Jde o možnost sdílet vyrobenou elektřinu do jiných odběrných míst. Ten, kdo si elektřinu pomocí fotovoltaiky vyrobí, ji může využít na jiném místě (třeba ve svém městském bytě, pokud elektřinu vyrábí například na střeše své rekreační chalupy), může ji však poskytnout i jiným osobám, třeba svým rodičům ve starobním důchodu. Elektřinu lze přitom sdílet za komerčních podmínek stanovených stranami sdílení (úplatně i bezúplatně).Sdílet elektřinu je nyní možné pouze z předávacích míst s průběhovým měřením do předávacích míst se stejným způsobem měření. Pro tento účel novela zákona stanovila, že každý, kdo chce využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavy. A to ve lhůtě 3 měsíce od data podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavy přitom zajistí instalaci průběhového měření na své náklady a bude je udržovat. Sdílení elektřiny se týká výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Sdílení elektřiny si vlastně můžeme představit jako možnost volby výrobce elektřiny, komu a za jakých podmínek vyrobenou elektřinu poskytne (dodá). Zároveň má odpadnout administrativní zátěž na straně dodavatele i odběratele. Například hypotetickou situací je, že obec využije pozemky ležící ladem k výstavbě FVE a tu pak bude zdarma distribuovat (sdílet) mezi svá odběrná místa (obecní, úřad, škola, školka, sběrný dvůr atd.). Nebo se někteří spoluvlastníci bytových jednotek bytového domu složí na realizaci FVE na střeše domu a elektřinu pak budou poměrným dílem zdarma odebírat.Při sdílení elektřiny mají v každém případě účastníci sdílení právo využívat distribuční a přenosovou soustavu. A právě za její zajištění budou nadále povinni platit regulovanou cenu (čili částku za zajišťování přenosu, tedy distribuce elektřiny). Předpokladem pro sdílení elektřiny bude registrace přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení u tzv. datového centra. A to včetně přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Registrace přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst budou bezúplatné. Předávací místa ke sdílení bude možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda jde o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Každý účastník sdílení si tedy bude muset pro každé jedno předávací (odběrné) místo vybrat vždy pouze jednu skupinu určenou pro sdílení, nebude je moci kombinovat. Energetický regulační úřad navíc pracuje na koncepci nového tarifního systému a nových distribučních sazeb. Nové tarify by měly brát v úvahu změny na trhu a měnící se prostředí elektroenergetiky. A to právě a především i v souvislosti se sdílením elektřiny a komunitní energetikou. V následujících letech se totiž v tomto směru očekává zásadní rozvoj energetických společenství. Nyní nám nezbývá než jen doufat, že k tomu skutečně dojde, a že očekávané zvýhodněné distribuční sazby pro sdílenou elektřinu budou dalším výrazným motivačním nástrojem, proč elektřinu vyrábět a sdílet. Elektřinu je možné sdílet v rámci konkrétních společenství, ale i samostatně s omezeným počtem předávacích a odběrných míst. V rámci společenství mají jejich členové právo sdílet elektřinu společenství, nebo ji poskytnout jinému členovi společenství. Za sdílení elektřiny je také považován odběr elektřiny jejím výrobcem (nebo zákazníkem) v jiném předávacím místě. V tomto případě jde o sdílení mimo společenství. Pokud ale nepůjde o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může sdílení mimo společenství zahrnovat maximálně 11 předávacích míst.Navíc ještě existuje takzvané přechodné ustanovení novely energetického zákona, které stanoví, že v období do 30. června 2026 může skupina sdílení mezi předávacími místy ve společenství zahrnovat nejvýše 1 000 předávacích a odběrných míst nebo výroben elektřiny, navíc na souvislém území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností, nebo na území hlavního města Prahy. Pro účel sdílení elektřiny jsou zřízeny dva typy společenství: energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Zápis společenství bude vždy probíhat do registru vedeného Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Rozdíly mezi oběma typy společenství jsou především v náležitostech a předpokladech pro členství, možnosti výkonu hlasovacích práv, možnosti rozdělování zisku, uzemním omezení výkonu činnosti a množstevním omezení počtu předávacích a odběrných míst.Z hlediska formy půjde vždy o právnickou osobu ve formě spolku, družstva nebo jiné korporace, která splňuje další zákonem stanovené podmínky. Hovoří se i o společnostech s ručením omezeným a lze předpokládat, že půjde o jednu z nejužívanějších právních forem. Předmětem činnosti společenství bude výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů. U obou typů společenství bude navíc podmínkou možnost ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství (např. výpovědí). Dokonce kdykoli a bezplatně. V případě energetického společenství jde o fyzické osoby, malé podniky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, případně jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků a to bez územního omezení.U společenství pro obnovitelné zdroje navíc přibývají střední podniky. Na rozdíl od energetického společenství však bude v tomto případě omezeno hlasovací právo. To bude náležet pouze členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení (výroben elektřiny) provozovaných společenstvím. Mimo vymezené území má společenství pro obnovitelné zdroje právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřiny. U výkonu hlasovacího práva a možnosti rozdělování zisku a výplaty dividend nastává zásadní omezení. Člen společenství s hlasovacími právy bude oprávněn vykonávat hlasovací právo s nejvýše 10 % všech hlasů ve společenství. Možné je přitom pouze rozdělení nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů, a to pouze mezi členy společenství, pokud má společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace. U formy spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, je rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů zakázáno zcela.Zdroj: idnes.cz, Havel&Partners, zakonyprolidi.cz