Letos nás sice dosud extrémní horka v létě příliš netrápila, předchozí roky však šlo o skutečné extrémy a lze předpokládat, že se mohou a budou opakovat. A právě přehřívání interiérů je za takového počasí největší problém. Větší tepelné ztráty v zimě nás pouze stojí více peněz, ale v bytě se bydlet dá, ovšem v létě to pak bez klimatizace často nejde, obzvláště ve špatně či nevhodně izolovaném podkroví. Na klimatizaci však mnoho lidí nereaguje zrovna dobře. Jak tento problém vyřešit? Zásadním předpokladem je správná izolace šikmé střechy! Nejčastěji u nás najdeme šikmé střechy sedlové a valbové, které umožňují dostatek využitelného prostoru v podkroví. A že je pořízení podkrovního bydlení nejlevnější možnou variantou, jak získat nové obytné prostory. Nemusíme kupovat pozemek, nemusíme stavět nosné stěny a stropy. A pokud je již střecha rekonstruována a opatřena hydroizolací pod latěmi či bedněním a hydroizolací, není nic snadnějšího a levnějšího, než obydlet i nejvyšší „kótu“ domu. Tím zásadním, co nás však čeká, je právě volba vhodné tepelné izolace, tedy takové, která v zimě účinně brání únikům tepla, v létě přehřívání a navíc dovede dobře pracovat i s vlhkostí. Nejenže jí není degradována, ale naopak ji vhodně využívá k zlepšení klima v interiéru. Z historického hlediska sloužily půdní prostory k uskladnění sena a jiných výpěstků hospodářství, tedy především na vsích, ve městech se pak stávala skladištěm a místem na sušení prádla. „To je ale pěkná půdička, tady se to bude věšet...“ Tak zní známá průpovídka z filmu Kulový blesk. Půdička se však může stát neopakovatelným obytným prostorem a často i s některými přiznanými trámy, což působí opravdu stylově. Hlavním důvodem, proč se dříve podkroví příliš nepoužívalo k bydlení, bylo jeho problematické zateplování, ale i nedostatek denního světla, přičemž střešní okna tenkrát ještě neexistovala. Ovšem s pokročilými stavebními technologiemi a materiály se stala podkroví vyhledávanými prostory k bydlení. A právě tepelnou izolaci lze v případě podkroví realizovat mnoha způsoby a využít lze mnoho různých materiálů. Izolace se ukládá mezi krokve a nad krokve, případně mezi krokve a pod krokve, pouze mezikrokevní izolace přitom obvykle nestačí. Z materiálů můžeme jmenovat nejčastěji používanou minerální vlnu, ale i polystyren a další materiály. Shrňme si nyní přednosti jednoho z optimálních řešení – izolace celulózové, která má vynikající fyzikální parametry, stejně jako unikátní způsob aplikace. Tedy ještě přesněji – jde o foukanou izolaci na bázi celulózy značky Climatizer Plus®. Tato celulózová tepelná izolace je vyráběna z přírodních materiálů šetrných k životnímu prostředí. A fakt, že jde o izolaci foukanou, znamená, že se její aplikace provádí speciálním foukacím strojem, kdy jsou do důsledku vyplněny veškeré dutiny a to včetně podlah. Nejen tedy šikminy.Celulózová izolace Climatizer Plus® je ekologický výrobek, který se vyrábí zpracováním papírové sběrné suroviny. A pokud zateplíte střechu a nebo strop svého domu právě s izolací Climatizer Plus®, můžete uspořit až 35 % nákladů za energie. Vyplní přitom každé zákoutí prostoru šikmé střechy a nebo zaklopené podlahy půdy. Tato klimatizace je navíc vhodná jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce šikmých střech a podlah půd.Zateplování se většinou provádí z vnitřní strany podkroví. Naprosto nedostačující je však pouze zateplení mezi krokvemi (nosnými prvky krovu), je proto třeba počítat i s prostorem pod krokvemi. Teprve tak dosáhneme dostatečného zateplení pro vyhovující energetickou náročnost budovy. V případě rekonstrukce, opravy či pouhého dodatečného zateplení je pak možné postupovat dvěma různými způsoby. Prvním je realizace zateplení z vnější strany střechy, kdy se řemeslník pohybuje z vnějšku po střešní krytině a kousek po kousku (krok po kroku v krokevním poli) si odkrývá krytinu a fouká do dutého prostoru pod střechou izolaci. Tato metoda je ideální i pro zachování soukromí majitelů objektu.Druhým způsobem je dodatečné zateplení z vnitřní strany půdy, kdy se postupuje obdobným způsobem jako při stavbě nové střechy. Nejčastěji jde o dodatečné zateplení podkrokevních částí konstrukce. I tato metoda je rychlá a především čistá, nikde se neválí kusy izolace, materiál je nafoukán přímo do dutiny střešního podkroví. Vždy je přitom nafoukáno pouze potřebné množství materiálu.Jednou z hlavních výhod foukané izolace je možnost zaizolování detailů a prostorů, které se provádí s izolacemi v rolích nebo deskách velmi pracně a nebo je vůbec nelze vyřešit. Materiál foukané celulózové izolace Climatizer Plus® vyplní dokonale všechny prostory kolem dřevěných trámů, krokví a jiných nosných prvků. Foukaná izolace Climatizer Plus® proto dokonale vyplní každou skulinu, každý detail. To ale není vše. Další významnou vlastností této foukané celulózové izolace je její vysoká požární bezpečnost (třída reakce na oheň C-s1, d0, takto zateplené konstrukce odolávají ohni více jak 60 minut), dále odolnost izolantu vůči škůdcům a záruka výrobce po dobu dlouhých 20 let. Navíc tato izolace funguje jako ze školy dobře známý piják (savý papír), hovoříme o takzvaném „pijákovém efektu“. Nasákavost celulózové izolace je prostě lepší než olejová hydrofobizace nebo neprodyšnost. Neprodyšnost totiž představuje vlhkost v konstrukci a je již jedno, zda jde o vlhkost vzdušnou a nebo vzniklou kvůli poškození střešní konstrukce. A právě tuto vlhkost musíme z konstrukce vždy dostat ven. Pijákový efekt nám přitom zajistí, že vlhkost nahromaděná u nosné konstrukce se redistribuuje do prostoru a lépe se pak z konstrukce vypaří. Dokonalé utěsnění interiéru bez možnosti přirozeného nebo řízeného větrání přináší pouze problémy. Jedinou světlou stránkou je maximální úspora nákladů na vytápění, vlhkost nahromaděná v interiéru však nemá kam uniknout. A to pak končí množením plísní. Pokud pak někdo v domácnosti trpí alergií či astmatem, je pro něj takové prostředí o to škodlivější. Například astmatik nesmí přijít s plísní do styku vůbec. Jedině zdravá přírodní izolace se dokáže s vlhkostí vyrovnat optimálně. A přitom zároveň plní i to, co od ní čekáme, izoluje teplo zevnitř i zvenčí. A tím nám šetří peníze.Prodyšnost difúzně otevřených konstrukcí je prostě klíčem k dokonalému zateplení. Dřevo je přitom schopné pracovat se vzdušnou vlhkostí stejně jako celulózové izolace. V případě potřeby vlhkost přijme a zase odevzdá. Jedině hygroskopický materiál si pak dovede s vlhkostí bezpečně poradit i při větších tloušťkách izolace. Pojem hygroskopičnost představuje schopnost látky snadno pohlcovat (vypuzovat) a udržovat vzdušnou vlhkost. A bez takového materiálu nelze difúzně otevřené konstrukce vůbec navrhovat.
