Dílem proto, že současný majitel novostavby rodinného domu sem v dětství jezdil na chatu. A na pozemku po této chatě teď nechal vystavět dům pro svou rodinu. Novostavba tak v hrubých rysech tu inspirace k rekreačnímu objektu nepopírá. Asi by to jako chata vypadalo o něco víc, nebýt vnosu architektů. To samozřejmě chápali onen sentimentální vztah jejich klienta k místu a podobě stavby, ale také měli vhled do územního plánu. A v tom se už počítá jen s rodinnými domy. Novostavba rodinného domu tedy nese jisté rysy, upomínající chatu, ale jinak je plnohodnotným bydlením pro celou rodinu. Míry? Ty se nepočítají jen modelkám, vyváženost se cení i u zástavby. A vzhledem k tomu, že zdejší pozemek (o výměře 820 metrů čtverečních) byl mírně svažitý a „useknutý“ protihlukovou stěnou podél železničního koridoru, a z východní strany přiléhá příjezdová komunikace, rozhodli se v projektu vsadit na úměrnost. Tu si žádala nezbytná odstupná vzdálenost od kolejí i silnice, i od okolních domů. Zastavěná plocha tedy činí 116 metrů čtverečních, a dům tedy kolem sebe ponechává dost prostoru na to, aby kolem něj mohla fungovat zeleň udržované zahrady. Dům na tom prostorově bitý není, jeho hrubý podlahová plocha činí 216 a užitná plocha pak 180 metrů čtverečních. Ten nápadný rozdíl nevysvětluje jen patro domu, ale také zajímavě řešený přesah střechy, který utváří prostor pro příjemnou zastřešenou terasu, venkovní posezení. Funkční dispoziční řešení dělí objekt rodinného domu k severu orientovanou obslužnou a jižní pobytovou část. Přízemí obsahuje dvě garsonky se samostatnými vstupy, vstupní a technickou část hlavního bytu a větší obývací pokoj s kuchyní. V podkroví se nachází ložnice, pracovna a koupelna hlavního bytu. Velký důraz tu byl kladen na maximálně jednoduché hmotové řešení, aby stavba působila kompaktním a sevřeným dojmem. Štíty pohledově vystupují ven do prostoru, coby jasně definované trojúhelníky, a jsou zvýrazněny světlými dřevěnými stínícími prvky. Tvar střechy a její přesahy vychází z typických tvarů původních chat. A pro obyvatele přitom zároveň příjemně poskytují stínění jižní fasády, kde chrání venkovní terasu před deštěm. Zajímavé řešení se nabídlo v hlavní ložnici, kde za stínícími lamelami vzniká pozoruhodně konzolemi řešený balkon venkovní pokoje. Paleta materiálu podléhala té inspiraci chatou. Proto se tu pracuje s nepříliš nápadnými, zato přírodními prvky. Na fasádě a po celém exteriéru vyniká opálené dřevo (které je tímto způsobem konzervované), v interiéru pak dominují pohledové CLT panely. Nábytek spíše koresponduje s tmavou fasádou a přejímá tmavé tóny, které interiéru dodávají útulnou atmosféru. Místnosti jsou přehledné a dobře na sebe navazují, skrze centrální koridor. Dům se od chaty ale zřetelně odlišuje v tom, že je vedený v nízkoenergetickém standardu. S elektrickým podlahovým vytápěním a vzduchotechnikou s rekuperací se rozhodně neztratí a provozně určitě obstojí. Inspirace a sentiment totiž mají své pochopitelné limity, když přijde na trvalé bydlení.Zdroj: Atelier HajnýFoto: Radek Úlehla