Do našich zahrad, respektive zahradních kompostů kalifornské žížaly nepatří, ovšem do kompostů v bytových podmínkách, takzvaných vermikompostérů, byly přímo vyšlechtěné. Každý den přitom dovede zpracovat pouhých 500 kalifornských žížal cca 250 gramů domácího kuchyňského rostlinného odpadu. Tedy odpadu rostlinného původu. Výraz můžeme používat, jaký chceme, slovo vermikompostér je dnes v módě, ale čeština dovede slovíčka nahrazovat. Můžeme proto říci třeba bytový kompostér, kuchyňský kompostér, domácí kompostér, prostě takový plastový kompostér, ve kterém si vyrábíme kompost z domovních, převážně kuchyňských odpadů přímo doma a to dokonce i v bytě, aniž by nějak výrazně zapáchal. A ten je právě bez kalifornských žížal jen těžko představitelný. A vůbec nemusíte patřit mezi komunitu uznávající moderní styly šetrné k přírodě a planetě. Klidně zapomeňte i na pojmy jako "zero waste" (nulový odpad, čili život bez odpadů), prostě si jen uvědomte, že takový domácí kompost nám pomůže při přesazování a pěstování nově zakoupených pokojových rostlin či balkónovek, aniž bychom museli kupovat drahé substráty. Původní myšlenka, která nakonec získala i své marketingové jméno zero waste, totiž stojí na zcela logickém základu. Bioodpad tvoří až 40 % veškerého odpadu našich domácností, tedy odpadu, který doma vyprodukujete (a to nepočítáme s hmotou, která projde toaletou do odpadního potrubí). Umisťovat pak takový odpad do běžné popelnice na odpad komunální je velmi pošetilé. O to více, pokud jste vášnivými pěstiteli pokojových rostlin, ale i bylinek a nějaké té zeleniny a okrasných rostlin na balkóně či terase. A pěstební substrát prostě potřebujete. Například naše domácnost čítající dvě patra domu se dvěma generacemi a celkem osmi osobami různého věku vyprodukuje ročně cca 1,5 m3 kvalitního kompostu, ovšem připočítat musíme i bioodpad zahradní, čili především část posekané trávy a vypletého plevele. Část hmoty se použije jako mulč přímo na pozemku. Přesná procenta nelze uvést, jelikož jsme to nikdy neměřili ani nevážili. Zahradní kompost řešíme zcela jednoduše, hmotu se snažíme nějak vrstvit, ale kompost nepřehazujeme, nechá se 3 roky ležet ladem a za tu dobu vznikne mezi čtyřmi až pěti m3 kvalitního kompostu po prokátrování a tedy vlastně i načechrání (provzdušnění, ve stlačené podobě je to zhruba 2,5 m3 velká hrouda). To představuje okolo cca 45 vrchovatých zahradních koleček humózního materiálu, který se rozveze po celé zahradě. Práce je se zpracováváním tohoto kompostu neskutečná, navíc do něj přihazujeme kde co a to se projeví i při kátrování, ale výsledek je neskutečný. A teď si představte, že to samé si uděláte i v bytě, akorát v mnohem menším objemu, mnohem rychleji a bez lopotné dřiny. A právě i díky kalifornským žížalám. Moderní plastový vermikompostér se vejde i do garsonky a dokonce dokáže být i pěkným bytovým doplňkem. Výjimkou na trhu nejsou minimalistické designové typy, ovšem i kompostéry o mnoho větší, patrové. Navíc si může zdatnější kutil vyrobit vermikompostér i sám, čímž ušetří.Vermikompostér je jednoduše řečeno nádoba určená ke kompostování kuchyňského bioodpadu právě za pomoci kalifornských žížal. Tyto žížaly vytvoří kvalitní kompost z domácího bioodpadu téměř obratem. Umístit lze vermikompostér v podstatě kdekoliv v bytě, ty velké se pak spíše hodí třeba do garáže a nebo technické místnosti. Zápachu se přitom nemusíme obávat, pokud dodržíme zásady tohoto kompostování, obsah vermikompostéru nijak nesmrdí.Moderní a designové domácí kompostéry hravě zredukují obsah odpadkového koše a jako vedlejší produkt vytvoří kvalitní a výživné hnojivo. To využijete například při přesazování pokojových rostlin, ale také při pěstování bylinek, ovoce a zeleniny na zahrádce či na balkoně. Žížaly dovedou vyrobit z domovního bioodpadu poměrně rychle kvalitní hnojivo, přitom vzniká kromě kompostu také koncentrát, kterému se též říká žížalí čaj a nebo vermifluid. Tento koncentrát se hromadí ve spodní nádobě vermikompostéru, přičemž obsahuje mnoho minerálů a živin. Vylít přitom stačí koncentrát přibližně jednou za tři měsíce, kdy je ho již dostatek. Přidat jej můžeme jakýmkoli rostlinám.A proč žížaly kalifornské? Jsou na rozdíl od našich běžných žížal mnohem výkonnější, přičemž byly vyšlechtěny právě pro pobyt v bytových kompostérech, který by našim žížalám příliš neprospíval. 500 dospělých jedinců kalifornských žížal dovede za den zpracovat neuvěřitelných dvě stě padesát gramů organických zbytků. A co víc, závratným tempem se tyto žížaly i množí. Za pouhé dva týdny dovedou svůj počet zdvojnásobit. Sehnat přitom můžeme tyto žížaly i zdarma.Ovšem právě prodejem těchto žížal se zabývá mnoho firem a za jednu násadu zaplatíme obvykle 300 až 400 korun + zaplatíme i za box, který žížaly ochrání před vysušením a dalšími nepříznivými vlivy. Jinak ale nejsou kalifornské žížaly nijak náročné. Vyhovují jim teploty od 0 do 30 stupňů Celsia a vlhkost 55 až 80 %. Ideální teplotou, za které jsou tyto žížaly schopné přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo, je pak mezi 15 a 25 stupni Celsia. Právě proto kalifornským žížalám ideálně vyhovují bytové podmínky. Při nižších a nebo naopak vyšších teplotách jejich produktivita klesá. V létě proto vermikompostér nesmí zůstat na přímém slunci. Za teplot více jak 32 stupňů Celsia se pak žížaly doslova uvaří.Dalším důležitým prvkem je přístup vzduchu, aby se žížaly neudusily. Dýchají totiž celým povrchem svého těla. Ovšem právě kupované vermikompostéry jsou velmi dobře odvětrávané a pokud si kompostér chcete vyrobit sami, je třeba odvětrávání též zajistit. Konkrétně jde alespoň o dostatečný počet větracích otvorů. Najděte si proto ještě před realizací kompostéru kvalitní návod na jeho výrobu.
