Ano, třeba dýně, cukety, melouny, rebarbora či brambory se na malé balkóny rozhodně nehodí. Jediná sazenice dýně by zabrala balkón celý a vlastně by se na něj ani nevešla. S cuketami a melouny je to podobné. Brambory bychom sice mohli zkusit pěstovat vertikálně, bohužel by se to však nevyplatilo. Ale třeba rajčata, okurky a lilek lze vázat k opoře do výšky. Mnoho místa nezaberou ani papriky, ředkvičky, saláty a jiná listová zelenina. Jen je třeba počítat s plochou, jakou máme k dispozici. A podle toho plánovat. Roli samozřejmě hraje i roční období a orientace balkónu vůči světovým stranám. Stejně jako v zahradě znova zaplňujeme uvolněné záhony, musíme udělat to samé i na malé ploše balkónu či lodžie. Už brzy na jaře se zde mohou objevit mini pařeniště a mini skleníčky s výsevy ředkviček a salátu. Za příliš chladného počasí je raději necháme na vnitřních okenních parapetech, stejně jako výsevy a sadbu teplomilné zeleniny. Právě v případě chladnomilnější zeleniny krátkého dne (ředkvičky a saláty) je pak jedno, zda je váš balkón orientován na jih či sever. Pouze již nesmí mrznout. Po sklizni pak místo uvolníme jiným rostlinám. Kromě ředkviček a salátů koření mělce a snese drsnější podmínky také špenát, rukola a polníček. Pro jejich výsev můžeme použít i klasické truhlíky včetně truhlíků květinových, určených k pěstování balkónovek. Ještě než je osadíte teplomilnými letničkami, stihnete z nich sklidit první jarní úrodu. Později pak lze do nádob s pěstovanou plodovou zeleninou přidat například kopr či bazalku, měly by odpuzovat škůdce, navíc je využijete v kuchyni. Například u kopru jsou optimální postupné výsevy po 14 dnech, díky kterým dosáhneme stálé sklizně čerstvé mladé natě kopru s lístky. U ředkviček jsou pro změnu chuťově nejlahodnější březnové a dubnové výsevy. S výpočtem plochy a prostoru je to jednoduché. Na jeden velký květináč s rostlinou, kterou poženeme vzhůru po opoře (rajčata, okurky, lilek) potřebujeme 0,3 až 0,5 metru podlahové plochy a alespoň 2 metry do výšky. Výšku nám balkóny splní zaručeně, ale co do plochy počítejte s tím, že více jak 10 větších pěstebních nádob se na běžný malý balkónek nevejde a to se zde ještě jen těžko otočíte při péči o rostliny a při sklizni. U větší lodžie však již můžeme přidat i nádoby navíc, vyloženě vyhráno máme s terasou. Více toho však nevymyslíme. Ano, můžeme si vytvořit malý systém regálů, kde budou umístěny květináče s bylinkami a kořením, ale to je asi tak vše. Závěsné truhlíky, které zavěsíme na zábradlí balkónu, se pro pěstování zeleniny také příliš nehodí. I když třeba převislé jahody zde pěstovat můžeme, stejně jako od časnějšího jara ředkvičky, saláty, špenát, rukolu a polníček. I k pěstování některých druhů bylinek se nám budou truhlíky hodit. Ale na rajčata, okurky, papriky a lilek zapomeňte, snad s výjimkou rajčat keříkových. Zajímavou výzvou jsou pro pěstování na balkónech a zvláště pak lodžiích, kde máme k dispozici 2 stěny navíc, vertikální systémy. Prostě vertikálně osazované nádoby, které se buďto tyčí vzhůru od země, nebo jsou zavěšené na stěně. Dá se vymyslet i praktický způsob automatického zavlažování, stejně jako lze vertikální pěstování přeměnit v hydroponické. Nic pro začátečníky, ale za pokus to rozhodně stojí. Správný výběr semínek a sazeniček je prvním krokem k bohaté sklizni. Vlastně platí, že jakýkoli druh zeleniny, který vyroste na záhoně a ve skleníku, můžete pěstovat ve vhodné nádobě. Při výběru semínek a sazeniček se však lze vyloženě zaměřit na odrůdy, které byly vyšlechtěny speciálně pro pěstování v nádobách. Určitě nesahejte po odrůdách označených jako polní, obzvláště u teplomilné plodové zeleniny, třeba polní okurky se obtížně pěstují uvazované na výšku. Když ale začneme již brzy na jaře, určitě sáhneme po výsevech ředkviček, salátů, špenátu, rukoly či polníčku, případně řeřichy, listové petržele, pažitky, pórku. Okurky potřebují především dostatek dusíku a hořčíku, bez přihnojování to v nádobách prostě nepůjde. Velké oblibě se poslední roky těší okurky nakládačky k produkci přerostků. Přerostlé nakládačky totiž chutnají báječně, lépe než salátovky (hadovky), navíc se snáze pěstují. Pozor však, pokud bydlíte ve vyšším patře, je třeba volit partenokarpické odrůdy, které nepotřebují k tvorbě plodů opylení (např. GRACIE F1, která je přímo určená k produkci chutných přerostků, stejně jako hruboostný partenokarp DAFNE F1, který je dokonce rezistentní vůči mnoha chorobám). Z hadovek můžeme doporučit například partenokarp BABY F1 a velmi ranou partenokarpickou odrůdu OFELII F1. Rajčata můžeme pěstovat směrem vzhůru i dolů, čili také převisle. Například převislé odrůdy řady TUMBLING TOM. Tato třešňová rajčátka jsou dostupná v barvě plodů žluté a červené. Z tyčkových rajčat je skvělá například česká třešňová odrůda BIBI s dlouhými vijany a celosvětově populární japonská odrůda GARDENBERRY F1. Keříčková odrůda RUBÍNEK je pro změnu určena ke sklizeni hroznů červených plodů, odrůda KARLA nabídne kompaktní vzrůst a úrodu masitých, ploše kulovitých plodů. Rajčata milují stejně jako okurky, papriky a lilky úrodnou půdu, slunce, vodu a teplo. Papriky se zahrádkářům dokonce častěji daří pěstovat v nádobách, než ve volné půdě. Nesmíme však zapomenout na přístup vzduchu ke kořenům, mezi zálivkami je třeba nechat substrát proschnout. Přímo do nádob jsou určeny okrasné druhy papriček, třeba PLAMÍNEK, jejichž plody jsou konzumovatelné. Vynikající je například sladká svačinková odrůda HAMÍK. A samozřejmě se v nádobách daří i extrémně pálivým paprikám (např. HABANERO, CAROLINA REAPER či TRINIDAD SCORPION MORUGA). Výběr pěstebních nádob musí odpovídat rostlinným druhům, které v nich chceme pěstovat. Třeba pro takovou řeřichu si vystačíme i s talířem s vodou a vatičkou, rychle sklidíme a je hotovo. Ovšem plodová zelenina potřebuje pro svůj kořenový systém mnoho substrátu. Vybíráme pro ni proto nádoby s objemem nejméně 10 až 15 litrů, lépe ještě větší. Vždy volíme raději objemnější nádoby, přičemž v úvahu bereme i fakt, že u samozavlažovacích nádob tvoří rezervoár vody podstatnou část objemu nádoby. S místem pro kořeny se prostě u plodové zeleniny nešetří. Využít lze i různé pěstební pytle a vaky, případně si můžeme vyrobit vyvýšený záhon určený přímo na balkón. Jeho předností bude dobrá stabilita i za silného větru. Při výběru nádob je vždy sázkou na jistotu kvalitní a funkční samozavlažovací systém a dostatek prostoru pro substrát. Vůbec přitom nemusíme kupovat nádoby samozavlažovací, doslova na koleni si lze vyrobit třeba kapkovací systém z PET lahví a hadiček.Zapomenout také nesmíme na drenáž, která by neměla chybět na dně žádné mobilní nádoby. Zásadně nám pomáhá s eliminací přemokření a hnití kořenového systému rostlin. Substrát není v žádném případě možné podcenit. Obzvláště pak rostliny první trati potřebují výživný substrát, preferují organické hnojení (rajčata, okurky, lilek, papriky). Substrát proto musí mít dostatečnou zásobu živin. Takový, kterému živiny vystačí po celé vegetační období, však nekoupíte ani nenamícháte. Přihnojuje se proto pravidelně kompletními hnojivy, bohužel třeba zahradní jíchu si balkóně určitě nikdo zakládat nebude, odporně páchne, což by vadilo i sousedům. Naštěstí jsou ale běžně dostupná hnojiva granulovaná, která se pomalu rozpouští, stejně jako hnojiva rozpustná ve vodě, kterými můžeme třeba na večer zalévat i na list. Naprosto nejvhodnější jsou prostě tekutá hnojiva určená pro zeleninu. Snadno se dávkují a můžeme je kombinovat se zálivkou. Pokud pak máte v bytě vlastní vermikompostér, využijte k přihnojování takzvaný žížalí čaj, což je tekutina, která z tohoto kompostéru vytéká do nádoby. Následek práce kalifornských žížal. Pěstované bylinky a koření můžeme na vegetační sezónu jednoduše přemístit z bytu právě na balkón. Zároveň můžeme zvýšit objem produkce. Téměř všechny bylinky milují sluníčko a teplo, čehož si na balkónech užijí dostatek, obzvláště na těch, které jsou orientované od jihu na západ. V interiérech přitom můžeme bylinky vysévat již v zimě a pak je jednoduše přemístíme ven. Většina bylinek jsou vlastně léčivky, které najdou uplatnění i v kuchyni. Ovšem pozor – kořeníme jen opatrně, ochucujeme. Příliš mnoho bylinek může jídlo pokazit a neprospěje ani žaludku, vždyť ani léčivé čaje se nemají dělat příliš koncentrované. Vypěstovat si doma bylinky dokáže i naprostý zahradnický amatér. Venku jim vadí dlouhodobě nepříznivé počasí – stálé deště, chladné počasí a silný vítr na nechráněném stanovišti. Ovšem do truhlíků na balkóně či v interiéru sesadíte i více druhů vedle sebe s podobnými nároky. Vzniknou tak zajímavé kombinace vonné, chuťové, ale i pohledové.Z bylinek by na našich balkónech rozhodně neměla chybět pažitka, listová petržel, kopr, majoránka a jí příbuzné druhy, třeba tymián, bazalka, fenykl, meduňka, šalvěj, pelyněk, koriandr, máta, řebříček, řapík, levanduli, libeček, naťovou cibuli a naťový celer, kmín, zázvor, heřmánek a další druhy. Ideální je si na balkóně vytvořit smíšený bylinkový kout, bylinky vypadají nejlépe v přirozené smíšené výsadbě. Je pouze třeba brát ohled na nároky jednotlivých druhů bylinek na zálivku, substrát a hnojení. Zvlášť vyčleníme bylinky stálezelené, jednoleté a trvalky, které se na zimu zatahují do země. Zohledníme také vzrůst do výšky i šířky a aktuální místní klima. Bylinky můžeme také rozdělit na sluncemilné a na ty, které preferují polostín. Sluníčko miluje například třezalka, řebříček, levandule a mateřídouška, polostín pro změnu bazalka, libeček, petržel, máta, pažitka, celer a kerblík. Bylinnou partii lze též smísit s kvetoucími rostlinami, přičemž mnohé z nich opět využijeme v kuchyni či při léčbě a prevenci chorob (například okvětní lístky růží, květy měsíčku a lichořeřišnici, kterou lze konzumovat celou, a jejíž květy ozvláštní každý salát). Rozhodně se nevyplácí zapomínat také na pokojové rostliny, z nichž si mnohé zaslouží letnění venku, obzvláště pak ty léčivé, jako třeba rýmovník, moud purpurový, anginovník, aloe vera, kalísie voňavá, pupečník asijský a rdesno vonné.Zdroj: autorský článek Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, cuketka.cz, svetkvetinacu.cz, westwing.cz, culinabotanica.cz, jak-pestovat.cz