Růže už od pradávna přitahuje pozornost a vzbuzuje obdiv, stejně jako typický Blíženec, který dokáže ve společnosti každého okouzlit přirozeností svého půvabu, vtipem a elegancí. Blíženec umí vždycky nalézt správné slovo a vyjádřit přesně a srozumitelně, co cítí. Růže zase jasně promlouvá svými květy: červená vyznává lásku, tmavě růžová symbolizuje vděčnost, světle růžová sympatie, bílá je výrazem pokory, žlutá je projevem radosti, oranžová vystihuje touhu a červenožlutá veselost. Blížence růže potěší při každé příležitosti. Radují se jak z jednoho nápaditě dozdobeného květu, tak z bohaté kytice. Ta u nich vzbuzuje doslova nadšení. Se záplavou květů se chtějí hned pochlubit všem svým známým. Jaká barva jim udělá největší radost? Snad kterákoliv a na výběr je celá řada: od bílé, přes smetanovou, žlutou, růžovou, oranžovou, lososovou až po červenou. Růže se dokáže přizpůsobit téměř komukoliv. Svůj půvab ráda zapůjčí i celému aranžmá anebo kytici z různých dalších květin. Je to velmi univerzální květina a kombinace, kde by působila nepatřičně, snad neexistuje. I proto se už dlouhou dobu řadí mezi nejprodávanější a nejvyhledávanější květiny. Růže byly oblíbené už ve starém Egyptě a Římě, vývojově patří mezi nejstarší rostliny. Používaly se při různých ceremoniích a slavnostech. Pro svou vůni a léčivé účinky se velmi často přidávaly i do vonných koupelí. V kosmetickém průmyslu se využívají dodnes. Kosmetiku s extrakty růží mají rády snad všechny ženy, ty ve znamení Blížence nevyjímaje. Bohatá kytice růží Blížencům spolehlivě rozzáří oči. Prudké střídání emocí - náhlé vzplanutí a rychlé ochladnutí je pro Blížence typické. Aby si z nich růže nevzaly příklad a svou nádheru vydržely sálat co nejdéle, je pro ně velmi důležitá správná péče. Potřebují ostrým nožem našikmo seříznout stonky, odstranit listy, které by zůstaly pod hladinou, a vložit do pečlivě vymyté vázy s čistou vodou. Vyplatí se přidat výživu pro řezané květiny a vodu pravidelně měnit. Váza by neměla stát v blízkosti ovoce, jež při procesu zrání vylučuje etylén urychlující odkvétání. Raci mají mimořádný smysl pro domov a rodinu. Jejich charakter je spíše zasněný a sentimentální. Hortenzie proto právem patří mezi květiny, ke kterým mají Raci nejblíže. Jejich nadýchané květenství připomíná oblaka a Rakům poskytuje bezpečný prostor pro jejich bohatou fantazii. Skvělými společníky mohou být Rakům i při vytváření hřejivé rodinné atmosféry. Teplo domácího krbu je pro ně velmi důležité. Jako součást květinových vazeb je hortenzie, stejně jako společensky nekonfliktní Rak, velmi univerzální. Hortenzie je možné použít jak samostatně v jednodruhové kytici, tak i ve smíšených aranžmá. Jako řezaná květina se začala používat teprve nedávno. Ještě na počátku 20. století se pěstovala výhradně jako skleníková rostlina. Během let se z ní však stala oblíbená zahradní květina vhodná i k řezu. V současné době je jako řezaná květina velice oblíbená. První skutečná hortenzie, Hydrangea macrophylla, byla objevena v Japonsku na konci 18. století, kdy do této země měla přístup pouhá hrstka Evropanů. Objevu předcházel omyl lékaře a botanika Thunberga, který hortenziemi krmil svoji kozu, přičemž je považoval za kalinový keř. Teprve později se ukázalo, že se jedná o do té doby neznámou rostlinu. Původ vědeckého názvu Hydrangea není zcela zřejmý. Výkladů existuje několik, ten nejzajímavější tvrdí, že hortenzie byla pojmenována po jisté záhadné dámě. Škálou barev, kterými se její květy mohou pyšnit, připomíná i citovou a náladovou nestálost Raka – ten je jednou nejšťastnější bytostí na světě, jindy zase propadá sklíčenosti. Některé květy svým zbarvením připomínají středověký rudý samet, jiné jsou tyrkysové, zelené nebo kovově modré, vždy v závislosti na chemických vlastnostech půdy. Raci mohou sáhnout po své oblíbené barvě a užívat si nádherných květenství hortenzií doma i na zahradě, ve váze i v květináči. Pokud jim budou chtít připravit vhodné prostředí, měli by mít na paměti, že hortenzie vyžadují vysokou vlhkost vzduchu. Kvetoucí hortenzie lze také ke konci května s úspěchem pěstovat na balkóně či terase. Jejich květy se dají i usušit a bez problémů uchovat po delší dobu. Lvům jsou vlastní tvořivost a umělecké sklony. Stejně tak slunečnice má k umění velmi blízko – často inspirovala a nadále inspiruje mnohé umělce. Kdo by neznal například slavné Slunečnice Vincenta van Gogha nebo úryvek z písně: „... tak jako slunečnice každým dnem, otáčí se za sluncem…“? Až do dvoumetrové výšky se vypínají její veliké, sytě žluté květy, které se po celý den otáčejí za slunečním světlem (za své jméno vděčí právě této vlastnosti) a opájí se jím s touž důstojností a majestátností, jaká je typická pro ohnivé znamení Lva, kterému také Slunce vládne. Slunečnice je jednou z květin, která hraje v moderní vazbě důležitou roli. Barva a tvar jejího květu ji k tomu přímo předurčují. Kytice ze slunečnic evokuje nejen život v přírodě, ale i život sám. A příroda je plná kontrastů, proto je velmi efektní, pokud se robustní slunečnice ve vazbě kombinují s elegantními travinami. Zajímavě mohou působit i slunečnice se stonky zkrácenými na minimum naaranžované do nízké vázy, popřípadě misky z hrubé keramiky nebo hladkého materiálu, například skla nebo kovu. Slunečnice (Helianthus annuus) původem pochází z Ameriky, odkud byla v polovině 16. století převezena do Evropy. Její semena tvořila důležitou součást jídelníčku domorodých obyvatel kontinentu, a není proto divu, že například v Peru byla uctívána jako posvátná rostlina. Pro správnou péči o slunečnice je potřeba, kromě zajištění dostatku světla, odstranit ostrým nožem konce stonků a spodní listy, které by se jinak mohly dostat do kontaktu s vodou. Voda by se měla obohatit výživou pro řezané květiny, udržovat v čistá a pravidelně doplňovat. Lilie je jednou z květin s nejpevněji zakotvenou symbolikou. Při pohledu na ni se nám nejčastěji vybaví slova jako nevinnost nebo čistota, což jsou i základní vlastnosti přisuzované znamení Panny. Tato symbolika ovšem lilii provází již od dob starověkých kultur: za symbol nevinnosti ji považovali už staří Peršané. Řečtí a římští umělci ji zase často vyobrazovali na domovních znameních jako znak plodnosti a čistoty. Lidé narození ve znamení Panny nemají sklon k extravaganci, ale spíše k jakési aristokratické mírnosti. Mohou působit skromným dojmem, ve skutečnosti však o sobě mají to nejlepší mínění. Podobně lilie, jejichž bílé květy mají světle zelenkavý nebo šedavý nádech, nepatří mezi květiny, které by přitahovaly pozornost pouze barvou květů. Získají si nás především překvapující křehkostí a vznešenou čistotou tvarů. Hloubavé a zvídavé Panny zaujmou lilie i díky své vůni. Květiny s tak intenzivní sladkou vůní nelze nechat bez povšimnutí. Pro Panny je charakteristické i mnohostranné nadání a tvořivost. Kytici ze svých oblíbených lilií si snadno naaranžují samy – kombinovat je mohou se všemi svými oblíbenými květinami. Stejně dobře budou vypadat samostatně, na dlouhých ztepilých stoncích volně vložené do vázy. Neztratí nic ze své krásy, samota je jim stejně blízko jako ženám ve znamení Panny. Ty jsou zpravidla velmi opatrné na výběr partnera, a proto někdy zůstávají osamělé. Při aranžování lilií by si Panny měly dát pozor na pošpinění oděvů pylem. Pere se obtížně, spolehlivým prostředkem k jeho odstranění je však použití izolepy. Lilie se často používají do exkluzivních aranžmá, s úspěchem také například do svatebních kytic. Nevinnost nevěsty symbolizují stejně spolehlivě jako bílá barva šatů. Šlechtitelé se neustále snaží přicházet s odrůdami nových vlastností, tvarů a barev. Zvýšil se nejen počet květů na stonku, ale i jejich velikost, jež dosahuje vskutku impozantních rozměrů. Ve váze se jimi Panny mohou těšit poměrně dlouho - vydrží 12 až 14 dní. Aby kvetly co nejdéle, doporučují floristé přidat do vody výživu pro řezané květiny a neumisťovat květiny do blízkosti zrajícího ovoce, které produkuje odkvétání zrychlující etylén.