Co se týká hospodářských zvířat, největší riziko představují bakteriální a virové infekce, otravy jsou oproti nim jen okrajovou záležitostí. Navíc jsou často spojeny s únikem zvířete z vymezeného prostoru, kde chovatel otravám brání likvidací nebezpečných rostlin, případně s trestným činem (úmyslná otrava) či nedbalostí chovatele. Nejčastější jsou u přežvýkavců a všežravců otravy solaninem z brambor. Nejvyšší obsah glykoalkaloidu solaninu přitom mají bramborové klíčky (až 5%), nejčastěji ale dochází k otravám pozřením bramborové natě. Kdo však chová hospodářská zvířata a přitom pěstuje brambory, určitě si dá dobrý pozor, aby se k pěstební ploše zvířata nedostala. Úplně jinak je to ale v našich zahradách, na terasách a v bytech. Až neuvěřitelná škála jedovatých rostlin, jaké pěstujeme v dosahu svých domácích mazlíčků, je vlastně šokující. Ale to přece nevadí, jsou to masožravci, tedy především psi a kočky, řeknete si. Ano, to jsou, jenže velmi zvídaví a rostlinné zpestření stravy pro ně vůbec není výjimkou. Něco jim zavoní, zachutná, přiláká si je to. A nastane problém. Které rostliny jsou pro domácí mazlíčky opravdu nebezpečné? Aniž bychom museli dlouze a složitě studovat, stačí jednoduchá selská úvaha, prostá jako hrábě. Co je jedovatého pro člověka, může být přece nebezpečné i pro zvířata. Když se budete takovou zjednodušenou zkratkou řídit, určitě neuděláte chybu. I když to vždy platit nemusí. Jenže rostliny nebezpečné pro člověka jsou rizikové v jakékoli jeho životní fázi, od novorozeněte až po seniora. A jelikož těm nejmenším teprve postupně vysvětlujeme řád světa včetně jeho nebezpečí, klidně si lze říci, že co může nalákat malé děti a ublížit jim, to samé může udělat i pejskovi a kočičce. A většina z nás zná alespoň základní jedovaté druhy rostlin. Máte doma malé dítě? Pryč s nimi! A to samé platí, když máte psa, nebo kočku, případně papouška, kterému po bytě umožňujete volnost letu a vůbec pohybu. Začněme rostlinami z naší přírody, které se dostávají i do našich zahrad, samovolně i naším přičiněním. Na území ČR roste několik stovek druhů jedovatých rostlin a některé z nich jsou opravdu velmi nebezpečné, tedy silně jedovaté. Dobrou zprávou však je, že zvířata se obvykle jedovatým rostlinám vyhnou, a že naopak vyhledají ty, které už znají, a které jim opakovaně pomáhají. Jako příklad můžeme uvést třeba travní porost, který občas okusují psi kvůli trávení. Ano, po čase tuto hmotu vyzvrací, ale to je přirozené. Kočky pak vyloženě milují šantu kočičí (Nepeta cataria), zkrátka jí neodolají a ne nadarmo se této původem místní evropské rostlině říká kočičí droga. Z Madagaskaru se k nám pro změnu dostala jako okrasná rostlina takzvaná kočičí tráva (Cyperus alterniflorus). Ne, kočky ji nebudou pojídat kvůli stavům obdobným kouření marihuany, ale okusovat budou kočičí trávu opravdu ochotně. Minimálně k ní přičichnou. Otravy zvířat rostlinami nelze bagatelizovat, i když třeba poslední dobou jsou nejčastější otravy vysoké zvěře (obzvláště srnčí) řepkou olejkou (Brassica napus), cena za žlutě svítící pole. Doma bychom pak především neměli skladovat v dosahu zvířat cibule cibulovin, jak okrasných, tak těch, které my sami rádi konzumujeme, tedy tradiční kuchyňské cibule a česneku. S okrasných cibulovin jsou obzvláště nebezpečné cibulky sněženek a tulipánů. Pozor je třeba dávat také na veškeré rostlinstvo z čeledi lilkovitých (Solanaceae), do kterých patří kromě výše zmíněných brambor i prudce jedovatý rulík zlomocný (Atropa bella-donna), stejně jako obyčejné rajče. Nebezpečná je pro zvířata i čeleď miříkovitých (Myrrhidendron), do které patří i známé jedovky bolehlav (Conium) a rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), stejně jako čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Do ní patří mnoho jedovatých druhů v čele s omějem šalamounek (Aconitum plicatum, syn. Aconitum callibotryon). Z pokojových rostlin je pro zvířata extrémně nebezpečná třeba monstera (Monstera). Aby toho nebylo málo, například čičorka pestrá (Securigera varia) sice není nebezpečná pro přežvýkavce, ale monogastrická zvířata dovede i zabít, stejně jako nesmíme podávat kočkám a psům třeba stolní víno, tedy plody révy vinné (Vitis vinifera), pro kočky jsou též silně nebezpečné lilie (Lilium sp.). Pozor musíme dát i na fotosenzibilizující rostliny obsahující látky, které způsobují v kontaktu se slunečním zářením poškození pokožky (fotodermatitidy). Dokonce může být v extrémních případech ohrožen i život zvířete. Vyskytují se v mnoha rodech a čeledích a obvykle jde o druhy, které způsobují to samé i nám lidem. Mezi fotosenzibilizující rostliny patří například aksamitník (Tagetes patula), ambrozie (Ambrosia artemisiifolia), bytel (Bassia scoparia), kotvičník (Tribulus terrestris), miříkovité (Apiaceae) - třeba bolševník (Heracleum mantegazzianum) a kerblík (Anthriscus caucalis), pohanka (Fagopyrum esculentum), routovité (Rutaceae) – například třemdava (Dictamnus albus) a routa vonná (Ruta graveolens), starček (Senecio sp.), třezalka (Hypericum perforatum), vratič (Tanacetum vulgare). Abecední seznam vybraných jedovatých rostlin našich zahrad: árón (Arum maculatum), barvínek (Vinca minor), blín (Hyoscyamus niger), bolehlav (Conium maculatum), brslen (Euonymus europaeus), břečťan (Hedera helix), cesmína (Ilex aquifolium), čemeřice (Helleborus niger), durman (Datura stramonium), ďáblík (Calla palustris), hasivka (Pteridium aquilinum), hlaváček (Adonis vernalis), jalovec (Juniperus sabina), jetel (Trifolium pratense), jílek (Lolium temulentum), klejicha (Asclepias syriaca), konitrud (Gratiola officinalis), konvalinka (Convallaria majalis), kosatec (Iris pseudacorus), koukol (Agrostemma githago), krabilice (Chaerophyllum temulum), kustovnice (Lycium barbarum), lilek (Solanum dulcamara), locika (Lactuca virosa), lýkovec (Daphne mezereum), náprstník (Digitalis purpurea), narcis (Narcissus poeticus), ocún (Colchicum autumnale), oměj (Aconitum plicatum), orlíček (Aquilegia vulgaris), pěnišník (Rhododendron ferrugineum), posed (Bryonia alba), pryskyřník (Ranunculus acris), přeslička (Equisetum palustre), rozpuk (Cicuta virosa), ruj (Cotinus coggygria), rulík (Atropa bella-donna), sasanka (Anemone nemorosa), sevlák (Sium latifolium), sněženka (Galanthus nivalis), starček (Jacobaea vulgaris), svlačec (Convolvulus arvensis), škumpa (Rhus typhina), štědřenec (Laburnum anagyroides), tetlucha (Aethusa cynapium), tis (Taxus baccata), tolita (Vincetoxicum hirundinaria), tulipán (Tulipa ×gesnerana), vistárie (Wisteria) zerav (Thuja plicata), zimolez (Lonicera xylosteum), zimostráz (Buxus sempervirens), žanovec (Colutea arborescens).Abecední seznam vybraných jedovatých exotických rostlin, které můžeme v zahradách letnit: toješťovité (Adenium obesum), (Aglaonema sp.), brambořík (Cyclamen), (Dipladenia sp.), kaktusy (Trichocereus peruvianus, Lophophora williamsii a jiné), katarantus (Catharanthus roseus), klívie (Clivia sp.), lantána (Lantana camara), monstera (Monstera deliciosa), mramornatka (Dieffenbachia sp.), oleandr (Nerium oleander), (Philodendron sp.), skočec (Ricinus communis), tabák (Nicotiana), tenura (Dracaena sp., především tchynin jazyk), toulitka (Anthurium sp.), urginea (Drimia maritima), (Zantedeschia sp.).Jedovaté rostliny, kterým se zvířata vyhnou obloukem: bažanka (Mercurialis), blatouch (Caltha palustris), krtičník (Scrophularia nodosa), kýchavice (Veratrum album), plamének (Clematis vitalba), podražec (Aristolochia clematitis), pryšec (Euphorbia), užanka (Cynoglossum officinale), vlaštovičník (Chelidonium majus), vraní oko (Paris quadrifolia).Zdroj: zootechnika.cz, botany.cz, Wikipedia, vaschovatel.cz, chovatel.cz, rostliny.net, natura.baf.cz, is.muni.cz, prolekare.cz, biotox.cz
