Denní údržba akváriaOpravdu není péče o akvárium natolik náročná, že bychom něco museli dělat každý den. Tedy kromě krmení rybiček, ale na to existují krmítka a zapínání a vypínání osvětlení za nás provádí spínací zásuvka a časovač. Můžeme proto klidně i odjet na dovolenou a akvárium to přežije. Je však dobré, pokud jsme doma, každý den do akvária alespoň letmo nahlédnout, když jdeme okolo, zkontrolovat teplotu (jednoduše vidíme na instalovaném teploměru), kouknout se na rybky, odstranit mrtvolky těch větších, které by svým rozkladem mohly způsobit poškození vody a úhyn dalších rybek. A pokud najdeme v akváriu více uhynulých ryb naráz, máme problém. A je už jedno, jakého charakteru (nemoc, nekvalitní voda, teplota, CO2, kyslík), problém je prostě třeba najít (identifikovat) a odstranit. Pravidelná údržba akvária1. Přihnojování rostlinJestliže vám opravdu záleží na bohatě rostoucích akvarijních rostlinách a jste vlastně v přeneseném slova smyslu takoví akvarističtí zahradníci, je třeba rostliny přihnojovat stejně jako v zahrádce. Legendárním, a dnes zřejmě celosvětově nejpoužívanějším a nejlevnějším, hnojivem pro akvarijní rostliny PMDD lze přihnojovat i denně. Poku přihnojujeme oxidem uhličitým (CO2) pomocí tlakové láhve, neměli bychom zapomenout zkontrolovat správnou funkci zařízení a používat dlouhodobý test na měření CO2. Ověřování množství CO2 je nutné i pokud je dávkován jinak.2. Výměna vodyPravidelná výměna části vody v akváriu je nutná, jelikož se ve vodě postupně hromadí detrit, čili odpadní produkty ryb, ale i nespotřebované krmivo, uhnívající listy rostlin a také látky z uhnívajících těl živočichů. Vše se přitom částečně rozpouští ve vodě. Pouze dostatečně výkonná filtrace vody prostě nestačí. Zachytí sice značné množství mechanických nečistot a organického odpadu a také přeměňuje jedovaté sloučeniny dusíku na méně jedovaté (amoniak, dusitany, dusičnany), veškeré nečistoty však neodstraní. Při filtrování vody pomáhají nitrifikační bakterie, které se ve filtru i v akváriu postupně usadí, stejně jako vodní rostliny (zpracují některé anorganické látky při fotosyntéze). Mnoho nežádoucích sloučenin však ve vodě zůstává rozpuštěno, načež my musíme snížit jejich koncentraci. Četnost výměny vody je relativní. Čím menší máte akvárium, tím větší nároky má na údržbu. K tomuto faktu připočtěme zatížení akvária živočichy a krmením. Čili malé, ale nepřerybněné akvárium (do 50 litrů) vyžaduje částečnou výměnu vody jednou týdně, zatímco větší, nepřerybněné akvárium (okolo 200 litrů) vyžaduje výměnu části vody jednou za dva týdny, ale i déle. Prostě záleží na individuálním rytmu konkrétního akvária, jeho velikosti, osazení rybami (množství, velikost), způsobu krmení (typu krmiva), osazení rostlinami apod.. Rostlinami hustě osázené akvárium se vypořádá konkrétně s dusíkatými sloučeninami mnohem lépe.Správnost zvolené četnosti výměny vody ověříme změřením parametrů vody (pH, NO3, celková tvrdost, uhličitanová tvrdost a obsah CO2). Po každé výměně vody se hodnoty změní.Nikdy nevyměňujeme naráz více jak polovinu vody, ideální je přitom třetina.3. Odkalování dnaPři výměně vody je též důležité odkalovat dno, které je největším zdrojem nežádoucích nečistot. Právě ty se ve vodě postupně rozpouštějí. Odkalováním vlastně zároveň odstraňujeme část kontaminované vody. Čili nevybíráme z akvária vodu nějakou nádobou od hladiny, ale odkalovacím zvonem ode dna. Ještě předtím je však třeba odpojit ze zásuvek veškerá elektrotechnická zařízení. Obzvláště topení je nebezpečné, jelikož pokud se při výměně vody dostane nad hladinu a začne topit, může prasknout jeho krycí sklo a máme ve vodě síťové napětí. Při odkalování a výměně vody v malém akváriu si vystačíme s kyblíkem a hadicí s odkalovacím zvonem, u většího akvária (objem vody více jak 100 litrů) je lepší spojit odkalovací zařízení s hadicí vyvedenou do odpadu, nejlépe do vany, kde bude hadice nejníže – jde nám o co nejlepší samospád. Hadici s odkalovacím zvonem na konci ponoříme do akvária, jakkoli vysajeme vzduch z hadice, čímž se začne nasávat voda s kalem a samospádem poteče pryč. Jakmile začne voda odtékat, my začneme postupně a systematicky šťourat po dně a v písku odkalovacím zvonem. Je však třeba postupovat opatrně, nevířit vodu. Čím více kalu odstraníme, tím lépe. Musíme též dávat pozor na ryby, abychom je nenasáli. Chováme se také šetrně k zakořeněným rostlinám. Pokud je dno hustě porostlé rostlinami, je lepší sundat z hadice odkalovací zvon a odsávat vodu pouze hadicí a těsně u dna. Zároveň je třeba druhou rukou dno opatrně prohrabávat, čímž se kal přiměřeně zvíří. Důležitá je velikost odkalovacího zvonu, s malým se nám nemůže podařit odkalit větší akvárium. Proud vody v tenké hadici nemá potřebnou sílu, aby strhl kal. Pozor však, pokud má odkalovačka dostatečnou sílu, ale zvon je příliš malý, bude odsávat i kamínky ze dna. V žádném případě pak nesmíme používat výkonnou odkalovačku s velkým zvonem na malé akvárium. Důvod je jednoduchý – než stačíme odkalit, vypustíme veškerou vodu. 4. Doplnění čerstvé vodyJakmile odkalíme, dopustíme čerstvou vodu. Nejlepší je předem si připravit odstátou a odplynovanou vodu o stejné teplotě, jakou má ta stávající. Ovšem v praxi to není u většiny sladkovodních akvárií třeba. Neodstátá voda se tou původní dostatečně naředí. Samozřejmě pokud měníme ideální třetinu původní vody. Opravdu však dáváme pozor na změnu teploty, prostě si nastavíme baterii na přibližně stejnou teplotu a doléváme vodu vlažnou. Nikdy ne ledovou a nebo naopak horkou. Ovšem i zde platí výjimka. Pokud je totiž teplá voda vedena zvlášť (neprovádíme si v bytě sami její ohřev), je prý lepší použít vodu studenou. Je ale otázka, do jaké míry je tento postup odůvodněn. Největší problém může představovat potřeba vody měkké. V takovém případě se musíme poohlédnout o vhodném přírodním zdroji a pořídit si dostatečné množství kanystrů. Důležitý je také způsob, jak vodu naléváme. Je při tom totiž třeba co nejméně vířit dno. Neodsátý detrit dokáže způsobit rychlý růst ruduch, což jsou v akváriích nejméně žádoucí řasy. Detrit je pro ně ohromným přísunem živin. 5. Odstraňování řasŘasy dovedou zamořit celé akvárium. Proto s nimi bojujeme již při pravidelné údržbě. Slabé nánosy řas odstraníme ze skel magnetickou stěrkou, je pouze třeba vybrat stěrku o dostatečné ploše a síle magnetu v závislosti na síle skla akvária. Řasy tak můžeme odstraňovat kdykoli, aniž bychom sahali do vody. Pokud je však sklo řasami silně zanesené, tato stěrka již nebude stačit. Potřebujeme škrabku se žiletkou, s jejíž pomocí odstraníme i silné nánosy zelených přisedlých řas a černých štětičkovitých (ruduch). Tuto proceduru, pokud je sklo zanesené, provádím vždy před výměnou vody, abychom alespoň část řas ze skel, plovoucích ve vodě, odsáli se starou vodou. Další možností je použití houbičky na nádobí (nové a čisté!). Musíme však dát pozor, abychom sklo nepoškrábali. Určitě nesmíme použít například drátěnku. A nakonec bude i lepší věnovat se řasám pravidelně, abychom se vyhnuli použití žiletky i abrazivní strany houbičky.Nejsnáze se zbavíme sinic, které odsajeme spolu s vyměňovanou vodou a kalem. Pokud jsou řasami hustě napadené rostliny, nezbude nám zřejmě nic jiného, než jejich části vyhazovat. A například černé ruduchy nelze odstranit z rostlin, kořenů a kamenů téměř vůbec. Předměty musíme z akvária vyjmout a očistit co nejhrubší silou, ovšem kořeny a listy rostlin je prostě třeba odstranit, poté použít Savo a předměty důkladně propláchnout čistou vodou. Rostliny vyjmuté z akvária však Savo v naprosté většině případů nepřežijí.Nezapomínáme také očišťovat sklo krycí a zdroj světla. 6. Problémy s rostlinami Pravidelně odstraňujeme uhynulé listy akvarijních rostlin a pokud se již příliš rozrůstají, provádíme pravidelnou probírku. Obzvláště rychle rostoucích druhů. Jde o to, aby neutiskovaly menší rostliny a nestínily jim. Jestliže není možné konkrétní rostlinu protrhat či ostříhat, bude vhodné její přesazení, případně naopak přesazení menších, utiskovaných rostlin. Nakonec můžete velkou rostlinu vyjmout a nabídnout ji v akvaristice k prodeji, nebo dát či prodat známým. 7. Čištění filtruVelké biologické filtry se čistí jednou za několik měsíců, ovšem běžné mechanické filtry je dobré čistit co nejčastěji, nejlépe alespoň jednou týdně. Nejde o nic složitého, filtrační část zařízení vyjmeme a opatrně propláchneme čistou, studenou vodou. Filtry s malým průtokem zachytí méně mechanických nečistot a další jejich funkcí je oxidace jedovatých sloučenin dusíku na ty, které jsou pro ryby méně škodlivé. V pórech filtrační hmoty jsou usazeny bakterie, které vyžadují neustálý přísun kyslíku a jsou náchylné na změny teploty. Navíc též nesnáší chlór. Ideální proto je čistit tyto filtry v odsáté vodě s kalem. Určitě ne ve vodě horké, natož za použití nějaké chemie. V každém případě platí, že po určitém počtu propláchnutí je třeba filtrační hmotu vyměnit. Čistíme i nasávací koš filtru, aby se nezmenšil průtok vody. Naprostým zlem jsou průhledné hadice filtračního zařízení. Nakonec je stejně vyměníte neprůhlednými. Bývá též vhodné na filtrační hmotu nejprve navléknout igelitový sáček, abychom si při jejím vyjímaní akvárium nezanesli nečistotami. Nikdy nečistěte filtr zároveň s odkalováním a výměnou vodu, v tu chvíli jej nejvíce potřebujete. Pomáhá nám s vyrovnáním podmínek v akváriu do ideálního stavu. Vyčištěný filtr potřebuje nějakou dobu na doplnění kolonií nitrifikačních bakteríí. Filtr by měl běžet v ideálním případě stále. Pouze krátká doba při odkalování a výměně vody by měla představovat výjimku, ovšem bezprostředně poté jej opět zapneme. Naprostým nesmyslem je vypínání filtru přes noc, stejně tak vypínání přísunu vzduchu do akvária a topidla s termostatem. Zapínáme a vypínáme pouze světlo a to nejlépe automaticky, čímž v akváriu vytvoříme pravidelný světelný režim.8. OsvětleníIntenzita osvětlení může výrazně změnit tvrdost vody, vodní kámen, ale i růst řas. Proto je důležitý typ světla, jeho intenzita a světelný rytmus (den/noc v akváriu). Co se týká původních zářivek, často stačí jejich očištění, aniž bychom museli kupovat nové – a pozor – vůbec nejsou levné. Obyčejná zářivka není vyhovující. 9. Chemie a léčivaCo se týká použití chemie a léčiv, je dobré, když se začátečník vždy nejprve poradí s odborníkem a teprve až získá určité zkušenosti, bude látky „ordinovat“ sám. Pokud není akvárium v takovém stavu, že je již de facto nesmysl cokoli čistit a zachraňovat, nepomůže již ani chemie, ani léčiva. Prostě je třeba založit nové, poučit se a pokusit se dosáhnout při dalším pokusu lepších výsledků. Ovšem k takovému kroku se uchylujeme jen výjimečně. Dobře založené a udržované akvárium se stane ekosystémem, do kterého nemusíme radikálněji zasahovat dlouhé roky. Zdroj: www.fytosel.eu, www.shutterstock.com