Okrasné jabloně nádherně kvetou voňavými květy. A když se jejich drobná jablíčka vybarví a dozrají, je to pastva pro oči a prostřený stůl pro ptactvo a jiné živočichy. Však posuďte sami, jablíčka zhruba velikosti třešní jsou svým způsobem raritou. Okrasné jabloně přitom kvetou bíle, růžově, červeně až fialově a také jejich plody se různě probarvují podle odrůdy. Vyšlechtěny byly dokonce i plnokvěté formy, kdy se stromky na jaře obalí do květů zcela. A to je teprve podívaná. Navíc si můžeme vybírat i podle zbarvení listů. Syté zelené, světlejší i tmavší až po nádech do bronzova, červené, hnědočervené a nebo purpurové. Když pak na podzim listy začnou zlátnout před opadem, barví se žlutě až oranžově. A žluté až tmavě červené plody vydrží mnohdy na stromcích až do zimy. Vybírat si můžeme také podle kýženého tvaru korunky. Ta může být kulovitá, trychtýřovitá, vzpřímená, sloupovitá, vejčitá a nebo převislá. V každém případě půjde vždy o nenáročnou a vděčnou solitérní dřevinu, která působí dokonce ještě lépe ve skupině více jedinců a dokonce i různých. Počínaje barvou květů až po olistění, tvar koruny a barvu plodů. Rozdílné barvy jednoho rostlinného druhu vytvoří působivé místo. Především kontrast barev pak bere dech. Jak je to ale s domnělou jedovatostí plodů okrasných jablíček? Je to jednoduché, lidé se pouze často domnívají, že jsou okrasná jablíčka (takzvaná šípková jablíčka) jedovatá a nelze je jíst. Opak je ale pravdou. Rod jabloň (Malus) nabízí cca 50 druhů a stovky odrůd. A všechny mají jedlé plody. I ty okrasné! Beze zbytku. A některé mají dokonce báječnou a osobitou kořeněnou chuť. Výraz „šípková jablíčka“ najdete ve starých kuchařkách a tenkrát nešlo o odrůdy okrasné, ale takzvaně drobnoplodé. A plody starých odrůd měly skutečně tvar a barvu šípků. Šípková jablíčka přitom měli ve velké oblibě pro jejich zdobnost i chuť cukráři a zavařovala se celá. Lze je však také například kandovat. Všechny jabloně vyžadují slunné stanoviště, ve stínu málo kvetou a jejich plody se pořádně nevybarví. Vyloženě se jim pak nedaří v mrazových kotlinách. Půda je ideální hlubší a výživná, dobře zásobená vláhou, ovšem právě jabloně se dovedou přizpůsobit i méně kvalitním půdám, rostou na nich však pomaleji. Nikdy je nevysazujte na stanoviště podmáčená a půdy vyloženě suché. Okrasné jabloně přitom rostou docela rychle, některé z nich dosáhnou výšky 4 až 8 metrů, jiné miniaturnější lze pěstovat i v mobilních nádobách. Do blízkosti budov se pak hodí odrůdy nižší, sloupovité a keřovité. A pokud chcete svou okrasnou jabloň vysadit do trávníku jako solitér, zvolte takovou odrůdu, která doroste větších rozměrů a probarvené plody vydrží na stromku až do zimy. Ostatně to je vhodné i v případě smíšené skupinové výsadby. Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku a nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm jsou nejčastěji očkovány u země na jabloňové semenáče a nebo (což je častější) na typové vegetativně množené podnože. Vzrůstnost podnože se volí podle toho, jakou chcete výšku stromu a tvar koruny. Ve školkách najdete nejčastěji sestupné řady vzrůstnosti MM 111, A2, MM 106, M 26 a výjimečně pro nejmenší tvary M 9. Převislé kultivary okrasných jabloní jsou pak roubovány na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, někdy i výše.