Ne nadarmo si herec František Vnouček chtěl ve filmu Rukavička (1941) ještě jednou zajezdit na jednom z mobilních pracovišť kartotéky poté, co byl z úřadu propuštěn. Přednostu hrál tenkrát Vlasta Burian a není divu, že technický skvost kartotéky neunikl pozornosti filmařů. Zdaleka však nešlo o jediný “kartotékový“ počin v historii kinematografie. Třeba Jim Carrey si na kartotéce ve filmu Božský Bruce také pěkně zajezdil. Kdyby se ale tvůrci firmu tenkrát podívali do Prahy na Smíchov, asi by jim “sklapla čelist“. Velký sociální bratr má na nás Čechy roztříděné papíry pořádně důkladně a prakticky. Vždyť ke každému 3 metry dlouhému šuplíku doveze úředníka výtah, který se podél stěny pohybuje jako pavouk. Vlastně jde o mobilní pracoviště nesená ocelovou konstrukcí. Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny z roku 1936 byla postavena v Praze 5 na Smíchově. Dnes hovoříme o kartotéce České správy sociálního zabezpečení, která je již 87 let unikátním funkčním skvostem. Budovu navrhl architekt František Albert Libra spolu s Jiřím Kanem a Ludwigem Franzem ve funkcionalistickém slohu. Za dílem stojí též jména architektů J. Mayera, V. Ostrouhala, A. Vaňka a J. Karlíka. Konstrukci kartotéky navrhl Otakar Ludwig a vyrobena byla ve Strojírně Otakara Podhajského. Vlastně jde o jednoduchou železobetonovou stavbu s primitivní geometrií, do které byla vložena samostatná ocelová konstrukce nesoucí tuny papírů a pracoviště úředníků. Nosné ocelové prvky dodaly Vítkovické železárny. Unikátní jsou též jednotlivé jeřáby jezdící po kolejnicích (jedna je vždy umístěna v podlaze, jedna ve stropě). Sedíte za stolkem a celé se to pohybuje nahoru a dolů a zase doleva a doprava. Úředník se tak dostane na přesnou pozici každého šuplíku. Budovu s dosud funkční prvorepublikovou kartotékou najdete na Smíchově na adrese Křížová č.p. 2383/27. Pětipatrový dům má připojenou hranolovou hmotu schodiště a samotná kartotéka zabírá první dvě podlaží. Nalevo stojí hlavní budova České správy soc. zabezpečení (čp. 1292), která byla též postavena ve 30. letech 20. stol. Obě budovy se pozornosti současných kolemjdoucích vlastně vyhýbají. Kromě znalců funkcionalistické architektury nikoho příliš nezaujmou. Jenže většina lidí se také nikdy nedostane dovnitř. To by byl teprve šok! Budova kartotéky má jednoduchý obdélníkový půdorys, 5 podlaží a 6. ustupující patro. Členěna je horizontálními pásy oken, fasádu má hladkou a terasa ustupujícího patra je zakončena zábradlím z doby vzniku. Strojová kartotéka je tvořena ve středu dispozice dvěma bloky o výšce 6 metrů. Místnost kartotéky, ano – jde o jedinou místnost, je dlouhá 50 metrů a strop má vysoký 8 metrů. Kolem středního bloku zakladačů probíhá široká chodba, na zemi a ve stropě s jeřábovými drahami, ve kterých se pohybují pojízdné pracovní plošiny pro obsluhu kartotéky. Mechanismus umožňuje pohyb plošin všemi směry podél stěny se zakladači (šuplíky dlouhými 3 metry). Kovové prahy na vodicích drahách zajišťují ve vodorovném i kolmém směru přesné nastavení plošin. Ocelová konstrukce kartotéky je napevno spojena s domem, nevyjmeme ji, je to navzájem prošroubované do jednoho celku. Kartotéka obsahuje 9000 šuplíků z nichž, každý je dlouhý 3 metry. Celkem je zde tedy 27 kilometrů šuplíků plných papírů. Podnikáte, platíte sociální pojištění, spoříte si na důchod, jste zaměstnaní a platí za vás sociální pojištění zaměstnavatel? Vše je v této kartotéce. Navíc existuje zákonná povinnost tyto informace uchovávat i v písemné podobě. Je zde cca 130 miliónů papírů. Můžeme si myslet, že jsou všechny tyto dokumenty zdigitalizované a leží na nějakém hardwarovém úložišti. Ano, zdigitalizované sice jsou (resp. měly by být), ale kdykoli si nějakou informaci ohledně sociálního zabezpečení vyžádá policie nebo soud, většinou ji vyžadují ve fyzické podobě. Především proto je kartotéka stále nutná. Zajímavé je, že kartotéka byla původně menší a byla situována podél stěn, čímž tvořila 2 stěny obrovské místnosti. Později se však zřejmě ukázalo, že uložení kartotéky ve středu místnosti bude z nějakého důvodu praktičtější, proto byla v nové budově kartotéky dispozice radikálně změna. Uprostřed je mezi oběma kartotékami přístupný prostor, který podtrhuje geniálně dokonalou funkčnost kartotéky. Jen kovová konstrukce a zadní strany šuplíků. I přes některé dílčí zásahy jde nadále o hodnotnou funkcionalistickou stavbu významných architektů s unikátním technickým systémem uvnitř. Smíchovská mechanizovaná kartotéka je světovým unikátem zapsaným od roku 2004 v seznamu kulturních památek ČR.Zdroj: pamatkovykatalog.cz, industrialnifotografie.cz, csfd.cz, , cssz.cz, Youtube, Mall.tv, Adam Gebrian – Překvapivé stavby
