První věcí, nad kterou se musíte zamyslet ještě doma, jsou rozměry koberce. Nejčastěji a nejlépe se určují podle nějakého starého kousku, který už doma leží či ležel. Pokud ale zařizujete úplně nový interiér, je třeba velikost koberce přizpůsobit místnosti a hlavně nábytku. Např. židle u jídelního stolu by měly zůstávat na koberci i po jejich mírném odsunutí, abyste neničili hranu koberce při každém dosedání. Není také ideální, aby křeslo v obývacím pokoji zůstalo dvěma kolečky na koberci a dvěma na podlaze. Pokud nemůžeme z prostorových důvodů pokrýt celou plochu sezení, je lepší zvolit koberec menší pouze pod konferenční stolek. V té chvíli musíme ale rozvážit, zda má kobereček plnit pouze funkci dekorační, či nás má také hřát pod nohama. Změřte si proto doma maximální a minimální rozměry, ve kterých se můžete při výběru pohybovat, neboť koberec sedne málokdy. Dalším rozhodnutím bude tvar koberce. Přibližně 90% nabídky tvoří obdélníky různých rozměrů, u lepších prodejců seženete i čtverce. Ke kulatým stolům je vhodnější vybrat kruh nebo ovál, ale není to pravidlo. S tím je spojen i výběr dezénu. Pokud bude střed koberce zakryt stolem a nebude na něj vidět, je často hezčí zvolit spíše bordůru, než středový vzor. Následuje volba stylu a cenové hladiny. Někdo preferuje klasické (orientální) vzory, jiný spíše moderní dezény. Do místností s větším provozem můžete zvolit smyčkový koberec Buklé. U solidních prodejců cena odpovídá kvalitě. Ta je dána zejména způsobem výroby, materiálem, hustotou tkaní a gramáží, tedy hmotností vlákna na m2. Koberce se tkají třemi možnými technologiemi - strojně, tuftováním a ručním vázáním. Strojní výroba je levná, ale kvalitní a na trh dodává sériově vyráběné dezény. Relativně novou metodou je tzv. tuftování, kdy jsou jednotlivá vlákna nastřelována tuftovací pistolí přímo do látky, útek po útku. Vznikají tak nádherné koberce s plastickými vzory ve střední cenové kategorii. Naprosto nejkvalitnějším a také nejdražším způsobem výroby je ruční tkaní. O ceně rozhoduje zejména počet uvázaných uzlíků na m2, jenž se pohybuje od 350 000 do 1 500 000. Na tyto koberce se nepoužívají žádná umělá lepidla, neboť jsou vázány rovnou do osnovy. Materiálem je vždy vlna či hedvábí a můžete zakoupit nejen tradiční vzory z jednotlivých orientálních zemí jako jsou Turecko, Nepál, Čína, Indie, Afghánistán aj. Ale i moderní dezény, navrhované evropskými designéry. Životnost těchto koberců je několik generací a na výstavách jsou tyto koberce vystaveny přímo na zemi, kde po nich projde tisíce návštěvníků, aniž by jim to nějak ublížilo. Nejlevnější strojové koberce jsou vyrobeny z čistého polypropylenu (PP). Jejich nevýhodou je horší údržba (těžko se vysávají) a drsnější povrch. Naproti tomu PP HEATSET či polyolefin jsou tepelně upravená vlákna, která jsou podstatně měkčí, příjemnější na došlap, lehce se udržují a koberce z nich se pohybují dle množství materiálu ve střední cenové kategorii. Na tuftované koberce se nejčastěji používá akrylové vlákno, jež docela dobře imituje vlnu. Novinkou je vlákno polyesterové (PES), jemuž se pro jeho lesk přezdívá „umělé hedvábí“. Každý znalec z oboru vám ale potvrdí, že tím nejlepším materiálem je vlna. Pouští sice určitý čas tzv. plovoucí vlákno, ale jinak je pružná a pevná, méně se špiní, neboť neváže olejnaté organické prvky, pohlcuje méně prachu, dýchá, zadržuje vlhkost a tím vyrovnává vzdušnou vlhkost v místnosti. Jak tedy vybrat ten správný koberec, když je tolik možností a variant? Vsaďte na svůj vkus, neboť nejdůležitějším kritériem je samotný vzhled koberce a pocit z něj. Každý kusový koberec totiž čeká právě na svého zákazníka. Tak hodně štěstí.