Byť již staré kovové předměty nemají sloužit prakticky, mnohé mohou být pěknou dekorací. Ovšem rezaví i předměty, které ještě používat chceme. Rzi se přitom zbavíme pomocí nástrojů, které lze volit podle rozsahu koroze. Čili na nejméně porezlé předměty si vystačíme i se smirkovým papírem, v případě silné vrstvy koroze bude třeba použít rotační kovové kartáče, které se prodávají pro upevnění na vrtačku a nebo úhlovou brusku (vrtačka je v každém případě obvykle praktičtější). V některých případech pak postačí použít ocelový kartáč. Vše, co bylo vyrobeno z železa (oceli), může rezavět. Záleží jen na podmínkách prostředí, kde je předmět uložen a nebo jakým je kovový prvek (třeba i konstrukční) vystaven. A také jde o to, jak byl ošetřen a toto ošetření obnovováno v případě potřeby. Důkladným očištěním a ošetřením vhodným přípravkem přitom vždy zabráníme destrukci a prodloužíme životnost. A ne vždy musí jít o nátěr, v některých případech jsou ideální konzervační prostředky na bázi olejů (zbraně, nářadí apod.). V jiných případech lze po očištění rzi použít kovářskou barvu, univerzální vícevrstvý nátěr, ověřenou kombinaci barvy základové a svrchní, případně dokonce nátěr antikorozní, který můžeme nanášet rovnou na zrezivělé povrchy. V posledním případě je ale vždy třeba pečlivě zvážit, zda vůbec jde o vhodné řešení. Riziko je značné, rez vždy narušuje nejen povrch, ale i strukturu. Antikorozní barvou sice proces zpomalíme a rez zamaskujeme, skrytě však může postupovat dál. Pořádné očištění před nátěrem se z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí. V případě cenných předmětů se pak nabízí ještě další možnost, pískování. U cennějších dekorativních předmětů je žádoucí patina, nikoli však rez. A může jít třeba o starožitné nářadí, lampy, zámky a klíče apod. Kovových předmětů, které si zaslouží uchování pro další generace, je spousta. Ovšem právě u nich není žádoucí radikální zásah brusným kotoučem, který povrch poškrábe, ale ani ocelovým kartáčem. Obvykle se po renovaci takové předměty nenatírají barvou, která by poškrábání zamaskovala, zarovnala. Pískování se provádí tak, že vložíme předmět do zařízení, které odstraní vrstvičku koroze (včetně případného starého nátěru) proudem tryskajícího písku. Lze tak renovovat i součásti historických strojů. Tato metoda je velmi účinná a šetrná a nabízí ji mnoho specializovaných firem. Lze si však též koupit pískovačku určenou pro menší práce, která může být součástí naší domácí dílny. Pokud již vlastníte kompresor, lze dokonce použít pneumatickou pískovačku za cenu do tisíce korun. Další možností je pískovací box, který pořídíme za cenu od deseti tisíc korun. A pozor, záleží také na druhu kovu. Nerez a některé měkké slitiny (např. mosaz) mohou být hrubším čištěním vážně poškozeny. I v případě tenčích plechů musíme postupovat šetrně, jemně. Prodávají se pro tyto účely brusné houbičky různé hrubosti (zrnitosti) a nebo raději necháme předměty z plechu pískovat (viz výše). Nakonec ještě jedno POZOR! Neošetřená kovaná ocel koroduje ve vlhku takřka okamžitě, je proto nutno aplikovat nátěr konzervačním olejem a nebo kovářskou barvou.