Podle nové legislativy je proto třeba u každé novostavby zabezpečit správné hospodaření se srážkovou vodou (viz Stavební zákon a navazující vyhlášky MMR 268/2009 a 269/2009). Recyklovat a využívat se přitom snažíme nejen vodu srážkovou, ale i odpadní. Sice musíme investovat do technologií a jímek, ovšem skutečně jde o cestu, jak z dlouhodobého hlediska ušetřit, a to nejen finance, ale i přírodu. A hlavně – pitnou vodu!Vždyť je uváděna průměrná spotřeby vody na každou osobu v domácnosti 150 litrů denně. Z toho jsou ale pouze cca 2% použita k pití a vaření a dokonce 35% je použito při splachování záchodu. Srážková voda však může nahradit i více jak 50% vody užitkové v domácnosti.V každém případě je třeba před výběrem vhodného systému jímání a případně i úpravy dešťové vody či jejího vsakování poradit se s odborníky a vybrat optimální řešení. Zařízení pro hospodaření se srážkovými vodamiDešťové srážky můžeme využít díky mnoha velmi jednoduchým výrobkům. Na prvním místě jsou plastové akumulační nádrže – jímky. Mezi základní typy jímek patří kvalitní masivní nádrže o objemu až 6500 litrů, speciálně konstruované nádrže pro instalace do lokalit s vysokou hladinou spodních vod o objemech až 3.000 litrů, nádrže pro nadzemní montáž (ale třeba i do sklepa) o objemu až 1600 litrů a zahradní sudy na vodu a jiné sběrné nádrže, které jsou napojené přes sběrač dešťové vody na okapový svod a plní i estetickou funkci. Nádrže by měly být na chladném a tmavém místě (proto se ideálně usazují do země), při teplotě vyšší jak 15 oC a při dopadu světla se silně množí bakterie. Zásobní nádrže nesmíme plánovat příliš velké, domácnost vyžaduje průměrnou velikost nádrže 5 až 8 m3 a k zavlažování zahrady potřebujeme 6 m3 na 100 m2 zavlažované plochy. Při výběru nádrže se navíc zohledňuje i množství dešťových srážek v lokalitě a velikost střešní plochy.Nádrže jsou vyráběné rotačním tvářením plastů. Výsledná hmota plastu odolá i pojezdu nákladních a osobních automobilů. Filtrace dešťové vodyNádrže jsou vybavené ponorným samoodsávacím čerpadlem (využití na zahradě) a nebo domácí vodárnou (využití v domě). Neobejdeme se přitom bez účinné filtrace dešťové vody. Jako filtrace může fungovat lapač listí do okapového žlabu či kotlíku (filtruje pouze nejhrubší nečistoty), mřížka vyústěná mimo okapní svod, která odvádí nečistoty na volný terén, nátoková šachta (podokapový filtr – do úrovně terénu je šachta dosypána kačírkem různých velikostí a na mezidně je opatřena geotextilií), případně odlučovač střešních splavenin, filtrační koš v nádrži (je jím ale omezen tichý nátok do nádrže), nebo podzemní filtrační šachta (jemná filtrace a díky nezámrzné hloubce celoroční provoz). Vsakování dešťové vodyPokud je nádrž již plná, nebo v případě, že vůbec nechceme srážkovou vodu jímat, musíme zajistit vsakování dešťové vody na pozemku. Buďto vsakovací jámou o objemu cca 5 m3, která je naplněna kamenivem, nebo systémem drenáží z běžných drenážních trubek (na 5 m3 tradiční drenáže musíme položit cca 180 m potrubí, které je zabalené do geotextilie a obsypané štěrkem). Novinkou jsou však plastové vsakovací klece a tunely umožňující akumulaci přebytečné vody a její postupné vsakování na pozemku. Přitom je možné akumulační klece a tunely navzájem propojovat a dosáhnout tak značné kapacity zařízení. Využijeme je nejen k vsakování vody, ale i k odvodňování velkých ploch a také jako řešení odtoku zahradních jezírek a rybníčků. Vsakovací tunely jsou levnější než klece, nemají dno a čelní stěny, usazují se v řadách na štěrkový podsyp. Tři drenážní tunely nahradí cca 3 m3 běžné štěrkové nádrže, nebo 111 m drenážního potrubí. Vsakovací klece se usazují do mělkého výkopu, obalí se geotextilií a po připojení k přívodu dešťové vody se zasypou štěrkem a zeminou. I vrstvu zeminy izolujeme od štěrku geotextilií. Tři vsakovací klece nahradí cca 3 m3 běžné štěrkové nádrže, nebo 111 m drenážního potrubí, což odpovídá kapacitě tří vsakovacích tunelů. Využití srážkové vody na zahradě a v domácnostiKromě zalévání zahrady můžeme srážkovou vodu využít ke splachování záchodu a praní. Použití při splachování toalet vyžaduje filtraci pomocí jednoduché baňky čističe, pro případ praní potřebujeme jemný filtr. V lokalitách s tvrdou vodou ušetříme použitím té dešťové dokonce na pracích prostředcích (při praní je ideální měkká dešťová voda). Dešťovou vodu využijeme i při úklidu a třeba při mytí automobilu.Z dešťové vody lze snadno vyrobit pitnouPokud je konkrétní objekt vybaven dostatečnou plochou střech, nemusí být po instalaci čističky dešťových vod ani připojen na vodovodní řád. Ale pozor, skutečně je zásadní plocha střechy a také množství srážek v lokalitě. I v případě, že však čistička nemůže v konkrétní budově pokrýt veškerou spotřebu pitné vody, jde o značnou úsporu. Navíc může fungovat v kombinaci s domovní čistírnou odpadních vod. Čili pročištěnou a spotřebovanou dešťovou vodu pojme čistírna, pročistí ji a my ji nadále využijeme, ovšem už jen jako užitkovou (ke splachování WC, praní, úklidu), čímž klesne spotřeba pitné vody v domě o až 50%.K čističce dešťové vody může být připojena nádrž na dešťovou vodu, ale není to podmínkou. Kapacita čističky je 50 litrů za minutu, přičemž její vestavěný zásobník pojme 230 litrů pitné vody a to je zajímavá zásoba. Estetické zadržování dešťovky pro zahraduPohledné zahradní sudy a jiné sběrné nádrže, které jsou napojené přes sběrač dešťové vody na okapový svod, pomohou při zalévání zahrady a přitom vypadají pěkně, byť jsou z plastu a nejsou zapuštěné do země.Zdroj: www.lafit.cz