Doba pro přesazování pokojových rostlinPřesazujeme především mladé rostliny v malých květináčích. Menší rostliny přesazujeme prakticky každý rok, přičemž vždy nádobu zvětšujeme o 2 až 3 cm, ovšem jsou i druhy, které naopak vyžadují malé a těsné nádoby, tak pozor na to. Při přesazování je vždy třeba vyjmutý kořenový bal obsypat novou zeminou. Prodávají se substráty speciálně určené pro konkrétní druhy rostlin, některé jsou již pohnojené, se zásobou živin na určité období. Staré a velké rostliny přesazujeme pouze v případě, že je již půda zcela vyčerpaná, byť hnojíme. Ovšem pro mnohé z nich již větší květináče ani nejsou k dispozici. Vyčerpanost půdy poznáme tak, že ze dna květináče prorůstají kořeny. U těchto rostlin půdu na okrajích balu vytřeseme a příliš husté kořenové vlásky přistřihneme, ale jen mírně. Zároveň rostlinu zbavíme uhynulých částí kořenů. Obsypávání kořenového balu je v tomto případě náročnější, jelikož se často musíme vejít do stejně velké nádoby, pomůžeme si však třesením a pokud to není jinak možné, poradíme si ve dvou. Nakonec každou přesazenou rostlinu důkladně zalijeme a pohnojíme. Pozor na škůdceSpolečně s rostlinami se na jaře probouzí i škůdci a choroby. Proto jsme při přesazení odstraňovali odumřelé části kořenů, aby se nestaly zdrojem plísní, proto je třeba odstranit i všechny odumřelé a uschlé části celé rostlině a též je dobré pořádně každou osprchovat. U pokojových rostlin volíme postřiky proti škůdcům pouze při napadení. Existuje celá řada škůdců rostlin včetně houbových chorob a dále nemoci virové a bakteriální, to je však téma na samostatnou knihu, nikoli článek. Nejčastějším škůdcem jsou u pokojových rostlin mšice, s těmi si ale umíme snadno poradit, nakonec to děláme i v zahradě (Pirimor, Mospilan, Azteca…). Oživovací kůra pro pokojové rostlinyNejvětším problémem je v zimě pro pokojové rostliny suchý vzduch v bytech, který je způsoben především ústředním topením v kombinaci s nedostatečným zvlhčováním či žádným. A pokud je jediným způsobem zvlhčení vzduchu jeho prodýchání, také to se rostlinám nelíbí, nakonec ani nám. Typickým znakem tohoto stavu je žloutnutí listů (na nás jdou mdloby), listy nevypadají dobře, svěže, schnou a opadávají. Některé rostliny nejsou na vlhký vzduch tolik náročné, jiné ano, nakonec tak můžeme usoudit už jen podle jejich původu. Proto tyto rostliny rosíme nejen přes zimu, ale celoročně. Oživovací kůra je pro rostliny náročné na vlhkost vzduchu jednoduchá. Nejdřív odstraníme všechny suché části a poté rostlinu osprchujeme vlažnou vodu – pozor, nikdy ne ledovou, dostala by šok. V její blízkosti umístíme zvlhčovač a nebo alespoň jakoukoli nádobu s vodou. A zároveň začneme přihnojovat tekutým hnojivem. Samozřejmostí je vydatná zálivka. Tekuté hnojivo lze nahradit například hnojivými tyčinkami. Ty se v půdě rozpouští postupně (cca 2 měsíce) a dodávají tak rostlině živiny po dlouhou dobu. Sázení cibulovinZároveň s přesazováním pokojových rostlin je třeba také vysadit cibuloviny a rostliny hlíznaté, tedy ty, jejichž cibule a hlízy přečkaly zimu mimo mobilní nádobu, v chladu a suchu, aby neuhnily. Vybereme si vhodnou mobilní nádobu, naplníme ji kyselejší hlinitopísčitou humózní půdou (přímo se prodávají substráty určené cibulovinám) a cibuli vysadíme do jamky výhonkem nahoru a to tak, aby špička zůstala těsně pod povrchem půdy či jen mírně vyčnívala nad povrch. Pozor však, některé druhy vyžadují, aby vyčnívala i část cibule. Poté květník zalijeme shora a čekáme, až se výhony začnou drát na světlo. Nakonec rostlinu přemístíme na světlo a kromě zálivky začneme i přihnojovat. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
