Podloží při realizaci příjezdové cestyNejvíce namáhané jsou na pozemcích pojízdné plochy, čili příjezdové cesty a venkovní automobilová stání. Při realizaci těchto ploch musíme klást důraz na jejich pevnost. Proto je zde obzvlášť důležitý nejen výběr materiálu (dlažby), ale také příprava podloží. Pro příjezdové cesty, po kterých se bude pohybovat osobní automobil, je důležitá hloubka, ve které podloží zakládáme. A to bez ohledu na materiál, který budeme pokládat (betonová zámková či zatravňovací dlažba, kamenná dlažba, plastové zatravňovačky a další materiály). Hloubka výkopu by měla být alespoň 35 cm, záleží především na stavu podloží – jílovité vyžaduje větší hloubku (u pochozích ploch pouze 25 cm). Nejprve strhneme ornici a uložíme na vhodném místě, poté hlušinu. Podklad je vhodné utužit, poté opatříme plochu obrubníky, aby se nám na ni nesesouvala okolní zemina a položíme geotextilii. Geotextilie oddělí podkladní materiál od štěrku, který na ni nasypeme a zároveň podklad zpevní na celé ploše. Jednotlivé pásy geotextilie na sebe pokládáme s přesahem 20 cm. Vrstva štěrku (štěrkopísku) se pokládá vysoká 25 cm, pokropíme ji vodou a udusáme. Na štěrk navezeme vrstvu písku, kterou je třeba pořádně zarovnat. Plocha se opět pokropí a udusá. Dlažba se klade buďto přímo do písku, nebo na druhou vrstvu geotextilie. Použití geotextilie je velmi praktické, není však nutností. Můžeme se při realizaci zpevněné plochy obejít i bez ní. Rozdílný je postup u zatravňovací dlažby, kterou ukládáme na směs štěrku a zeminy (zde využijeme strženou ornici). A po položení dlažby se plocha vysypává zeminou. Udusaná zemina musí být cca 1 cm pod horní plochou dlaždic, jinak bude každé přejetí automobilem přes tvárnice trávník poškozovat. Vrstva štěrku v podloží je důležitá i v případě, že budeme plochu betonovat – například při pokládce kamene. Jinak se již beton u zpevněných ploch příliš nepoužívá. ChodníčkyChodníky a chodníčky spojují důležité body v zahradě, odlehlá a frekventovaná místa, zahradu užitkovou a relaxační. Využít lze ploché šlapáky položené v trávě, štěrk, oblázky, kamenné desky a další materiály. Chodničky lze samozřejmě také vydláždit. Vždy vybíráme takový materiál, který se na pozemek hodí a bude zde působit přirozeně. Nedoporučují se rovné linie chodníčků a ani jejich šířka nemusí být souměrná (obecně by se měla pohybovat kolem cca 0,5 m). Chodníčky mohou být doplněné schody, což je řešení hojně užívané na svažitých zahradách. A zde platí zásada vhodné kombinace materiálů. Určitě není vhodné kombinovat například cihly a kámen. Terasy na zahraděTerasy bývají na pozemcích nejvýraznějšími a nejrozlehlejšími zpevněnými plochami. Nejčastěji navazují na dům. Pro realizaci teras lze použít jakýkoli materiál vhodný pro zpevněné plochy, ale pozor, plocha terasy by měla být především pevná a rovinná – bude na ní stát zahradní nábytek. Terasu ladíme s domem a právě domu přizpůsobujeme i výběr materiálu pro terasu. Terasa by měla tvořit přirozený přechod do zahrady. Její tvar může být pravidelný, nepravidelný či oblý. Důležitý je spád terasy směrem od domu – srážková voda tak bude stékat od domu. Velké terasy je vhodné opticky rozdělit na několik menších ploch vhodnou kombinací materiálů či barev. Trávník – nejpřirozenější „zpevnění“ ploch na zahraděZnačnou část plochy pozemku by měl tvořit trávník – pokud je to samozřejmě možné. Díky trávníku se bude na pozemku přirozeně vsakovat dešťová voda a vy přitom nebudete šlapat v blátě, pohyb po pravidelně udržovaném trávníku je přirozený a příjemný. Jeho zeleň zase uklidňující. Nový trávník se zakládá buďto výsevem zvoleného travního semene, nebo položením pásů s travním drnem - travního koberce. V druhém případě však zaplatíme poměrně vysokou částku. Na druhou stranu ale máme jistotu, že do roka bude trávník hotov a stačí jej již jen udržovat. Zato na vysévaný trávník si nějakou dobu počkáme. Stejná je pouze příprava podloží pro vysévaný trávník a travní drn. Zpevnění svahu na zahraděSvah lze na zahradě využít jako skalku. Pokud má svah sklon od 30 stupňů, lze jej prokládat velkými kameny zakotvenými do povrchu svahu. Svah poté osázíme půdokryvnými rostlinami (nízké konifery a skalničky, dřeviny). Svah bude zpevněn jejich kořenovou soustavou. Prudké svahy rozčleníme opěrnými zídkami, čímž vytvoříme terasovité uspořádání zahrady. Na opěrné zídky bude působen poměrně velký tlak, proto vyžadují dostatečně pevné základy. Jako materiál lze použít kámen (včetně gabionů s kamenem), betonové tvarovky, cihly, ale i dřevěné, betonové či plastové palisády. Svahy do 20 stupňů lze pouze osít travním semenem. Svah lze též zpevnit geotextilií. Zpevněné svahy na zahradě jsou jinak tématem na samostatný článek. Materiály zpevněných plochVolbu materiálu pro zpevněné plochy ovlivňuje zásadně účel, ke kterému bude plocha sloužit. Podle toho vybereme materiál s ohledem na jeho pevnost, vzhled a dostupnost. Pro pochozí plochy není vhodná zatravňovací dlažba (betonová či plastová) – nerozumí si s vysokými podpatky, holemi či berlemi a není také vhodná pro přejíždění na jízdním kole či pohyb s dětským kočárkem. Jinak je výběr materiálu a typů dlažby poměrně široky – beton, kámen, dřevo, plast, štěrk, oblázky, keramická dlažba, ale třeba i cihly. Vybetonování plochyPokud se přece jen rozhodnete k dnes již méně používanému vylití plochy betonem, je zásadní jeho konzistence, aby nevznikaly praskliny a beton se nedrolil. Vždy je lepší nechat si beton =přivézt již hotový, než jej svépomocí míchat. Také bychom neměli zapomenout, že beton je možné probarvit. A pozor, v případě betonu se snažíme minimalizovat jeho plochu – naprosto zabrání přirozenému vsakování vody na pozemku. Nejčastěji se dnes beton používá na venkovních plochách v kombinaci s kamenem. Přírodní kámen dá zpevněné ploše přírodní a originální vzhled. Na výběr přitom máme z mnoha druhů kamene. Přírodní kámenPro venkovní dlažbu je velmi vhodný pískovec (umožňuje více barevných variací), břidlice (nabízí mnoho barevných variací, některé druhy se na slunci lesknou a mění barvu), extrémně tvrdý kvarcit, čedič (hornina sopečného původu, vynikající akumulátor slunečního záření), opuka (polotvrdý kámen), velmi tvrdý porfyr, travertin (tvrdý, ale porézní) a žula (pevná, kompaktní, tvrdá). Přírodní kámen lze ukládat do betonu nebo jako řetěz „šlapáků“ za sebou přímo do hlíny (do trávníku). Velmi pohledné jsou kamenné dlažební kostky většího (kočičí hlavy) či menšího formátu. Další možností je položení kamenných desek, nebo jen uložení štěrku či oblázků. A pozor, přírodní kámen je považován za nejdražší z povrchových materiálů. Betonová dlažbaBetonová zámková dlažba či dlažba zatravňovací je dnes oblíbenou klasikou a setkáme se s ní prostě na každém kroku. Betonová zámkovka nabízí poměrně širokou barevnou i tvarovou škálu. Lze z ní pohodlně vytvářet mozaiky. Na druhou stranu ji však lze pokládat na velké plochy strojově – ovšem pouze dlaždice stejné barevnosti a ne všechny typy. Vužití dřevaDříve oblíbené staré železniční dřevěné pražce nejsou na zahrady příliš vhodné pro svůj obsah chemikálií. Velmi vzhledným řešením, jak na zpevněné plochy použít dřevo, jsou dřevěné kůly, které se vedle sebe zatloukají. Pozor však, musí být důkladně impregnované a ani tak nebude životnost takto zpevněné plochy nijak dlouhá. Tradiční je samozřejmě využití dřeva na terasách, kde jej může nahradit plast či dřevoplast. Keramická dlažbaU venkovní keramické dlažby je zásadní její nasákavost a mrazuvzdornost. Navíc je nutná i protiskluzná úprava jejího povrchu. Ohromnou výhodou venkovní keramické dlažby je široká nabídka barev, motivů a vzorů a také různorodost formátů. Vybetonovaná plocha na zahradě vždy vypadá lépe s položenou keramickou dlažbou. Keramické dlaždice větších formátů lze navíc použít i jako šlapáky.Plast a dřevoplastZ plastu se vyrábí zatravňovací dlaždice, šlapáky, záhonové cestičky. Další uplatnění najde v případě teras, kde mu kromě dřeva konkuruje dřevoplast. Plastové prvky zahradní architektury jsou vyráběné jako plně recyklovatelné.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com