Zní to paradoxně, ale je to pravda, dáte mnoho miliónů korun za své vysněné bydlení a přitom jste si vlastně koupili předraženou rakev. A to už vůbec nemluvíme o starých domech, kde se to jen hemží karcinogenními plísněmi, olovnatými nátěry, jedovatými pozůstatky svépomocných pokusů o rekonstrukci či opravy. „Prostě to tam, Pepo, naper, ať to pořádně drží!“ Chemické kotvy a lepidla, kam se podíváš… A to byste pak mohli mít v každé místnosti desítky pokojových rostlin pohlcujících toxiny z ovzduší a bylo by to stejně marné. Jak může třeba někoho napadnout natřít například starou podlahu ve starém domě prudce jedovatou impregnací, která se obvykle používá jen na staré krovy půd, kde se neuvažuje o podkrovním bydlení? K některým domům pak již stačí jen přicházet a pokud máte alespoň trochu informací o nebezpečí plynoucím ze starých stavebních hitů, zděsíte se staré a drolící se eternitové střechy. A paradoxně je nejvyšší výskyt eternitu v oblastech s nejčistší přírodou, například v CHKO Šumava vyloženě dlouhodobý trend. Nikomu se pak většinou do nové střechy nechce a to už jen proto, že by stála nemalé peníze a starý eternit přece ještě drží. Stačí si však někde vyčíhnout profesionály, kteří jej předpisově likvidují a nebudete se stačit divit. Ochranné obleky, brýle, rukavice, dýchací přístroje, eternit se nehází na zem, ale opatrně ukládá do pytlů… nesmí se jen tak uložit na kdejaké skládce atd.. Zpět však do interiérů, kde se obzvláště za nedostatečného větrání toxiny často doslova trávíme za živa. A nemusí jít zrovna jen o drahé a značkové šampony obsahující polyetylenglykol (PEG), jehož součástí mohou být toxické nečistoty likvidující ledviny, případně univerzálně toxický formaldehyd. V každém případě je každý jed látkou, která je schopna poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt. A to pozřením, ale i vdechnutím a vstřebáním kůží. Ano, starý učenec Paracelsus sice problematiku zmírnil tvrzením, že o tom, zda je látka jedem anebo lékem, rozhoduje dávka. Ovšem třeba dávka radioaktivity nemůže být lékem nikdy. A zdaleka v tom nejsou radioaktivní prvky osamoceně. Třeba formaldehydy také nemohou být lékem v jakémkoli množství. Škodlivé účinky jedů přitom nespočívají jen v akutní či chronické otravě, jedy mohou též způsobovat snížení imunity, vyvolávají alergie, způsobují rakovinné bujení, poškozují lidský plod a podobně. Přírodní i synteticky vyrobené chemické látky prostě mají často dvě různé role, používá se proto pojem xenobiotika. Ostatně v době, kdy vznikl fenomén fotosyntézy, byl právě jejím odpadním produktem kyslík, pro tehdejší organismy prudký jed. A dokonce dosud jsou známé otravy kyslíkem i v případě nás lidí. Existuje dokonce psychiatrická metoda, jejímž základním principem je otrava kyslíkem a následné halucinace (Stanislav Grof, Holotropní vědomí), hovoříme o takzvaném holotropním dýchání. My lidé vlastně doma děláme sami sobě to samé, jak se vůči nám chová příroda. Ta je totiž doslova bojovou zónou, kde každý válčí o své přežití, kde mnohé formy života nemají mnoho jiných možností obrany než chemickou. A co zrovna jim prospívá, chrání je a nijak nepoškozuje, jiné může i zabít. Houba či květina nemohou utéct, odletět, odplavat, zaútočit pažemi či tesáky. Navíc i predátoři využívají toxiny jako podpůrné prostředky. Příroda je prostě složitá. Proč si ale domů kupujeme třeba silně toxický nábytek? Opravdu byste si vystavili v obýváku trofej sebranou ze země v areálu bývalé jaderné elektrárny Černobyl? Určitě ne, že? Tak proč natírat dřevěné prvky v bytě extrémně jedovatými nátěry? Proč okamžitě nebojujeme s nebezpečnými plísněmi ve starých domech? Jakoby nestačilo, že jsme si jakožto lidstvo našli zálibu v dobrovolné intoxikaci například alkoholem, tabákem a halucinogeny. Musíme v tom neustále pokračovat ve všech směrech. A aby toho nebylo málo, vystavujeme jedům i své děti a domácí zvířata. Lidstvo skutečně směřuje k sebezáhubě, sebedestrukci, jinak se to vysvětlit nedá. Pácháme kolektivní sebevraždu (Konrad Lorenz, Takzvané zlo – Přírodní zákonitosti agrese). A právě rozvoj průmyslu přinesl do našeho životního prostředí mnoho nově syntetizovaných chemických látek, ze kterých jsou mnohé velmi nebezpečné. Dokonce stopy nejrůznějších xenobiotik nalézáme i v pitné vodě a potravinách, i když jde o přísně regulované a střežené komodity. A interiéry našich obydlí? Můžeme zde být vystaveni působení některých chemických látek v až tisíckrát vyšší koncentraci než pod širým nebem. A začít můžeme výše zmíněnou radioaktivitou, ovšem tou přírodní. Ne nadarmo se dělají testy na přítomnost radioaktivního plynu radonu a následně se přistupuje k ochraně před radonem. Co ale třeba ve staré chalupě bez izolací podlahy? Když ji naši předci stavěli, o radioaktivitě v přírodě nevěděli zhola nic. Rizikové kontaminace v prachu lidských obydlí prokázal výzkum Mezinárodního sekretariátu pro chemické látky (ChemSec), přičemž byla výsledná studie příhodně nazvána „Domov, sladký domov – překvapení v prachu pod postelí“. A nyní, přátelé, dobře čtěte a ještě předtím se pořádně posaďte, abyste leknutím neupadli. Analyzovaný prach byl odebrán vysavačem v náhodně vybraných ložnicích šesti států Evropské unie (včetně České republiky), čtyř zemí Afriky a dvou jihovýchodní Asie. A nikde na tom nebyli výrazně lépe či hůře. Kontaminace našich domácností je doslova celosvětová! Nebezpečný mix látek narušujících hormonální systém leží skrytý pod postelemi po celém světě. A to dokonce ve vyšších koncentracích, než byly nalezené dříve. V interiéru mohou být dokonce lidé vystaveni působení některých chemických látek v až tisíckrát vyšší koncentraci, než pod širým nebem. Ano, počet odebraných vzorků byl příliš malý, než aby bylo možné z vědeckého hlediska vyvozovat rozsáhlé závěry. Ovšem to smyslem akce a výsledné studie nebylo. Jejich smyslem bylo upozornit politiky na problém s nekontrolovaným šířením nebezpečných chemikálií, narůstajícím množstvím látek narušujících činnost žláz s vnitřní sekrecí, takzvané endokrinní disruptory. A právě toto narušení je spojováno s řadou zdravotních problémů včetně narušení plodnosti, bujení rakoviny a poruch pozornosti. Látky narušující hormonální systém se přitom mohou uvolňovat z mnoha různých výrobků, které jsou v domácnostech zcela běžné (nábytek, bytové doplňky, povrchy konstrukcí, stavební materiály, elektronika, kosmetika, oděvy i hračky). Konkrétně v evropských domácnostech byly nalezeny v nejvyšších koncentracích ftaláty a nonylfenol. Celková hladina ftalátů je dokonce vyšší než ta, jakou úřady považují za bezpečnou s ohledem na takzvaný koktejlový efekt. Jev, kdy toxicitu sledované látky výrazně posilují další rizikové látky ve směsi. Zkuste například veřejně říci, že elektromobily jsou nesmyl, který neřeší žádný skutečný problém. Ukamenují vás anebo někdo alespoň zaútočí na vaši svobodu. Svobodou slova a názor počínaje. Jak je tedy pak možné, že jaksi úředníkům vůbec nevadí, že se doma doslova trávíme zaživa? Odborníci dokonce upozorňují, že v evropském seznamu nebezpečných chemických látek je mezi 70 chemikáliemi převážně vyvolávajícími rakovinu a bránícími reprodukci pouze jedna jediná, která byla jmenována pro schopnost narušovat lidský hormonální systém. A kdo je neohroženější? Ten, kdo vyloženě „leze po zemi“, tedy batolata a malé děti vůbec. Čím totiž podlaze blíže, tím hůř. Ale to samozřejmě není zdaleka vše, jde jen o špičku ledovce. Pátrejme po jedech v interiérech dál. Mezinárodní sekretariát pro chemické látky vytvořil na základě podobných studií seznam 378 chemikálií, které splňují kritéria směrnice REACH pro látky vzbuzující mimořádné obavy. Právě těch látek, jaké jsou v našich domácnostech zcela běžné. A co se týká zmíněných endokrinních disruptorů, je jich mezi nimi jen 22. Zbylých 356 látek tedy představuje jinak působící nebezpečné chemikálie, se kterými bydlíme, spíme, mazlíme se, milujeme, plodíme děti, pečujeme o ně a vychováváme je. Pokud si myslíte, že budete žít zdravě, když si necháte postavit přírodní srubovou dřevostavbu s izolací z ovčího rouna, kde to všude voní dřevem natřeným fermeží (lněným olejem), stejně budete žít v omylu. Samotná hrubá stavba je totiž jen částí toho, v čem vlastně budete bydlet. Výborně, postaveno a teď hurá do obchoďáku pro sektorový nábytek, elektroniku, bytové doplňky, textilie, hračky a další nezbytnosti. Ať se nám žije opravdu pohodlně a kreativně. Ale hlavně – zdravě! Vítejte v době jedovaté.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, lidovky.cz, ceskapozice.cz, wikipedia.org, bezazbestu.cz, celostnimedicina.cz, respekt.cz, stuz.cz, aktualne.cz, magazinzdravi.cz, tis-cz.cz, cuni.cz, lovego.hu, echa.europa.eu/cs/regulations/reach/, chemsec.org