Loňská sezóna pro nás zpravidla skončila velkým podzimním úklidem. Přes zimu jsme maximálně tak zasypali do krmítka a na chodníky, než přišlo jaro. A to nezačínáme nijak jinak než úklidem. Není tedy těch úklidů trochu zbytečně moc? V podstatě ano. Abychom si v tom udělali pořádek, podzimní úklid má být hlavně o zazimování zahradnického náčiní, které zakonzervujeme na zimu. Pro dobro rostlin na zahradě a životního prostředí je pak ale vůbec nejlepší, když na podzim už „do přírody“ moc nešťouráme. Podzimní úklid zahrady je tedy něco, co s klidem můžete vynechat. Uklízejte až na jaře! Jedním z dobrých důvodů, proč na podzim neodstraňovat opadané listí, suché větvě a zbytky rostlin je, že tím poskytujete zimní úkryt hmyzu. On v tom rostlinném opadu totiž přezimuje. A jarní úklidové práce, které souvisí s odstraňováním staré biomasy, by s tím měly korespondovat. Do jarního hrabání a odstraňování zimních nánosů byste se neměli pustit dříve, než teploty trvale vystoupají nad 10 °C. To je teplota, kdy už hmyz procitající z diapauzy (stavu ne nepodobném hibernaci) opouští své úkryty. Pokud se do úklidu pustíte dříve, při nižší teplotě, začínáte vlastní sezónu obrovským hmyzím masakrem. Další tradiční (a špatné) rozhodnutí, které vám pokazí celý rok, je příliš časně zahájené vyhrabávání a odplevelování trávníku. Dá se rozumět tomu, že boj s plevelem chcete zahájit co nejdříve. Ale na jaře je půda poměrně vlhká a chůze po ní ji zhutňuje, což trávě škodí. Stejně jako „dolování“ plevelů. Ani vyhrabávání staré trávy „hezky dočista“ není v pořádku. Zdravý trávník by měl mít určitý podíl suché travní plsti. Chrání na jaře kořeny před chladem a v létě je udržuje chladnější. Takže pozor, ať po uchvátaném jarním startu nezanecháte svou péčí trávník v horším stavu, než v jakém byl. Ano. A taky ne. Záleží, do kterého ze dvou táborů vaše trvalky patří. Některé totiž opadaly, a tím vám ušetřily práci. Jiné si seschlé listoví zachovaly. Ty se pak zastřihávají těsně nad zemi. Denivky nemusíte ani stříhat, stačí vytáhnout květní stvol a pustit ho. Takové popostrčení jim na začátku sezóny stačí. Jako jako šťouchnout malinko do stydlivého dítka se slovy: "Tak běž, jsi dobrej." Některé trvalky zůstávají přes zimu stálezelené, ale zima se na nich podepíše. U nich staré listy můžete nechat být, anebo odstřihnout. Jen pozor, ať nepoškodíte mladé listové pupeny, které se tvoří přímo pod starými listy. Stálezelené odolné traviny můžete také nechat být, kapradiny můžete prostřihávat podle uvážení. Odstraňování suchého plevele, těch kousků co na zahradě přečkaly zimu, se provádí jemně a citlivě. I když jde zatracený a nenáviděný plevel! A pro někoho překvapivě se to efektivněji dělá lépe ne s pomocí koleček, ale smyku. Co je smyk? Plachta nebo opravdu velký hadr, do kterého ty zbytky házíte, abyste je pak cípem plachty překryli a odvezli na kompost. V čem je to lepší? Smyk na rozdíl od koleček nezhutňuje půdu pod sebou. Smyk také leží na zemi, nemá tu výšku jako hromada na kolečkách, takže zabraňujete (spolu s překrytím) roznosu semen plevelů po jarní půdě. Když to uděláte dobře, ušetříte si spoustu práce s odstraňováním plevelů později. Hlína v pěstebních kontejnerech a na vyvýšených záhoncích nepotřebuje každý rok měnit za novou. Jediné, co se vyplatí na ní změnit, je její provrstvení. Jaro nemusíte začínat tím, že budete starou hlínu vyvážet a znovu doplňovat pytli draze vykoupeného substrátu. Ten původní substrát stačí jen překopat, promísit znovu vrstvy, které jsou dole, a které nahoře. Poslouží vám ještě mnoho let. Nanejvýš substrát promíchejte s trochou kompostu, a bude zase dobře. Mulč je univerzální pomocník a užitečné opatření, které by v praxi dobrého zahrádkáře chybět určitě nemělo. Ale to časné jaro je ještě příliš brzké na to, aby se s mulčem nějak efektivně pracovalo. Nejen hmyz, ale i rostliny se teprve probouzí a snaží se vykouknout na povrch. Určitě jim tu cestu za světlem nechcete zkomplikovat deseti centimetry další vrstvy, kterou by se musely protlačit. Je to vlastně docela jednoduché. Je třeba chápat, v jakém stavu se půda po zimě nachází. Určité kroky se teď nevyplácí, a chce to ještě chvilku počkat, než se půda vysuší a teploty vystoupají trochu výš. Jinak by se mohly ty často docela rozumné a užitečné kroky jarní zahradnické práce obrátit proti vám.Půda je teď nejspíš vlhká a rozměklá, takže byste po ní vlastně měli chodit co nejméně. Každé šlápnutí a pojezd zhutňují půdu. A s takovou kompaktní půdou se špatně pracuje. Je dobré si teď vyšlapat cestičky (na kterých nic nemá růst), ale jinak se tancování po záhoncích i trávníku vyvarujte. V kůlně nebo garáži zatím s klidem nechte kolečka i sekačku na trávu. Jejich čas ještě nenadešel.Do země kopejte co nejméně. Nové záhonky si zatím ještě nechystejte, je zbytečné (zatím) narušovat půdní strukturu. Ještě nemulčujte, ale klidně si už založte místo pro nový kompost. A taky ještě nehnojte. Je na to prostě moc brzo. Snaha udělat to všechno jarní potěšení hned, hrrr, a o prvním slunečném víkendu, by se totiž obrátila proti vám a přidělala by vám zbytečně práci na celou sezónu.Zdroj: gardenmyths.com, UCOON.com, weradtke.com, YouTube.com
