Co potřebuje výrobce, obec, zemědělské družstvo nebo správce budov? Potřebuje v dlouhodobém horizontu jistotu pravidelných dodávek, stabilní ceny a vysokou míru nezávislosti. Samozřejmě, potřebuje také odpovídající výhřevnost, která souvisí s efektivitou vytápění. A pochopitelně potřebuje udržet vstupní investici v rozumné míře. V poslední době se začalo častěji mluvit o zkapalněném zemním plynu. Proč ne, takové řešení je možné, jenže v dlouhodobém horizontu? Je s podivem, že se v těchto souvislostech málo mluví o „kapalném propanu“, který je mnohem snadněji dosažitelný a jeho doprava i skladování je jednodušší. Více než 50leté zkušenosti jsou velmi pádným argumentem. Kapalný propan se vyrábí zkapalňováním ropných plynů, které vznikají při rafinaci ropy. Do kapalného skupenství se propan dostane působením tlaku a nízké teploty. V tomto stavu setrvá po celou dobu přepravy a skladování až do okamžiku, kdy opět změní skupenství na plynné, tzn. těsně před vstupem do hořáku (plynového kotle). Jeho přeprava probíhá pomocí autocisteren. Provozovatel zařízení potřebuje pouze zásobník plynu, který umístí na svém pozemku v nadzemní nebo podzemní variantě. Plyn v zásobníku není třeba nijak „udržovat“, například podchlazováním. K vytápění se nejčastěji používá čistý propan výjimečně směs propan-butanu. Rozdíl mezi propanem a butanem je v teplotě odpařování. Zatímco propan se odpařuje při - 42 °C, butan při 0 °C. To znamená, že v zimních měsících má směs propan-butanu nevýhodu. Čistý propan je sice o něco dražší, ale má vyšší oktanové číslo a je čistší s minimem obsahu síry. Skládá se pouze z uhlíku a vodíku a jeho výhřevnost je 46,4 MJ/kg (nejvyšší mezi palivy). Ceny dodávaného propanu v kapalném stavu jsou při srovnání s „konkurencí“ v současné době velmi příznivé a nic nenasvědčuje o opaku. Samozřejmě přejít z jednoho energetického média na druhý, případně používat kapalný propan jako záložní zdroj, má svá specifika a nejprve je nutné individuálně posoudit ekonomiku tohoto kroku, technické řešení a nakonec i efektivitu. Pravdou je, že u kapalného propanu se zákazník nezavazuje k odběrům, platí pouze takové množství, jaké spotřebuje. Odpadá tím riziko, jako např. u dodavatelů zemního plynu, že když překročí nasmlouvané množství, pak je doplatek rozdílu více než tučný. Jakýkoliv provoz na propan zaručuje do značné míry nezávislost. Propan může sloužit jako zdroj pro všechny typy plynových kotlů. Jeho spalování je téměř bez škodlivých emisí. Proto také provozovatel nepotřebuje kupovat emisní povolenky, což může výrobní provoz významně zlevnit, a také je možné jej používat i v chráněných krajinných oblastech, což je například výhodné pro mnoho obcí. Často padá otázka, zda je vhodné kapalný propan používat ve výrobním procesu. Je to otázka konkrétních potřeb a pak také volby odpovídající velikosti zásobníku (firma TOMEGAS z Milevska dodává zásobníky od 2,8 do 250 m3) případně i jejich počtu. Příklady najdeme po celé České republice: obalovna Jihlava, obecní škola a domov seniorů v Jižních Čechách, výroba plastových obalů ve Frýdlantu nad Ostravicí, lakovny, pivovary, myčky automobilů, vytápění průmyslových hal, čističky odpadních vod, sušičky obilí atd. Výčet by byl rozsáhlý, protože kapalný propan je jednoduše nejzajímavější energií budoucnosti, tak proč ho nezkusit? Mylná představa, že je drahý, pochází ze začátku „devadesátek“, ale to už je dávno za námi. Další informace najdete na www.tomegas.cz
