Dušičky neboli Svátek všech zesnulých, připadající na 2. listopadu, u nás chápeme jako pietní a památkový den. Čas, kdy věnujeme vzpomínku těm, co už s námi nejsou. Není to pro nás bujarý duchařský večírek s maskami a převleky, západní komercí zavlečený Halloween.To ale neznamená, když už se nám k podzimku na zahradě vrší haldy dýní – které stejně vydlabáváme kvůli chutným semínkům k pražení, nebo je krájíme do kompotů a výrobě dalších kulinářských pochoutek – že si z nich nemůžeme pro radost vydlabat i nějakou tu příšerku, svítící strašidelnou lucerničku. Je to ostatně jeden z mála způsobů, jak děti motivovat k tomu, aby nám při vydlabávání dýni trochu pomohli, a tajemné světýlko v nočních tmách, poblikávající svíčka v dýni, probouzí jejich fantazii. Takže? Životnost tykve není věčná, a i kdybyste se rozkrájeli, nejpozději 3 měsíce poté, co ji odtrhnete do stonku, končí. Jenže ona se většinou „zkazí“ mnohem dřív. Co s tím? Prvním krokem k tomu, jak jí prodloužit životnost a udržet ji ve formě, je správné načasování setí a sklizně. Většině odrůd a variet dýní to trvá od vysetí ke sklizni 95 – 105 dní. Na hezkou dýňovou lucernu musíte pomýšlet už během růstu. Dýně by měla mít dost prostoru, neměla by být utlačovaná a skrytá pod šlahouny. Největším nepřítelem dozrávajících dýní jsou plísně. Takže váš exemplář pro vydlabávací umění byste měli 2 měsíce před sklizní ošetřit tím, že její povrch 1x za 14 dní lehce přetřete hadříkem s měďnatým postřikem. Taky byste ji měsíc před sklizní měli odspoda vypodložit slámou, a měla by být „ovívána čerstvým povětřím“. Pro uměleckou tvorbu musíte vybrat „dokonalé“ kousky. Tedy dýně neotlačené, nepromáčknuté, bez strupů, černých skvrn a viditelných texturních viróz. Neměla by být nacucaná vodou, měknoucí, Poškozené dýně už totiž svůj rozklad zahájily, a tím vám ubraly čas. Vybírejte i nosem – protože zdravá dýně nesmrdí.Všeho moc škodí a u dýní též platí úměra velikosti a váhy. Kousky, které byste pro lucerničky měli vybírat, by měly být „přiměřené“. To znamená něco mezi 5-10 kilogramy váhy (takže vlastně spíš menší než větší). Proč? Velké kusy se často během rozkladu „zhroutí“ do sebe svou vlastní vahou, jak vlákna a tkáně pod pokožkou dýně zeslábnou. Odtržená dýně (stonek se nezalamuje, ale odstřihává) by měla až k vám domů docestovat bez nehod, citlivě. Doma ji znovu můžete otřít vlčeným hygienickým ubrouskem. Jde o to, abyste snížily šance na to, že ji budou kolonizovat houby. Skladování? Na měkkém vypodložení, c suchém, chladnějším a dobře větraném místě. Často to znamená, že kůlna, dřevník nebo garáž je pro ně lepší, než sklep.Vydlabávání si nechejte až na poslední chvíli. Čím později dýni otevřete, tím déle vám vydrží. Fandové Halloweenu si proto nechávají vydlabávání až na předvečer. Ale vy se můžete zařídit podle vlastního kalendáře.Ušetřete si práci: do otevřené dýně před dlabáním nalijte rozumné množství citronové šťávy (půlka vymačkaného citronu s vodou). Měkké tkáně ještě více změknou, budou se snáze oddělovat a nebudou na omak tak slizké. Pevná a dužnatá část se naopak kyselostí zatáhne a bude tvrdší. Tip, u nějž si nejsme úplně jistí ale profesionálové jej doporučují: Nevyřezávejte – neotevírejte dýni „od stopky“, ale raději zezadu, skrze stěnu. Jednak budete moci vytvořit širší vstupní prostor a bude se vám s vnitřkem dýně snadněji manipulovat, a jednak tím zpomalíte rozklad – který zásah do „špičky nebo vršku“ dýně - urychluje. Otvor v zadní části pak znovu zacelíte odříznutou částí (a zapevníte třeba párátky) kterou jste si ponechali.Při vydlabávání je třeba nezapomenout na to, aby užité nástroje byly čisté. Ne nutně sterilní, jako na chirurgickém sále. Ale určitě ne potřísněné ostatky předešlých dýní. Dýně je třeba důkladně vydlabat, ale nepřehánějte to. Kožní záložka a podpovrchová krusta, zbavená měkkých tkání, by měla být dlabáním narušena co nejméně. Není to pravidlem (protože existuje mnoho odrůd dýní), ale síla stěny by měla být zachována okolo 1 centimetru. Silnější se hůř vyřezávají, hrozí vytvoření trhliny, podélné a šikmé prasknutí. Tenké nic nevydrží.Je dílo hotové? Znovu přetřete povrch dýňové lucerničky čisticím ubrouskem. Do sucha. Šampioni dýňového dlabání doporučují dokonce přetřít povrch dýně trochou bělidla (znovu se tím odstraňují všemožné bakterie, spory hub a plísní), a výsledek pak „impregnovat“ tím, že ji potřete jemnou vrstvou bílé vazelíny. Zvlášť v místech, kde se řezalo. Teplotní rozmezí pro expozici vydlabané dýně je někde mezi 10-15°C. Neměla by stát vyloženě na mraze – ten jí nesvědčí a vede k hnití – stejně jako by neměla být vystavena přímému dešti nebo výhřevným slunečním paprskům. Ideální umístění tedy není na trávníku před domem, jako spíš na zápraží.Světýlko dodává vydlabané dýni život, ale svíčka – tím, že produkuje teplo – může vést k významnému snížení životnosti. A taky představuje určité požární riziko. Nahradit uvnitř se dá lampičkami a LED světýlky. Životnost po pár dnech pobytu venku můžete znovu posunout tím, že ji přestříkáte (z rozprašovače) zředěným octem nebo citronovou šťávou. Pokud se vám podaří tyhle podmínky a triky vyladit, může vydlabaná dýně zdobit váš dům skoro stejně dlouho, jako rostla. Až 80-90 dní.Zdroj: TheConverstation.com, SmithsonianMag.com, FarmersAlmanac.com, Patch.com