Dřeviny jsou v přírodě napučené, jen se rozlétnout. Jiné se už zelenají. Období vegetačního klidu je prostě pryč bez ohledu na kalendář. Podle něj by to mělo být až 30. března. Kolega Dohnal to v názvu svého článku popsal takřka básnicky: „Skončil vegetační klid, stromy už nechte být.“ Prostě a jednoduše, období přirozeného vegetačního útlumu dřevin je pryč, předjaří už vlastně trvá 5 týdnů, začalo skoro na začátku února. Fyziologické a ekologické funkce dřevin pro další sezónu jsou nastartovány. A nedej bože, aby nyní začalo mrznout. Byla by to katastrofa. Vynecháme-li klimatické odlišnosti v různých nadmořských výškách a různé regionální odchylky, dřeviny se připravují na květ a olistění, mnohé již vykvétají, jiné se olisťují. Podle toho, zda u konkrétního druhu přichází nejprve květ, či list. Navíc už také začali na stromech hnízdit ptáci, proto by se rozumní lidé měli přestat ohánět daty a měli by respektovat přírodu. Kácení a větší prořezávky je prostě třeba odložit na podzim. A v úvodu článku zmíněné meruňky? V roce 2007 vykvetly 13. března, jinak to nebylo od roku 1961 v první polovině března dosud nikdy. Samozřejmě je to jednoznačný následek nezvykle vysokých únorových teplot. Průměrný termín kvetení meruněk je za celé sledované období (1961 až 2023) 5. duben. A právě meruňky vykvétají mezi ovocnými dřevinami jako jedny z prvních a jsou proto mnohem ohroženější jarními mrazíky. Za posledních 10 let se stalo 8 krát, že byla úroda zdecimována mrazíky již na jaře. Jednoduše řečeno, čím dříve meruňky vykvetou, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude budoucí úroda poškozena mrazy již v době kvetení. Vědci dokonce tvrdí, že až tak časný nástup jara zde nebyl nejméně 74 let. Rychlejším probouzením a růstem prochází v přírodě prakticky vše, netýká se to jen rostlin, ale i živočichů včetně těch nejdrobnějších organismů. Svou aktivitu zrychlily třeba i ptačí populace v lokalitách lužních lesů na jižní Moravě. A brzký nástup jara přináší ještě jeden jev, totiž dřívější nástup pylové sezóny a tedy i alergií. Alergici, kteří jsou zvyklí, že mají zhruba do půlky dubna klid, musí nyní zbystřit. A vlastně ani nemusí, poznají to sami na sobě. Už začátkem března se mnozí nestačili divit. Již takto brzy se dostavila takzvaná střední míra ohrožení pylem. Teplejší klima spouští na jaře časnější růst rostlin, což však vede v konečném důsledku k většímu půdnímu suchu. Prokázala to studie vědce Xu Lian a jeho spolupracovníků z Pekingské univerzity (College of Urban and Environmental Sciences). S klimatickými změnami (oteplováním) se totiž prodlužuje vegetačního období rostlin. A výpočty ukázaly, že ve většině oblastí severní polokoule vede časnější růst k poklesu půdní vlhkosti. Na mnoha místech pak tento deficit půdní vody přetrvává i v létě. Sledovány byly především oblasti, ve kterých začala růst vegetace v průběhu posledních 30 let prokazatelně dříve. A právě zde došlo k podstatnému poklesu půdní vlhkosti v létě. Neplatí to ale všude a pro všechny typy vegetace. Roli navíc hraje i umělé zavlažování. Nejdůležitější rady pro zahrádkáře lze shrnout do několika kroků. A vlastně to pro ně není nic nového, jen se posunul termín a zvýšilo riziko mrazíků v počátečních růstových fázích rostlin:1. Pokud jste letos ještě nestihli předjarní řez dřevin, především keřů, už to ve většině případů raději nedělejte a počkejte až na nejbližší vhodnou dobu.2. Zkontrolujte stav půdy, pokud je suchá a zhutnělá, provzdušněte ji a pořádně prolijte vodou, ve sklenících a fóliovnících bez jakékoli diskuse, tam už bude po zimě doslova poušť. Pokud jste na podzim zaryli do půdy organický hnůj, je nyní vhodný čas záhony srovnat a připravit k výsevům a výsadbám. Jednoduše nám k tomu budou stačit ocelové hrábě, hroudy hlíny se ochotně rozpadnou.3. Bohužel se již nyní musíme zabývat pleveli, jelikož jde o první rostliny, jaké si v zahradách zabírají svůj životní prostor. Například čerstvě fialové výhonky kopřiv jsme trhali už před měsícem, což je nevídaně brzy. Udělali jsme si předčasnou velikonoční sekanou. Obzvláště nyní je boj s plevelem důležitý, protože mu dáme menší šanci se rozrůst. Nejlepší je samozřejmě mechanická likvidace, tedy ruční s pomocí ručního nářadí. Chemie není třeba, ani žádoucí.4. Kde jste na podzim nezapravovali do půdy hnůj, je dobré nyní přihnojit. Rostliny potřebují živiny, aby mohly růst a kvést. Kromě univerzálních anorganických hnojiv obsahujících dusík, fosfor a draslík (N, P, K), je vynikající i dřevní popel. Přidat přitom můžeme obojí. Dřevní popel neobsahuje prakticky žádný dusík, ovšem má vysoký obsah vápníku a navíc také sodíku. Určitě skvělá kombinace a anorganické granule se v popelu jen ztratí. Případně lze hnojit pouze dusíkem a popelem. Přihnojení určitě podpoří zdravý růst rostlin a posílí jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. V případě popela neuděláte chybu ani přidáním na záhony hnojené na podzim do půdy zapraveným hnojem. Později pak můžete v přihnojování pokračovat například kopřivovou jíchou, čili zákvasem, ve kterém můžeme nechat ve vodě rozpustit i další druhy bylinek.5. Se zálivkou zacházíme po celou sezónu tak, jak si o ni zahrada a konkrétní rostlinné druhy říkají. Jednoduše zaléváme, když neprší a tam, kam neprší. Ale o tom určitě nemá smysl nikoho poučovat. Bez vody není života. Ani zeleně, natož úrody. Zaléváme ráno a večer, abychom minimalizovali odpar a umožnili rostlinám si vzít dostatek vody. Zaléváme kdykoli je třeba a dokud je čím. Ale se suchem nyní raději nebudeme strašit, úplně stačí, že letošní sezóna začíná tak divoce, tedy brzy. Predikce, že za takového stavu může v létě přijít velké sucho, raději nechme být. Zapalte svíčku a doufejte, že se to nestane.6. Bez jakýchkoli diskusí se připravte na možný příchod mrazíků a vůbec chladnějšího počasí. Přece jen se to stává ještě před půlkou či v půlce května. A s takto zrychlenou zahradní sezónou se prodlužuje období, kdy mohou přijít. Nechtěl bych přivolávat extrémy, ale moje prababička vyprávěla, že pamatuje jaro, které přišlo strašně moc brzy a pak v červenci napadl sníh. Sedláci prý ve zmatku ometali sníh z rostlin, čímž ale dosáhli jen toho, že si poškodili úrodu a mnoho nesklidili. Určitě je v zahradě dobré mít stále po ruce bílou netkanou textilii v hojném množství, navíc i nějaké kameny, cihly a klacky na její zatížení. Pokud by se počasí prudce změnilo, je třeba na nic nečekat a zakrývat. Jediná rychle fungující a levná ochrana. Samozřejmě vůbec nechvátejte s letněním pokojovek a jiných na teploty háklivých rostlin, ale dopřejte jim více světla, i ony se již probouzejí a mnohé probudily. Zalévejte, přesazujte, přihnojte. Není nač čekat.7. Je též třeba kontrolovat zahradu před výskytem škůdců a chorob. Extrémní počasí, v tomto případě časný nástup jara, jim vytváří ideální podmínky k šíření. I postřiky proti nim musí být letos časnější, pokud je pravidelně provádíte. Pouze prevence je klíčem ke zdravé zahradě.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Radomír Dohnal, ct24.cz, bavsevedou.zcu.cz, valmon.cz, ues.pku.edu.cn, mzp.cz, zakonyprolidi.cz