Křehké květy třešní jsou Japonci označovány za symbol života, smrti a znovuzrození. My máme Velikonoce (tedy křesťané) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Japonci sakury. Shluky květů sakur také symbolizují oblaka. Od prvního rozvinutého poupěte až do opadání všech květů pak trvá tato „zahradní slavnost“ dva týdny. Letos dokonce sakury plně rozkvetly v mnoha částech Japonska nejdříve za posledních téměř 70 let. A za tento rekord prý mohou klimatické změny. Žádný div, například předloni rozkvetly okrasné třešně v Českých Budějovicích na Lannově třídě již před Vánoci. Třešně jsou prostě velmi citlivé na jakékoli teplotní změny. Meteorologický ústav v Japonsku pozoruje 58 takzvaně kontrolních sakur a právě z nich již letos plně rozkvetlo 40 a z těchto čtyřiceti 14 dokonce rekordně rychle. Japonský meteorologický ústav přitom shromažďuje data o rozkvětu sakur již od roku 1953. Dříve v Japonsku sakury plně rozkvétaly obvykle až v dubnu, tedy v tu dobu, kdy zde začíná nový školní rok. Poslední roky se však datum rozkvětu sakur posouvá blíže k předjaří. Nejranější rozkvět sakur byl do letošního roku dle historických pramenů zaznamenán 27. března v letech 1612, 1409 a 1236, údaje z některých let však nejsou k dispozici. Právě meteorologové určují každoročně přesnou dobu, kdy sakury začínají kvést. A zprávy o blížícím se termínu květu sakur oznamují zpravodajské servery, přičemž napětí je mezi Japonci veliké. Takové malé japonské „Nagano“, ale každoročně. A jelikož je doba kvetení sakur ovlivněna počasím a množstvím srážek, po celém území Japonska jde o jev postupný. Vlastně je to jako lavina. Sakury začínají rozkvétat na jihu Okinawy, později pak v Kjótu a Tokiu a postupně se vše posouvá až do vyšších poloh a na sever. Na ostrově Hokkaidó se dočkají obvykle až okolo 10. května. A když sakury, pak také Hanami, tedy japonský svátek, který se odehrává na konci března a začátku dubna právě v době, kdy sakury začínají kvést. Podstatou tohoto svátku je radost z pohledu na rozkvetlé třešně (případně i švestky, tedy slivoně). A tento oblíbený svátek je slaven po celém Japonsku. Lidé se v tu dobu navzájem navštěvují a setkávají se svými přáteli a rodinou v parcích, kde sakury kvetou. Případně se pod rozkvetlými sakurami projíždějí v lodičkách po řece. V parcích probíhají oslavy, lidé zpívají, jedí a pijí (decentně) a vypráví si historky. Konzumují se tradiční japonská jídla a mnozí Japonci popíjejí rýžové víno saké. Hanami je vlastně druhem pikniku a obzvláště půvabně působí tato „zahradní slavnost radosti“ uprostřed měst. A sáhněme si do svědomí, máme vůbec nějaký svátek, jehož středobodem by byla radost? Stromy bývají ozdobeny papírovými lampióny a nebo barevnými světelnými girlandami, načež vypadají osvětlené báječně i za tmy. Atmosféra je prostě úžasná. Oslavy pak probíhají hluboko do noci. Hanami znamená v překladu "obdivování květu sakur". Květy sakur jsou bílé a světle či tmavě růžové. A jelikož Japonci sakury milují, najdeme jich v městských parcích, ale i na vsích, celá stromořadí. Japonci však kvetoucí sakury neoslavují jen pro jejich krásu a symboliku života a znovuzrození, sakury též oslavují pro jejich krátké kvetení, jež symbolizuje stesk a pomíjivost. Japonci přitom oslavují příchod jara a počátek kvetení stromů již od 3. století. Podle květu sakur se v Japonsku dříve určovalo, jaká bude úroda a jak úspěšná bude sezóna růstu rýže a její sklizeň. Za druhé světové války měli Japonci namalovány květy sakur na svých letadlech a nebo si s sebou brali do kokpitů větvičky okrasných třešní. Květy sakur jsou tématem mnoha japonských básní a písní, sakury jsou častým motivem japonských obrazů, tradičních perokreseb. Ovšem sakury najdete i na tradičním porcelánu a keramice, stejně jako na kamiónech projíždějících po dálnicích. V dobách svého vzniku přitom tento svátek náležel jen vyvoleným (rostly pouze v zahradách vládců) a sakury (okrasné třešně) se do Japonska dostaly z Číny.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
