Při postupném zmlazení odřízneme v prvním roce cca třetinu (nejvýše až polovinu) hlavních větví téměř až u země (cca 5 až 8 cm od země), přičemž odstraňujeme především starší větve a také ty větve, které narušují tvar keře, křižují se a nebo odírají, případně jsou až příliš obrostlé výhony. Po tomto řezu seřízneme některé starší, odumírající výhony na cca polovinu.Po tomto řezu je důležité pohnojení keře hnojivem, které se postupně uvolňuje v dávce např. 120 g na m2. Pak rozprostřeme na plochu okolo keře mulč (kůra, rostlinný odpad – třeba posekaná tráva, spadané listí, seno, sláma, …). Vrstva může mít i 5 až 10 cm více. Po hnojení a mulčování následuje zálivka, pokud v daném období zrovna neprší.V dalším roce pak seřízneme další třetinu až polovinu zbývajících starých větví, které jsme v minulém roce nechali a nebo jen pokrátili. To samé provádíme i v dalších letech, především odstraňujeme ty výhony, které ruší tvar keře a vlastně nejsou vůbec pěkné. Ne všechny, ale některé keře můžeme zmladit jednorázovým a tedy zásadním, radikálním řezem. Jsou prostě druhy, které to snesou. Pokud se k takovému kroku rozhodneme, aniž bychom věděli, zda tento radikální krok konkrétní druh snes, poznáme případný úspěch tak, že se od středu keře začnou tvořit nové výhony. Ovšem v opačném případě může keř i uhynout, proto je třeba se poradit s odborníkem, případně si vyhledat informace třeba na internetu.Při jednorázovém a tedy hlubokém řezu odřízneme všechny hlavní větve ve výšce cca 30 až 45 cm od země. Mladé výhonky okolo přitom odřízneme hned u země. Následuje i v tomto případě aplikace hnojiva (v dávce např. 120 g na m2), mulčování a zálivka, pokud je v daném období sucho, čili neprší.V dalších letech nám budou postupně obrážet hlavní větve mladými výhony. Je však třeba nechat pouze dvě až čtyři hlavní větve v závislosti na tom, jaké kostry keře chceme dosáhnout. Zbytek je třeba ostříhat. V dalších letech pak již ponecháváme čím dál více výhonů, dokud se keř pěkně neobnoví. Opadavé keře je vhodnější omladit po odkvětu, zatímco stálezelené keře omlazujeme uprostřed jara. Zmlazování a prosvětlování keřů však lze provádět i uprostřed zimy a v předjaří. Obzvláště pokud jsme na konkrétní keř již roky nesáhly, je to doslova nutností. Určitě však neobnovujeme keř, který je silně napaden nemocí, určitě by mu to nepomohlo. Navíc je zde riziko, že se choroba rozšíří i na další dřeviny.Pokud je ale keř celkem zdravý, má však pokřivené a polámané větve, je zježený, některé větve již prosychají a jsou vyholené, měli bychom určitě zasáhnout. Zmlazením uvolníme místo novým výhonům, které přivedou stárnoucí keře opět k plnému životu. Zcela ideální jsou pro zmlazovací řez zimní bezmrazé dny. Potřebovat budeme ostrou pilku, zahradnické nůžky a vhodný balzám k ošetření řezných ploch větví (sadařský vosk). V ideálním případě provádíme zmlazení keřů pravidelně každý druhý až třetí rok, nemůže se nám pak stát, že bude postupné zmlazování trvat až několik let a nebo naopak, že radikální zmlazení rostlinu zahubí. Postupná regenerace keřů zajistí, že nám každoročně pěkně ozelení zahradu.Určitě si nesmíme plést řez zmlazovací, výchovný a tvarovací. Tvarovacím řezem dosahujeme požadovaného tvaru keře a provádí se i několikrát do roka, výchovný (udržující, udržovací) keř musíme provést ve vhodném období, abychom nepřišli o záplavu květů, naopak vhodně provedeným výchovným keřem kvetení podpoříme.Pokud konkrétní keře kvetou na jaře, zastřihneme je po jejich odkvětu (např. trojpuk, šeřík, zlatice, líska, okrasný rybíz, …), pokud kvetou v létě, provádí se výchovný řez v předjaří (např. komule, mochna křovitá, budleia, ibišek syrský, …).Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
