Co v koupelně nesmí chybět?To je první otázka, kterou si pokládáme. A odpověď je jednoduchá. Umyvadlo, pro úsporu prostoru ideálně zapuštěné do skříňky, vana či sprchový kout, případně vana se sprchovou zástěnou, zrcadlo či skříňka se zrcadlem, topidlo a nějaké věšáky. Hovoříme o minimu, které nás zajímá právě v malých koupelnách. Pokud je koupelna spojená s toaletou, nesmíme samozřejmě zapomenout ani na klozet. Zcela mylná je představa, že do koupelny patří pračka. Ta už bývá dávno zabudovávána do kuchyňské linky nebo nachází své místo v technickém zázemí domu. Pokud ale na pračku nemáme místo jinde než právě v koupelně, je možné zabudovat nižší pračku pod umyvadlo.Rozměry malých koupelen a jejich vybaveníDůležité nejsou v malých koupelnách jen střídmé rozměry jejich vybavení, ale i volný prostor pro náš pohyb. Nesmíme zapomenout, že mezi vanou a stěnou musí být prostor šířky alespoň 55 cm, ideálně pak 1,05 metru, že z pravé i levé strany umyvadla potřebujeme alespoň 25 cm, což platí i pro toaletu a bidet, dostatek místa musí být samozřejmě i před umyvadlem, zde je ale variabilita poměrně široká – umyvadlo lze umístit do rohu místnosti, vedle vany, proti vaně, vedle dveří. Existují poměrně obsáhlé tabulky, které volný prostor mezi zařizovacími předměty koupelny vymezují.Dostatečný prostor potřebujeme v koupelně pro pohodlné procházení, vstup do vany a sprchového koutu či mytí vany, naše mytí v umyvadle a otevírání dveří. V každém případě platí, že stísněný pocit v již realizované a vybavené koupelně už neodstraníme. Prostor a pohodlí pak definuje i otevírání dveří do koupelny a vstupu do sprchového koutu. V malé koupelně se vyhněme velkorysým křídlům. Jejich roli nahradí zasouvací systémy, a to i v případě vstupních dveří. Jelikož při rekonstrukci bytového jádra vlastně vybouráme starý umakart a znova budujeme příčky, máme ideální příležitost instalovat vstupní dveře zásuvné do stěny (dveře zásuvné na stěnu nás v menším bytě stále ještě omezují). Uspořit lze kratší, ale hlubší vanou, nezapomeňte však, že zkracování a zároveň prohlubování vany výrazně zvyšuje spotřebu vody. Ideálním řešením je instalace vany délky 170 až 190 cm se sprchovou zástěnou, pokud máte malé děti, pro bezdětné páry a rodiny s odrostlými dětmi stačí sprchový kout, jehož instalace uspoří v koupelně nejvíc místa.I přes všemožná kouzla s prostorem jsme místem pro zařizovací předměty zásadně limitováni. Pokud máte k dispozici prostor 90x90 cm, zapomeňte na vanu, řešením by sice byla vana na stojato, její spotřeba vody je však enormní a tyto vany se vyrábí jen omezeně. Pobyt ve sprchovém koutu si naopak můžete zpříjemnit sedátkem a kvalitním sprchovým panelem s více režimy. Jistá variabilita je u prostoru 140x160 cm, sem se vejde malá i větší vana, prostorný sprchový kout či velká rohová vana (úhlopříčné uložení nádrže) se sprchovou zástěnou. Standardní vany pak mají půdorysnou délku 170 cm.Praktickým řešením je také instalační stěna. Koupelnu nebude hyzdit splachovací nádržka, navíc můžeme část této stěny využít pro další účely, například vytvoříme prostor pro zapuštěné regály a zrcadlo či zapuštěnou zrcadlovou skříňku.Pro malé koupelny vyrábějí renomované značky speciální série menší sanitární keramiky - umyvadel či toalet a van. Navrhované jsou i speciální tvary sanitární keramiky pro komplikovanější prostory (rohy, průchody, …). Nezapomeňte, že i malá koupelna může být vybavena luxusně, zařizovacími předměty atraktivního designu, i když minimalistických rozměrů. Hrajeme šachy s malým prostoremPředstavte si figurky na šachovnici, úporně bránící hráč nahustí prostor kolem krále a vytvoří tak soupeři na zbytku šachovnice dostatek volného prostoru pro přípravu účinného útoku. Obdobně lze uvažovat i o malých koupelnách. Jejich účelným řešením je seskupení zařizovacích předmětů co nejblíž k sobě. Vznikne tak dostatečně velký volný prostor, který je důležitý pro naši psychiku. Neradi chodíte domů? Neustále si hledáte výmluvy a berličky, abyste mohli být jinde? Zkuste se zamyslet nad tím, zda váš domácí životní prostor není už příliš zahuštěn – stísněná a špatně vybavená koupelna, na každém kroku nějaký kus nábytku či předmět, na WC se sotva vsoukáte mezi stěnu a mísu a při dosednutí opíráte kolena o zeď, na chodbě šlapete po dětských hračkách, než stačíte dojít k vypínači a podobně. V takovém případě je všechno špatně a nezbude než vyměnit byt či přestavět a vybavit jinak.Nezapomeňte, že volný prostor by měl být prázdný i opticky. Proč každou stěnu „zaplácávat věšáky a regály,“ když už tam zrovna není zařizovací předmět? Zcela volný prostor naopak jako kontrast k vybavení koupelny stimuluje představivost pozorovatele. I stěna, která je pouze obložena jemnými a čistými obklady, má své nezaměnitelné kouzlo. O to víc, pokud se před ní dostatečně svobodně pohybujete. Variabilita bytových jaderSamostatnou kapitolou jsou právě bytová jádra bytových domů. V dříve stavěných bytových domech, nejčastěji panelových, se setkáme s jádry označenými například T a U (ze tří stran ohraničené panelovou stěnou), H, HO, J, L, SP, STO, B, jádro průchozí a třeba jádra GARSON a další. Každý typ bytového jádra jasně vymezuje svou konstrukcí a polohou v bytě možnosti při své rekonstrukci. Obecně platí, že maximální variability a možnosti zvětšit prostor koupelny dosáhneme u jader, která jsou ohraničena minimem betonových či zděných stěn, ideálně je to pak stěna jedna. Z tohoto pohledu jsou nejproblematičtější jádra T a U. Ovšem například STO a J jádro lze při rekonstrukci zvětšit až o 100%, jádro L až dvojnásobně a průchozí jádro až o 40%. Platí, že u betonového bytového jádra musíme při rekonstrukci zachovat rozměry a pouze ohlašujeme stavbu. V případě zděných příček lze rozměry rozšířit (na úkor chodby či kuchyně), potom ale potřebujeme stavební povolení, při zachování rozměrů (stěn) či zrušení příčky mezi WC a koupelnou postačí ohláška stavby. U umakartových či sololitových jader musíme zachovat betonovou či zděnou příčku a instalační (stoupací) šachtu, jinak lze rozměr jádra zvětšit na úkor sousedícího prostoru. O ohlášení stavby či stavebním povolení rozhodne místní Stavební úřad, přístup úřadů se v jednotlivých lokalitách liší. Pokud tedy máte možnost bytové jádro, respektive koupelnu, zvětšit, udělejte to! Tak totiž vyzrajete na malou koupelnu nejlépe! Nakonec se budete v některých případech moci rozmáchnout i k velkorysým řešením. Optika malých koupelenOptické zvětšení malého prostoru se dnes stalo zaklínadlem. Nezapomeňte však, že problémy malého prostoru se tak nevyřeší. Sebevětší formát v povrchové úpravě decentně světlých dlaždic a sebevětší plochy zrcadel nedokážou fakticky zvětšit prostor pro zařizovací předměty a náš pohyb. Optické hrátky s prostorem jsou pouze designovou záležitostí, z uživatelsky praktického hlediska ale neřeší nic. Velké plochy zrcadel nám dokonce mohou zhoršit orientaci v koupelně.Hlavním problémem optického zvětšení prostoru je vyřešení prostorového ohraničení a tedy rohy a hrany, na kterých se setkávají plochy prostorových ohraničení. Rohy a hrany tvoří mříž, jakési optické vězení. Proto by měly především rohy a hrany působit neviditelně.Stejně tak je důležité, aby co nejvíc seskupené zařizovací předměty na druhou stranu nepůsobily stěsnaně. Jejich tvary by měly být jasně ohraničující, nevolíme kombinaci zaoblených a ostrých hran, ale buď jedno nebo druhé. Vyhněte se prostě rozmanitosti a pestrosti, které opticky zmenší již tak malý prostor malé koupelny. Vsaďte na vybavení jedné značkové série koupelnové keramiky, design se v tomto případě doplňuje a jednotlivé prvky nepůsobí navzájem rušivě. Nesnažte se koupelnu složit pouze z různorodého vybavení co nejnižší ceny. A ještě jedna rada na závěr: SNAŽTE SE V MALÉM PROSTORU CO NEJVÍCE ZRUŠIT PRAVÉ ÚHLY, i tak jich tam bude dost, což definují už jen tvary obkladové keramiky.