potaz zvýšené riziko v zimních měsících, kdy sedlová střecha z polykarbonátových desek snese menší zatížení sněhem. Polykarbonát se navíc může pod tíhou sněhu prohnout, což u skla nehrozí. Výhodu polykarbonátového skleníku se sedlovou střechou však může představovat jeho jednoduchá montáž. Polykarbonátové desky jsou navíc už předřezané, pouze montujete, nic už neřežete, stejně jako je tomu v případě skla.U obloukových polykarbonátových skleníků se vyřezávání některých částí pláště podle nářezového plánu sice někdy nevyhnete, na druhou stranu však nejde o nic složitého a nezvládnutelného. K dispozici navíc dostanete podrobné návody a plány, jak skleník postavit (včetně nářezového plánu). Skleníky ze skla je dobré z důvodu jejich větší hmotnosti pokládat a kotvit na betonovou podezdívku, která musí být položena do nezámrzné hloubky (80 cm). Nezámrznou hloubkou se zamezí pohybu betonové podezdívky, čímž předejdeme riziku popraskání skleněných dílců (výplní). Konstrukce skleněných skleníků mají již obvykle předvrtané otvory pro umístění šroubů a jejich přivrtání k podezdívce.Výrazněji lehčí polykarbonátové skleníky sice můžeme uchytit do terénu pouze pomocí kotev, tedy bez nutnosti betonové podezdívky, ne vždy to ale musí stačit. Ukotvení spočívá ve vykopání rygolu hlubokého cca 35 mm a kopírujícího obvod skleníku. Do rygolu se umístí spodní část skleníku a vykopaná spára se opět zasype. U obloukových skleníků se zakopávají přesahující obloukové profily ve tvaru T. Některé skleníky lze kotvit i pomocí kotvicích hřebů či vrutů.Jestliže však v konkrétní lokalitě hodně fouká, je lepší i polykarbonátový skleník kotvit na betonovou podezdívku položenou až do nezámrzné hloubky (80 cm). Je však třeba mít na paměti, že u některých typů skleníků budete muset přesahující profily uříznout, čímž ale přijdete o záruku na konstrukci skleníku. Pro kotvení na podezdívku si také budete muset dokoupit úhelníky. U vybraného typu skleníku se proto vždy raději přesvědčte, zda jsou kotvicí sady či originální základna součástí balení, nebo zda je třeba dané příslušenství dokoupit.V každém případě nesmíme nikdy zapomenout na zapuštění skleníku do země. Jinak u polykarbonátového skleníku hrozí, že nám opravdu ulétne. Správným uchycením k zemi zároveň zajistíme, že skleník nebude podfukovat, čímž jsou rostliny ochráněné před zimou. 1. Povětrnostní podmínky lokality včetně zatížení sněhem2. Prostor, jaký máme k dispozici3. Prostor (včetně výšky skleníku a tvaru), jaký skutečně potřebujeme4. Naše finanční možnosti5. Možnosti pozemku6. Naše zručnost, skleník si je však možné nechat postavit Pokud získáme ke stavbě skleníku písemný souhlas od všech sousedů přímo sousedících s naším pozemkem, máme vyhráno. Dodržet bychom též měli minimální vzdálenost 2 až 3 metry od jejich pozemků. Pokud chceme stavět skleník na pozemku, který máme pronajatý, musíme požádat o svolení se stavbou majitele pozemku. Vhodné je i uzavření písemné smlouvy, že skleník je majetkem nájemce.Z hlediska úřadů nepotřebujeme žádné povolení pro skleníky do 40 m2 plochy a 5 m výšky. Skleník však musí být umístěn alespoň 2 m od hranice pozemku. Je též třeba se poptat na místně příslušném stavebním úřadu na místní předpisy, vyhlášky a nařízení. Často stačí navštívit jen obecní úřad. Pozemek především nesmí spadat do ochranného pásma a pokud tomu tak je, musíme získat povolení ke stavbě skleníku. Například územní plán může zase definovat konkrétní rozměry skleníku a podobně. Například pro čtyřčlennou rodinu potřebujeme podlahovou plochu skleníku nejméně 8 m2. Pro pěstování nižších rostlin v menším objemu jsou ale vhodné i pařníky a pařeniště. Pařeniště se u nás tradičně vyráběly ze starých oken a prken či fošen, pořídit si však lze i odolné pařeniště z polykarbonátu. Nabízí moderní design a skvělou ochranu rostlin před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Pařeniště je ideální pro pěstování zeleniny, bylin a květin v jakémkoliv počasí. Navíc si můžeme polykarbonátové pařeniště snadno sestavit. Skládá se z lehké a odolné hliníkové konstrukce a polykarbonátových výplní, kotví se do země jednoduše na základové patky, nesnese však větší zatížení větrem. I vyvýšený záhon si můžeme koupit v podstatě již hotový, stačí jen jednoduše sestavit a vyplnit vhodnou hmotou. Vyvýšený záhon nám sníží potřebu pletí, umožňuje pěstovat rostliny v oblastech s nevhodnou půdou, šetří i naše záda a respektuje naše handicapy, nemusíme se při pletí a vůbec péči o rostliny ohýbat. Vyvýšené záhony navíc zlepšují odvodnění na pozemku. Vyvýšené záhony se vyrábí z různých materiálů, jedním z nich je i plast a dřevoplast, zajímavou alternativu však představují cementotřískové desky. Vyvýšený záhon z těchto desek je dodáván jako jednoduchá stavebnice. Cementotřískové desky jsou bez povrchové úpravy ohnivzdorné, neobsahují přitom látky jako azbest a formaldehyd, jsou mrazuvzdorné, hygienicky nezávadné, nezapáchají a neobsahují žádné nebezpečné látky, na povrchu desek se netvoří plísně, kvůli obsahu cementu jsou absolutně odolné vůči hmyzu, materiál je vhodný pro vlhká prostředí. Cementotřískové desky se hodí kromě konstrukce vyvýšených záhonů také jako záhonové obrubníky, ke konstrukcím kompostérů, venkovních schodišť, rámů pařenišť a jiných drobných staveb. Navíc desky umožňují nátěr, jejich vzhled proto může být esteticky příjemný. Konkrétně vyvýšený záhon Milpex lze postavit ve třech různých výškách (na výšku o šířce jedné až tří cementotřískových desek). Zahradní skleník z polykarbonátu POLIGARD AMBER je odolný a rozšířitelný. Navržen byl pro extrémní podmínky a vysokou nosnost, výplň je vyrobena ze 4 mm či 6 mm silného komůrkového polykarbonátu. Díky pevným galvanicky ošetřeným profilům (5,5 x 2 cm) a vysokému zatížení (až 160 kg/m2) nemusíte mít obavy ani v zimních měsících. Skleník je standardně dodáván v rozměru 3 x 4 m (12 m2), díky revolučnímu systému je však možné skleník libovolně prodlužovat o další části o rozměru 3 x 2 m (6 m2). Ke skleníku lze dokoupit potřebný počet větracích střešních oken a také automatické otvírače střešního okna. Odhadovaná doba sestavení skleníku je 4 až 8 hodin. Zahradní skleník z polykarbonátu POLIGARD ARROW je horským šampionem určeným do extrémních klimatických podmínek. Robustní konstrukce ve tvaru špičky má výztuhy v hřebeni i v bočnicích, profily o síle 60 x 20 mm, tuhou konstrukci dveří a zhuštěné oblouky s roztečí 0,9 m. Jedinečná propracovanost konstrukčních prvků činí z POLIGARD ARROW skleník s nejvyšší sněhovou zatížitelností (až 360 kg/m2). Kostra skleníku je 3 m široká a libovolně dlouhá, vždy v násobcích 2 m. Robustní ocelovou konstrukci můžeme dokonce vnímat jako samonosnou klec, která je obalena 6 metry dlouhými pláty dutinkového polykarbonátu s UV ochranou, silného 4, nebo 6 mm. Polykarbonát je na klec pevně fixován. Ke skleníku lze dokoupit potřebný počet větracích střešních oken a také automatické otvírače střešního okna. Zahradní skleník z polykarbonátu POLIGARD TUNNEL má základní půdorysné rozměry 2x2 m. Vlastně je to takový malý šikula pro vaši zahradu. Navržen byl pro menší zahrady a vysokou nosnost. Opláštění skleníku je ze 4 mm silného komůrkového polykarbonátu, základní konstrukce je z pozinkovaných profilů (4,4 x 1,5 cm), které umožní vysoké zatížení (až 240 kg/m2). Díky revolučnímu systému je možné skleník libovolně prodlužovat o další části o rozměru 2 x 2 m (4 m2). Odhadovaná doba sestavení skleníku je 8 až 10 hodin. Ke skleníku lze dokoupit větrací střešní okno a také automatický otvírač střešního okna. Zahradní skleník z polykarbonátu POLIGARD EASY UP má obloukový tvar a navržen byl pro méně náročné podmínky, což dokazuje i nízké zatížení (max. až 60 kg/m2). Výplň skleníku tvoří 4 mm silný komůrkový polykarbonát, základní konstrukce je ze čtvercových profilů z galvanizované oceli o rozměrech 2x2 cm. Skleník se vyrábí v základním rozměru 3 x 4 m (12 m2) a dále lze dokoupit libovolné rozšíření (prodloužení) o 3 x 2 m (6m2). Ke skleníku lze dokoupit větrací střešní okno a také automatický otvírač střešního okna. Jako doplňky jsou pro skleníky prodávány univerzální poličky vyrobené z hliníkového profilu. Poličky jsou určené pro odkládání drobných a lehkých předmětů. Délka poličky je 60,3 cm, šířka 22,1 cm, zatížení je 2kg.
