Kolik zálivky zahrada potřebuje?Množství zálivky logicky odpovídá velikosti zahrady. Určitě ale nestačí u běžné zahrady, pokud zrovna neprší dostatečně, zalévat denně okolo patnácti minut. Stejně jako nestačí 10 litrů vody na 1 m2 záhonu s plodící zeleninou. Všechno je jinak. Zálivka nemusí být každodenní, ale občasná a důkladná. S výjimkou na vodu náročné zeleniny například ve skleníku, což jsou třeba okurky a papriky. Papriky a okurky bychom měli zalévat častěji a méně, jelikož mají kořeny mělce pod povrchem. Někdo říká, že právě plodící, rozjeté okurky by měly stát ve vodě, ale to je nereálné, pokud nemáte podbetonovaný skleník. A navíc je pak riziko plísní velmi vysoké. Kořeny přelitých okurek začnou odehnívat a úroda se snižuje, okurky začnou pouštět plody a je po radosti. Vláha by se při zálivce měla dostat alespoň 20 cm pod povrch půdy, nesmíme pouze zavlažovat suchý a ztvrdlý povrch. Proto též pouze nezavlažujeme, ale rostliny také okopáváme. Například rajčata nejsou na zálivku náročná, jelikož jejich kořeny jdou hluboko, ovšem v podbetonovaném skleníku jim vodu přidáváme, co to jen jde. Je to, jako bychom je pěstovali v mobilní nádobě. Stejně tak nevyžaduje bohatou zálivku například již letitá vinná réva. Kvalitní půda bohatá na humusZcela ideální je kvalitní půda bohatá na humus, jelikož udrží vláhu co nejdéle. Je proto důležité důkladně hnojit organickými hnojivy a dosypávat kompost, případně si v kompostárně či od soukromého zemedělce zakoupit substrát. Zakoupili jsme si substrát v podobě 20 let uleželé chlévské mrvy, navozili jsme předtím, než jsme tento zdroj objevili, substrát z velké kompostárny a přidávali vlastní kompost, zaváželi jsme záhony koňským hnojem a hnojili jsme zeleným hnojením. A výsledek je znát neskutečně. Nejen co do úrodnosti půdy, ale i její schopnosti udržet vláhu. Zahradničení prostě není zadarmo a byť nestojí hnojení mnoho peněz, o to víc vynaložíme fyzické námahy. Mnoho vody si též udrží půda mulčovaná. Mulč dokáže výborně bránit odpařování vody. Například okolo stromů a keřů je dobré rozložit čerstvě posekanou trávu. Stane se zde mulčí a postupně se bude rozkládat. Kdy zalévat?Nejprospěšnější je pro rostliny, ale i pro půdu, ranní zálivka. V tu dobu je ve vzduchu nejvíce vzdušné vlhkosti, proto se voda nejlépe vsakuje do země. Též rostliny jsou v tu dobu nejlépe nastartované do nového dne. Pokud zaléváme večer, zálivka půdu ochladí po denním horku, dochází však k většímu odpařování vody. Zálivka proto musí být vydatnější a navíc hrozí výskyt plísní, jelikož na noc se ochladí a voda ulpělá na rostlinách se odpařuje pomalu. Dokonce platí ještě jedno pravidlo, totiž že zálivka je ideální před deštěm, kdy je zataženo, ale i při drobném dešti. Ve vzduchu je totiž v tu dobu až 100% vzdušná vlhkost, do země se vsákne veškerá voda a odpařováním nedochází k vůbec žádným ztrátám. Jakou vodu použít?Nejméně vhodná je voda z vodovodu, obzvláště ta tvrdá, jelikož většině druhů rostlin v zahradě vyhovuje půda neutrální až mírně kyselá. Zalévání pitnou vodou z vodovodu je přitom až příliš drahé. Ideální jsou zásobníky na vodu dešťovou, kterou sbíráme ze střech. Sudy, barely, nadzemní či podzemní jímky, pořídíme v různých tvarech a velikostech. Lze je též osadit čerpadlem a zaléváme pak ohřátou, odstátou, měkkou dešťovou vodou z hadice, aniž bychom se museli trmácet po zahradě s konvemi. Určitě rostlinám nesvědčí zálivka ledovou vodou, nejméně pak za největšího horka. Za horka vlastně zásadně nezaléváme, jelikož kapky vody ulpělé na rostlinách fungují jako zvětšovací sklíčka a rostliny popálí. Podzemní nádrže jsou nejsofistikovanějším řešením, šetří v zahradě místo, voda se zde uchová ve tmě a chladu dlouho v dobrém stavu. Jelikož je však voda z podzemní nádrže chladnější, snažíme se dostát rannímu zalévání. Případně vodu pravidelně přečerpáváme do vhodné nadzemní nádrže, kde se ohřeje. Pro nadzemní nádrže platí pravidelné doplňování jednodenní dávky vody. To platí především například pro zahrádkáře, kteří čerpají k zálivce vodu studniční. Zalít denní dávkou vody a nádrž doplnit, aby se voda do druhého dne ohřála. Nároky rostlin na voduMaximální závlahu vyžaduje listová zelenina, nedostatek vody se u ní okamžitě projeví na kvalitě listů. Plodovou zeleninu zaléváme jen mírně před začátkem tvorby květů, jelikož příliš závlahy podporuje růst listů a vůbec bujný růst rostlin a naopak potlačuje nasazování květů. Dostatek vláhy však již potřebují nalévající se plody. V tu dobu rostliny dostatkem vláhy doslova nastartujeme k bohatému plození. Kořenová zelenina vyžaduje dostatek vláhy pouze v době růstu. Poté již půdu jen mírně svlažujeme, plodné kořeny navíc důsledkem nadbytku vláhy praskají. Kvetoucí okrasné rostliny potřebují dostatek vláhy právě k tvorbě květů, načež závlaha též prodlužuje kvetení. Nesmíme za horka a sucha také zapomenout na zavlažování trávníku, keřů ovocných i okrasných, ale i plodících stromů. Tedy - pokud nedošla voda a úřady nám zálivku z vodovodního řádu či místních přírodních zdrojů vody nezakážou. Pak nám nezbývá nic jiného, než čekat. Na déšť!Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com