Zakládat travní plochy je třeba co nejdříve na jaře, pokud to již počasí dovolí. Základem je samozřejmě důkladná příprava plochy, což mnohdy představuje i použití těžké techniky. Začíná se likvidací původního porostu, hlavně pak plevelů. Ideální je v tomto případě mechanická likvidace, ovšem pokud je třeba plochu urovnat, obzvláště okolo novostaveb, udělá se vše naráz mechanizovaným zásahem. Určitě nepoužívejte k likvidaci plevelů herbicidy, za prvé kontaminují půdu a bude muset výsev travního osiva odložit až o několik týdnů, za druhé budou chemikálie kontaminovat spodní vody. Pokud není třeba plochu urovnávat strojově, ale pouze stačí vypletí, odstraňujeme též kameny a jiné překážky a předměty. I když není třeba plochu modelovat, vždy následuje po jejím očištění orba. Na větší plochy je třeba použít zemědělskou mechanizaci, menší plochy zryjeme manuálně, což má i ten význam, že technikou nepoškodíme plochy okolo. Pouze orba může připravit půdu do ideální hloubky, což je cca 20 cm. Orbou promícháme a obrátíme nejúrodnější část půdy, tedy ornici a dobré je též nejprve po ploše pohodit třeba dobře uleželý koňský hnůj nebo chlévskou mrvu. Při orbě je třeba dát pozor, aby nebyla příliš hluboká a nevytáhla nám z hloubky kameny a jíl, čili neúrodné podloží. Pokud chceme nový trávník zakládat na starých travních plochách, začneme kypřením za pomoci rotavátoru či kultivátoru. Kypřením narušíme travní drn a půdu před orbou rozrušíme, což orbu usnadní a nebudou se nám při ní namotávat rostlinné zbytky na orebné těleso.Může se stát, že na ploše najdeme pod povrchem zakopaný (resp. zahrnutý) stavební odpad, ten je samozřejmě třeba vybrat a půdu nahradit. Jde o velmi častý jev, lidé se tak dříve zbavovali suti, aniž by museli řešit její vyvážení a ukládání mimo pozemek. A ještě platí jedno důležité pravidlo, chceme-li zároveň vysazovat i stromy a keře a nebo zakládat zeleninové záhony, provedeme orbu hlubší, ovšem poté je třeba vybrat kameny a shora navézt novou, kvalitní ornici. Přivézt můžeme například materiál z kompostáren a nebo letitý hnůj uleželý na substrát od zemědělců. Získaný materiál bude zdrojem živin a tedy vlastně hnojivem. Pokud trávník na ploše obnovujeme, můžeme též navézt vrstvu tohoto materiálu silnou cca alespoň 2 cm. Je důležité prokátrování (prosítování) hmoty, aby byl materiál opravdu jemný a obsahoval jen menší kamínky. Poté již jen povrch uvláčíme a uválcujeme a vysejeme travní osivo (vhodnou travní směs). Výsev je až posledním krokem po dokončení veškerých příprav. Nabízí se nám 3 základní typy travního osiva (travních směsí). Směs parková, která je nejpoužívanější, rostliny dorůstají přijatelné výšky a vytváří středně hustý travní koberec. Dalším typem je směs luční, která nyní získává oblibu, jelikož udrží v zahradě hmyz, ovšem péče o takto oseté plochy je odlišná. Luční směs je tvořena poměrně vysokými druhy rostlin (např. srhy a jetele) a je ideální do takzvaných přírodních zahrad. Pokud chceme sušit seno, krmit například králíky čerstvou pící, je luční směs ideální. Třetí typem je hřišťový, ovšem tento porost pomalu přirůstá a je nízký, tvoří však velice hustý travní koberec, který silně odolává poškození. Při výběru travního semene je prostě třeba brát ohled na budoucí zatížení trávníku. Výsev travního osiva provádíme ručně, malým kolovým rozmetadlem (sypací, aplikační vozík) a nebo pomocí techniky, pokud jde o větší plochy. Ovšem v tomto případě hrozí poškození připravené plochy zátěží techniky. Po dokončení výsevu je nakonec třeba plochu utužit například válcem a důkladně zalévat, nejlépe každý den ráno a večer. Pomůže-li nám déšť, jen dobře. První rostliny nám začnou klíčit za cca 2 týdny a za cca 1,5 měsíce provedeme první posekání plochy.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
