S objevováním Ameriky je vždycky problém. Ten kontinent tam byl celou dobu, jen jsme o něm v Evropě vědět nevěděli. A byť se to tak nezdá, s houbičkami na mytí nádobí je to docela podobné. To, že jsou v jednom balení naskládány v různých barvách, není pro nikoho překvapivé. Používáme je všichni. Ale že se liší i různé barvy toho úzkého povrchu houbiček? A že předznamenávají odlišnou hrubost abrazivní vrstvy a jsou určeny pro mytí odlišných povrchů?Tahle samozřejmost je pro spoustu z nás novinkou, kterou jsme objevili teprve teď. Červené, zelené, žluté a třeba modré. Ta barva tam prý není pro parádu, nebo že se výrobce nudil a chtěl udělat svět barevnější. Má sloužit k tomu, abyste snadno poznali, na jaký účel se ta která houbička hodí nejlépe. Není totiž mytí jako mytí. A samozřejmě, kdo to včas nepozná anebo neví, může houbičky – jejich abrazivní vrstvu - používat nevhodně. A třeba si tím nevědomky poškodit nádobí. Což je zbytečná škoda. Všechny houbičky jsou samozřejmě na omak a zmáčknutí měkké, ale ten největší rozdíl mezi nimi je v tuhosti/hrubosti oné tenké mycí části. Té abrazivní části na podkladu, kterou obvykle drhneme. Podle barev se od sebe liší navzájem obsahem abrazivních částic. A podle barvy tedy poznáte, na co je nejlepší. Houbička se žlutou abrazivní vrstvou by měla být tou vůbec nejměkčí, nejjemnější. Houbičky tohoto typu lze samozřejmě použít na talíře, sklenice, šálky a další nádobí, ale nejvíce ji doceníte u křehkých kousků. Skla, křišťálu, malovaného porcelánu. Je zkrátka dělaná na jemnou péči. To proto, že žlutá houbička prakticky neobsahuje žádné abrazivní částice. Pokud ale jde o nějaké výraznější nečistoty, zaschlé jídlo nebo připáleniny, žlutá nedrhne a naprosto selhává. To zelená houbička je na běžné domácí použití šikovnější. U jejího použití je už třeba dávat si víc pozor. Je dobrá na čištění smaltovaného i kovového nádobí, abrazivních částic nese víc. Povrch běžných hrnců a pánví ještě sedřít nedokáže, ale pozor na drhnutí nejrůznějších nepřilnavých povrchů z teflonu. Tam už by trable nastat mohly. Zelená houbička se hodí pro odstraňování zaschlých nečistot, užijete ji všude tam, kde je třeba trochu přitlačit. Určitě ale není dobrou volbou pro čištění dekorativního skla nebo keramiky. Obecně jsou ale zelené abrazivní vrstvy na houbičkách pro mytí nádobí ty nejčastější. S černou se často nesetkáte, ale svůj význam má též. Její abrazivní vrstva je nejhustší, a má také nejvýraznější podíl abrazivních složek. Tahle houba byla speciálně navržena k odstraňování silných usazenin, odolných skvrn a připálenin. Určitě ji nelze použít na choulostivé povrchy. Houbička by na povrchu zanechala škrábance a poškodila materiál. Říká se, že v kuchyni má jen velmi omezené použití, a lepší je spíše na mytí povrchů stěn, dlaždic a podlah. Chválena je za to, že umí odstraňovat vodní kámen.Modrá stojí vlastně hned za žlutou. Není tak měkká, ale lze ji bez obav použít k čištění skleněných výrobků. Při opatrném tření ani křehký povrch nepoškodí. S odolnými skvrnami nebo seschlými zbytky od oběda na talíři si však neporadí. To už je lepší sáhnou po červené. Ta vyvažuje šetrnost vůči povrchů s hrubostí pro solidní čištění a mytí. Je to houbička, s níž ještě můžete čistit teflonové povrchy a další choulostivější materiály. Červená abrazivní vrstva je prý dobrá k odstraňování mastnoty.Zdroj: Dagens.com, Dearbon.org, Decoexpro.com