Impulz k přezimování musí přijít od násNa začátku přezimovávání muškátů vlastně musíme dát těmto rostlinám impuls, aby vůbec začaly odpočívat. Pokud je dáme do vytápěného bytu a budeme zalévat, budou růst a kvést dál, ovšem sílu na další sezónu nenaberou a výsledek bude tristní. Původní divoké pelargonie ve volné přírodě téměř vyschnou a zatahují se pod zem. Až teprve přijde jarní sluníčko, teplejší počasí a voda, začnou opět prosperovat. A právě takové podmínky musíme muškátům vytvořit i my. Je proto třeba muškáty seříznout a odlomit květy, zároveň však ke každé rostlině dáme cedulku s označením druhu a barvy květů. Podle toho pak budeme muškáty přesazovat. Právě díky seříznutí získají rostliny příští rok krásný tvar, navíc nám v zimě nezaberou na místě uskladnění mnoho místa. Například převislé druhy by se nám bez seříznutí uskladňovaly jen obtížně. Samozřejmě neuskladňujeme všechny muškáty, ale jen ty, které jsou v dobrém zdravotním stavu. Zazimování začíná už na konci létaS přezimováním muškátů, resp. jeho přípravou, je třeba začít již od půlky, nejpozději konce září. Začneme odstraněním suchých a schnoucích listů a omezením zálivky. Přestaneme též přihnojovat, prostřením stolu muškátům v tuto dobu neprospějeme. Omezováním dosáhneme vyzrání a zastavení růstu muškátů. Až poté seřežeme letošní výhony, jelikož by v zimě rostlinu zbytečně vysílily. Pokud bychom jejich ponechání navíc kombinovali s nedostatkem světla, vytáhly by se a rostlina by mohla dokonce uhynout. Výhony seřezáváme co nejhlouběji, tedy těsně nad kolénkem. Poté muškáty přemístíme k přezimování na suché, světlé, ale chladnější stanoviště. Řešením je skleník, zimní zahrada, světlá nevytápěná chodba, stanoviště mezi křídly špaletových oken. Muškáty musíme uchránit již před prvními mrazíky. Zároveň muškátům dopřejeme i dostatek prostoru, což bude především prevencí před plísněmi a chorobami. Vegetační klid držíme do nástupu jara Vegetační klid muškátů pak trvá až do jara, nejvhodnější teploty jsou v tu dobu 6 až 8 stupňů Celsia a zálivka též musí být přiměřená teplotě. Zaléváme pouze jednou týdně a to jen tak, aby zemina nepřeschla, víc je nežádoucí. Samozřejmě nehnojíme. V době vegetačního klidu nesmíme muškátům dovolit růst, natož vykvést. Případné násady květů okamžitě vyštípneme a změníme stanoviště, načež se i zamyslíme nad hojností zálivky, zda to nepřeháníme. I když zrovna v tomto případě dojde spíše k uhnívání kořínků. Pozor na škůdceV době vegetačního klidu dále muškáty stále sledujeme, zda jsou v dobrém zdravotním stavu. Průběžně přitom odstraňujte odumřelé listy a květy, pokud jsme udělali tu chybu a nějaké jsme nechali, hlavně však hlídáme výskyt jakýchkoli zárodků plísní a dáváme si pozor i na škůdce. Napadený muškát je často nejlepší zlikvidovat, abychom uchránili ty ostatní. Zároveň na ně použijeme chemickou ochranu, které se u okrasných rostlin vůbec nemusíme bát. Jediné, co musíme později udělat, je nemilosrdné vyhození zeminy po dožití či přesazení rostlin, bohatě chemií zamořovaná zemina nepatří na kompost ani do záhonů. Proti plísním jsou ideální měďnaté přípravky (např. Kuprikol), proti škůdcům lepové destičky. V době vegetačního klidu dále muškáty stále sledujeme, zda jsou v dobrém zdravotním stavu. Průběžně přitom odstraňujte odumřelé listy a květy, pokud jsme udělali tu chybu a nějaké jsme nechali, hlavně však hlídáme výskyt jakýchkoli zárodků plísní a dáváme si pozor i na škůdce. Přečtěte si další informace o tom, jak pěstovat muškáty. Na konci února zvýšíme péčiPrvní přihnojení a zároveň mírné zvýšení zálivky aplikujeme až na konci února, do konce března pak zálivku postupně zvyšujeme na jednou týdně. Od začátku dubna též jednou týdně přihnojujeme. Nové výhony zkrátíme, načež si z řízků vypěstujeme nové sazenice. Po zkrácení nových výhonů již necháme muškáty volně růst, bohatě hnojíme a zaléváme. Jakmile pomine riziko mrazíků, můžeme muškáty přemístit na venkovní stanoviště.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
