1. Zrytí trávníkuNejprve si vymezíme plochu budoucího záhonu a poté nás čeká práce s trávníkem, který je třeba zrýt. Jednoduše obrátíme drny se zelenajícími se rostlinami horní částí dolů. Pokud jsou však drny hodně tvrdé, pevné a suché, dáme je do kompostu. Zároveň odstraňujeme vytrvalé plevele a též kameny, které na nás vykouknou, sotva obrátíme první drny. Až na výjimky platí, že zemina pod travními plochami není dostatečně kvalitní, aby pro nové záhony vystačila. Navíc je třeba si uvědomit, že trávníky mají ohromné nároky na spotřebu živin, čili tato půda bude již hodně vyžilá, obzvláště v případě, kdy travní plochy pravidelně nehnojíme. Zeminu též můžeme přesít přes síto, ale zpravidla to není třeba s výjimkou hodně kamenitých půd. 2. Úprava půdyPůdu upravujeme podle rostlin, které chceme na záhonu pěstovat. A nebo naopak přizpůsobíme výběr rostlin stavu půdy. A jaká může půda být? Pokud máte v zahradě půdu písčitohlinitou neutrálního pH, máte štěstí. Tato půda dostatečně zadržuje vodu, přitom je však propustná a její struktura je jemná, drobtovitá. Problematický je vysoký obsah jílu a nebo naopak písku. Jílovité půdy jsou sice úrodné, ale málo propustné, načež hrozí přemokření rostlin. Písčité půdy jsou pro změnu dobře propustné, ale málo úrodné. Proto je třeba v tom či onom případě přistoupit k vylepšení půdy organickým či anorganickým materiálem.Těžké jílovité půdy nemusíme vylepšovat živinami, ale hrubým pískem a jemným štěrkem. Pokud hrozí značné přemokření rostlin, odstraníme ze záhonu zeminu do hloubky cca 25 cm a dno záhonu vysypeme vrstvou písku. U hodně těžkých půd lze uvažovat i o drenáži. Načež vytvoříme záhon ze směsi písku a jílu. Do písčitých půd je naopak třeba zarýt hmotu, která zlepší schopnost zadržet vodu a vylepší strukturu a úrodnost půdy. Ideální je použít zahradní kompost (ten je nakonec ideální přidat na každý záhon, natož nový), ale i zkompostovanou kůru, hnůj, vlastně jakoukoli organickou hmotu, ale pozor na udržení optimálního pH. Například lesní hrabankou výrazně zvýšíme kyselost půdy. Dobré je též zelené hnojení, dřevní drť, piliny či hobliny. Hmota se v půdě postupně rozkládá na humus a zlepšuje její vlastnosti.Rostliny vybíráme podle pH půdy, to však lze i upravit. Kyselou půdu upravujeme vápněním (pozor však, některé rostliny vápno nesnáší), zásaditou například lesní hrabankou či rašelinou. Neutrální půdy mají pH 7, kyselé nižší jak 7 a zásadité vyšší jak 7. Běžně si lze koupit soupravu, kterou zjistíme pH konkrétní půdy. Živiny dodáme půdě vždy nejlépe hnojivem organického původu. Ideální je přitom dobře vyzrálý kompost. A pozor – neprovádějte nálety na zahradní centra s pytli substrátu. Porozhlédněte se, kde je ve vašem nejbližším okolí kompostárna. Za tunu zahradního kompostu zaplatíte pouhých cca 400 korun včetně DPH, zatímco za cca 15 kilogramů pytlovaného substrátu dáte i okolo 100 korun (substrát je výrazně dražší i v kompostárnách, ale pořád se zde oproti maloobchodu vyplatí). Rozdíl mezi zahradním substrátem a kompostem je v uleželosti materiálu a frakci. V kompostu najdete i kousky ještě nezetlelého dřevního materiálu apod., zatímco substrát je jemný, prosetý na drobném sítu. Ovšem právě na záhony substrát nepotřebujeme, ideální je kompost, jelikož nejenže jím do půdy dodáme rovnou dostatek živin, ale dál se ještě jeho nerozložené zbytky v půdě rozkládají. Tip: Vlastní kompostování je ideální způsob, jak se zbavíte organického odpadu a zároveň chráníte životní prostředí a máte hnojivo zadarmo! Co do kompostu (ne)patří? Přečtěte si zde. 3. Záhon z kompostuMám osobní praktickou zkušenost, že z půl tuny kompostu, za který zaplatím 200 Kč a přivezu si jej na přívěsném vozíku běžné nosnosti, vytvořím nový záhon tak, že pouze převrátím drny a plochu tímto kompostem zahrnu (cca 25 cm vrstva). Ideálně ještě pod kompost nejprve našlapu koňský hnůj dovezený od souseda, pokud zakládám záhon na jaře (na podzim je vhodnější déle se rozkládající chlévská mrva, v zásadě však používáme takové organické hnojivo, které je pro nás lokálně nejdostupnější). Nový záhon je hotov rychle, levně a též pracnost není nijak extrémní. Některé půdy přitom můžeme upravovat do nekonečna a stále nebudeme spokojeni. Kdo kdy zkusil cokoli pěstovat pouze na kompostu, určitě mi dá za pravdu. Na takto připraveném záhonu můžeme začít pěstovat ihned naprostou většinu rostlin (většina rostlin vyžaduje pH neutrální).Samozřejmě nesmíme zapomenout vytvářet kompost vlastní, prostě si v zahradě najít místo, kde jej založíme a kam budeme odkládat veškeré organické zbytky, které se do kompostu hodí. Jak si vytvořit kompost najdete například ZDE. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
