Juka vláknitá (Yucca filamentosa) patří do čeledi chřestovité (Asparagaceae). A kromě druhého českého pojmenování palmová lilie se kromě svého noblesního, majestátného vzhledu honosí i více názvy latinskými (Yucca concava anebo Yucca filamentosa var. Concava). Rostlina vyžaduje slunná stanoviště, dostatek místa okolo sebe a dobře propustné půdy. Dokonce dobře snáší i větší a delší sucha, což je za současných letních extrémů vyloženě na prospěch. Jde o velice zdobný širokolistý keř s výraznými mečovitými listy, který dorůstá do celkové výšky okolo jednoho metru a šířky cca 60 až 90 cm. Tvoří přízemní růžici zelených listů s nádechem modré barvy, jejichž okraje jsou vláknité, čili nejsou ostré. Kvete na začátku léta a jeho zvonkovité květy jsou uspořádány až na 200 cm dlouhých, pevných stoncích. Listy jsou dlouhé až 60 cm. Barva květů je obvykle krémově bílá. Juku vláknitou lze množit semeny i vegetativně, jelikož z oddenků vyrůstají nové výhony, které vytvářejí další kořeny. Hovoříme tedy o množení dělením trsů. Juka vláknitá přitom netrpí rozmary exotických hvězd a dobře snáší i naše zimy. Prostě nevymrzá a ochotně pak kvete každé léto. Rodové jméno juka vláknitá (Yucca filamentosa) je odvozeno od vlákna, které se u této juky nachází v listech včetně jejich neostrých okrajů. I přes svůj druhý český název palmová lilie však nemá tato rostlina nic společného s palmami ani s liliemi. Jde jen o podobnost čistě náhodnou. A pozor, tato juka sice nabízí více druhů, doporučit však můžeme jen tu s přízemní růžicí listů, ty s kmínky mohou naopak v zimě vymrzat a je lepší jejich pěstování v mobilních nádobách a zazimovávání. Přízemní listová růžice navíc přitahuje pozornost, i když rostlina právě nekvete a výrazné mečovité listy budou dokonce zdobit zahradu po celou zimu. Květy se objeví zhruba ve druhé polovině června a vydrží až do konce srpna. Jakmile juka odkvete, je třeba květní stvol odříznout co nejblíže u země. Mladé rostliny je dobré před zimou přikrýt chvojím a bílou netkanou textilií, respektive opačně, nejprve textilií a tu zatěžkáme chvojím. Starší rostliny již žádnou zimní ochranu nevyžadují. Na jaře je pouze třeba z estetických důvodů odstřihat uschlé a uhnilé listy. Odkvetlá listová růžice totiž postupně odumírá a je od jara nahrazována novou. Po mnoha letech se může stát, že juka vláknitá přestává kvést, aby se to nestalo, je třeba ji na jaře mírně přihnojovat minerálním nebo i organickým hnojivem. Pokud to nepomůže, je třeba rostlinu vyrýt, půdu pohnojit radikálně a poté ji vrátit na své místo. Pomůže i přesazení na jiné slunné stanoviště. Jinak je ale juka vláknitá opravdu nenáročnou rostlinou, říká se doslova “řeznickou kytkou“, její pěstování prostě zvládne i řezník, respektive každý, kdo neví o rostlinách prakticky nic a neumí je pěstovat. Jediné, co by vám tato juka neodpustila, by bylo její vysazení do stínu. Vyloženě vyžaduje sluníčko a sucho. Navíc miluje vápník a nesnáší přemokřené půdy. Zaručeně smrtící je tedy přemokřená kyselá půda stinného stanoviště. Takové zacházení juka vláknitá zaručeně nepřežije. Slunné stanoviště v popředí trvalkového záhonu, uprostřed trávníku, podél zahradní pěšiny, to jsou místa, kde se juka vláknitá vyloženě zablyští. Určitě volte stanoviště, které se líbí i jiným suchomilnějším rostlinám a určitě nevolte místo pravidelně zkrápěné zavlažovacím systémem. Výborně vypadá vedle okrasných travin, poléhavých jalovců, rozchodníků a opuncií. A určitě se poblíž ní hodí třeba nějaký velký, zdobný kámen, případně okolo ní štěrk či říční oblázky, tedy kamenná mulč. Pokud si budete chtít pořídit sazenice juky vláknité, za kontejner s jednou rostlinou (mladou sazenicí) zaplatíte cca 80 až 250 korun. Zajímavostí je, že překrásné zvonkovité květy této juky jsou jedlé a konzumují se syrové i tepelně upravené. V domovině jsou z juky vláknité též splétané provazy, rohože i hrubé koberce. Dokonce i u nás se můžete setkat s různými potravními doplňky z juky, ale i s mýdly a šampóny. Juka se v posledních letech dokonce stává i ceněnou léčivkou. Rod Yucca totiž zahrnuje cca 30 druhů, jejichž vlastnosti jsou podobné. Indiánskými šamany byla juka nazývána “stromem života“ nebo “zlatou jukou“. Účinné látky jsou přitom obsaženy především v oddencích. V literatuře zatím není dostatečně popsána domácí příprava tinktur, na trhu je však velký výběr přípravků z juky, které můžeme vyzkoušet. Komplex účinných látek má mimořádné schopnosti při vyplavování toxických látek, juka je proto účinná při všech onemocněních způsobených “zanesením“ organismu toxiny a při následných zánětech (revmatické artrózy, záněty kloubů, Crohnova choroba a podobně). Jde o jednu z nejúčinnějších rostlin pro detoxikace lidského organismu, především u lidí středního a vyššího věku. Léčebná kúra ale musí být dostatečně dlouhá (4 až 10 týdnů) a musí být podpořena dodržením (i zvýšením) pitného režimu. Je prostě třeba, aby se škodliviny mohly z těla vyplavovat. Zároveň se nasazují i diety, případně jednodenní půsty jednou týdně. Výrazně by se pak měl zlepšit zdravotní stav a kondice.Zdroj: nkz.cz, wikipedia.org, ireceptar.cz, zahradnictvi-spomysl.cz, dtest.cz