Ze skořápek, pokud jich máte opravdu velkou hromadu, je například možné vyrábět domácí keramiku. Zkoušeli to ve Španělsku a Portugalsku, a neměli zrovna špatné výsledky. Tuna vaječných skořápek totiž stojí na trhu s druhotnými surovinami okolo šedesáti eur, a je docela slušným zdrojem vápníku. To je ale spíš okrajová záležitost. Obecně se spíš vaječné skořápky zhodnocují jako přídavky do krmiv pro hospodářská zvířata. Doplňuje se jim tím vápník. Pro léčbu deficience vápníku se používají i v lidské medicíně. Částice vaječných skořápek se používají i v zubní pastě, jako abrazivní prostředek proti zubnímu kameni. Prášek z vaječných skořápek se také používá k syntéze laktátu vápenatého. Ten se využívá v potravinářství, jako zvýrazňovač chuti, kypřící činidlo, stabilizátor chuti či zahušťovadlo. Vyrábí se z nich také pigment pro průmyslově vyráběné inkousty a pracuje se s nimi v papírenském průmyslu. Tohle jsou příklady ekonomicky zajímavého využití, které dávají smysl, když máte k dispozici stovky tun materiálu.Ale když jich máte jen tolik, co se vejde do tuctu?To už je trochu problém. Nápadů je sice plný internet, ale zdaleka ne každý z nich opravdu dává smysl. Příklady využití vaječných skořápek na domácí zahrádce anebo v květináčích jsou totiž docela často jen dobrým příkladem toho, co s vaječnými skořápkami raději nedělat. Protože to většinou stojí na babských radách, které v realitě nemají žádné opodstatnění.Vezmeme to postupně. Z hlubin internetu vzešel poměrně nedávno fascinující nápad, že byste snad měli zužitkovat vaječné skořápky – tedy alespoň ty více pohromadě držící – jako přírodní „bio-květináčky“ pro výsadbu semínek. Teorie je asi taková, že tím náramně prospějete mladým rostlinkám, protože přímo ze skořápky se budou uvolňovat k jejich kořínkům živiny. Padne to tu asi ještě několikrát, ale to uvolňování živin z vaječné skořápky je, slušně řečeno, opravdu velmi pomalé. Asi tak pomalé, že ona rostlinka mezitím dávno vyroste a bude potřebovat přesadit do většího, než si vůbec bude moci něco z té skořápky vzít. Ta rostlinka také živiny pro svůj počáteční růst bude čerpat spíš z vlastního semene, a nikoliv z něčeho, co vám zůstalo jako zbytek obalu od slepičího produktu.Nabízí se tím otázka, proč rostlinky raději rovnou nevysadit do země, nebo je před-pěstovat v něčem, z čeho je můžete rovnou přesadit do země. Ta vaječná skořápka je v tom zkrátka zbytečným krokem, který v pěstebním procesu můžete klidně vynechat. Ale pokud vás baví hrátky s křehkými skořápkami, a jejich pěchování substrátem, nikdo vám v tom bránit nebude. Jen je to práce navíc bez praktického významu. To samozřejmě možné je. Ale myslete na to, že vaječné skořápky je zrovna moc rychle v půdě nerozkládají. Pokud je takto chcete používat, budete je muset nadrtit. Ne na skořepiny, ale na jemný prášek. Jinak to fungovat nebude. A ono to vlastně nemusí fungovat ani tak. Protože to, co mohou skořápky rostlinám nabídnout – vápník – většinou už rostliny mají. Často až v nadbytku.Přilepšování vápníkem má možná opodstatnění tam, kde chcete změnit pH kyselé půdy. Ale jinak to vytváření zásaditějších půd moc význam nemá. S jednou čestnou výjimkou, která se ale vůbec netýká vápníku. Vaječné skořápky, které jste po použití nevymyli, totiž asi z pěti procent své hmotnosti nesou na svém povrchu organické látky. Jde o zbytky té slizké pod-skořápečné blány. A z ní se může při rozkladu uvolňovat dusík. Ten dělá dobře půdním mikrobům, a to zase pomáhá rostlinám.Přidávat vaječné skořápky k rostlinám, sypat je do květináčů? Zvažte sami, jestli to má cenu. Vápník navíc rostliny v normální půdě nepotřebují. A těch dalších výživových prvků nesou jen nepatrně - hořčíku 0,3 %m fosforu 0,04 %m draslíku 0,03 %, sodíku 0,05 %. A dusík z pod-skořápečné blány? Ten byste asi dokázali k rostlinám dostat i jinak, aniž by vaše květináče vypadali jako skládka po nepovedených velikonocích. Někdo ale touží právě po tom, aby ty květináče nebo záhonky plné nadrcených vaječných skořápek byly. Proč? Protože je to bariéra proti slimáků, hlemýžďům a vůbec všem nezvaným hladovým prevítům. Teoreticky to má fungovat tak, že se o ostré hrany těch skořápek mohou plži zranit. A proto se jim vyhýbají.Jenže víte co? Slimákům a hlemýžďům je to úplně jedno. Nadrcené skořápky nejsou tak ostré, aby se jim něco stalo. Plazit se po nich mohou docela normálně. Najemno nadrcený prášek z vaječných skořápek sice vypadá podobně, jako substrát z rozsivek (Diatoma), který se proti plžům jako ochrana používá. Ale to, že vypadají podobně, ještě neznamená, že podobně fungují. Naopak se může stát, že ten navinulý zápach skořápek plže na svačinu spíš přiláká.Někdo také používá nadrcené vaječné skořápky jako preventivní opatření, aby u rajčat a lilků předešel tzv. suché hnilobě konců plodů/květů. Určitou logiku to má, protože tato „choroba“ souvisí s nedostatkem vápníku. Ovšem ne nedostatkem vápníku v půdě. Jde o to, že rostlina neposílá do vyvíjejících se plodů dost vápníku. A obvykle za to může nepravidelná zálivka. Vaječné skořápky v půdě to nevyřeší. Způsobů, jakými si můžete pokazit dobrý kompost, je spousta. A jedním z nich je přidávání vaječných skořápek. Proč? Inu, rozkládají se jen velmi, velmi pomalu. Takže to bude trvat mnohem déle než jednu sezónu, než skutečně zmizí. Jsou podobně vytrvalé, jako třeba skořápky ořechů, silnější větvě nebo pecky. To znamená, že o ně budete zakopávat opravdu hodně dlouho. Dávat je tam samozřejmě můžete, ale kompost tím spíše znehodnocujete.To samé platí i pro mulč obohacený o vaječné skořápky. Budeme se opakovat – rozkládají se velmi, velmi pomalu. Budete je tedy mít pořád na očích. A jejich význam je z hlediska obsažených živin pramalý. Není to asi rozumný způsob, jak s nimi naložit. Takže zpátky na začátek. Máte si tedy doma vaječné skořápky střádat, až jich budete mít tuny, abyste z nich mohli vyrábět vápenný laktát anebo dlaždice – anebo existuje nějaký skutečně rozumný nápad, co s nimi dělat, když jich máte jen dvanáct do tuctu?Ano. A přispějete tím i k recyklaci odpadu a dobrým sousedským vztahům. Asi to nejlepší, co můžete se skořápkami dělat totiž je: střádat je – a podarovat jimi někoho, kdo chová slepice. Ty se pak, s velkou chutí, postarají o likvidaci skořápek sezobáním. Náramně tím prospějete jejich kondici, i kvalitě jimi produkovaných vajíček. A ten, koho skořápkami podarujete, vás pak třeba odmění dalšími čerstvě snesenými vajíčky.Za prázdné dostanete plné. Dokonalejší to snad ani být nemůže.Zdroj: lifeeggshellence.eu, ČeskéStavby.cz, ec.europa.eu, GooglePatents, Gardenista.com
