Mít možnost připravit si během roku kdykoli čaj, tinkturu, koření, mast a nebo obklad z bylinek je dnes v módě. Vrací se zvyky a tradice našich babiček a prababiček. A nakonec právě zdraví z přírody je základním kamenem i současné farmacie. Bylinkami přitom můžeme doplnit jakoukoli zahrádku a nebo si můžeme z té současné vytvořit zahradu bylinkovou, kde to voní, kam se jen podíváte. Možnosti uspořádání takové zahrádky jsou opravdu široké. Nejdůležitější je výběr vhodného stanoviště. Zásadně vybíráme slunné stanoviště, většině bylinek se nejvíce daří na slunci. Stanoviště by též mělo být co nejblíže domu, abyste to pro své bylinky neměli daleko.Volte stanoviště raději závětrné, nejlépe u stěny domu, která se slunečním zářením zahřívá. Bylinky mají rády teplo. Určitě není pro vytrvalé byliny vhodná mrazová kotlina.Připravte si potřebné zahradnické potřeby. Na založení se bude hodit i rýč a lopata, případně zahradní kolečko. Nezapomeňte, že bylinkový záhon by měl i pěkně vypadat, a že je třeba vysazovat do pozadí vytrvalé byliny, které postupně zmohutní a do popředí ty subtilnější, nižší, prostě menší, aby jim ty větší nestínily.Nastudujte si také, kolik místa okolo sebe konkrétní bylinky potřebují. Třeba takový libeček, když se mu daří, začne rok od roku vytlačovat vše okolo sebe, i když začíná každoročně takzvaně „od nuly“. I pro některé vytrvalé bylinky platí to samé, co pro stromy. Bohatý kořenový systém signalizuje prostorové potřeby nad zemí.Na paměti mějte i estetickou stránku bylinkové zahrady. A to nejen ve smyslu výsadby, případně záhonového lemu (řešení je samozřejmě spousta – od bylinkové spirály, přes vyvýšený záhon, až po záhon, jehož součástí je i skalka), ale cesty k záhonu a jeho případné výzdoby. Používejte raději místní materiály včetně kamenů, ale i zeminy, keramiky, dřeva apod.Nezapomeňte také na lavičku, abyste se mohli bylinkami kochat a relaxovat při jejich vůni.Důležitý je také zdroj vody, ať již jakýkoli, nejlépe však dešťové a také nezapomeňte na pítko pro ptactvo. Na zimu pak pítko doplňte krmítkem.Velmi praktickým řešením je vytvořit rozličná prostředí pro různé druhy bylinek, ale i živočichů. Na bylinkový záhon proto můžeme třeba napojit zahradní jezírko, kde se bude dařit vlhkomilným druhům. A pítko pro ptáky pak již nepotřebujeme. Navíc nám jezírko zlepší klima. Na malé ploše je lepší pěstovat bylinky buďto v mobilních nádobách a na zimu zajistit, aby jim nepromrzl kořenový systém a nebo vytvořit bylinkovou spirálu. V případě spirály je důležité, aby byla pěstební plocha dostatečně široká, důvodem je opět ochrana kořenů před promrzáním v zimě. Rostliny pak vysazujeme spíše do středu, nikoli po vnějších okrajích. Výsadbu do mobilních nádob si můžeme zpestřit různými hrnci, kbelíky, koryty apod. Ale pozor, je třeba vyvrtat do dna otvory, abychom nebudovali časovanou bombu jakéhosi „bazénu“ za silných a vytrvalých dešťů. Vybíráme takové předměty, které se do daného prostoru hodí. A bohužel, třeba k futurističtější moderní novostavbě si prostě budeme muset zakoupit dražší nádoby. Na druhou stranu, ke staré chalupě se hodí třeba i staré boty naplněné zeminou. Horší již je, že rostliny v nádobách mají málo prostoru a jen omezenou možnost zálivky a výživy. Proto vysazujeme do nádob především takové druhy, kterým to vyhovuje, které nemají tolik rozvětvený kořenový systém, nevadí jim sucho a také nevyžadují mnoho výživy. Nakonec po letech pokusů uvidíte sami, kterým bylinkám se bude v mobilkách dařit a kterým prostě ne. Výhodou je, že sazeničky bylinek nejsou drahé a jsou každoročně dobře dostupné. Navíc si můžeme od příbuzných, přátel či sousedů nechat tu a tam něco vyrýpnout, odkopnout. Sucho dobře snáší například mateřídouška, rozchodník, levandule, netřesk apod. Pro čtyřčlennou rodinu a její celoroční zásobení bylinkami by měla bohatě stačit plocha od cca 10 m2. V případně bylinek je ideální úzký a delší záhon na slunném stanovišti, nejlépe podél sluncem zahřívané stěny či zděného plotu. Záhon by však měl být orientovaný nejlépe na jih, stěna či plot na sever. Víceleté a vysoko rostoucí druhy vždy umisťujeme dozadu (libeček, meduňka, levandule, máta, yzop, pelyněk, třapatka, šalvěj apod.), ostatní před ně (např. mateřídouška, tymián, majoránka, bazalka, saturejka, oregano atd.). Na volných záhonech, které nejsou u stěn, pak vysazujeme víceleté a vysoko rostoucí druhy doprostřed záhonu a nebo s ohledem na orientaci záhonu i na jeden z okrajů. Pokud je záhon orientován ve směru západo – východním, vyšší pruh bylin bude na severní straně. V případě orientace severo – jižní orientace pak vysazujeme vzrůstné druhy doprostřed záhonu. Výše jsme uvedli, že je lepší vysazovat do mobilních nádob hlavně suchomilné druhy bylinek. V zásadě do nich však můžeme vysadit jakoukoli bylinu. Je ale třeba každé dopřát, co potřebuje. Nakonec je to jako s pokojovými rostlinami. Každá má jiné nároky. Některá ráda humózní substrát, jiná na živiny chudý, jedna stále vlhko, jiná snese i přísušky. Jedna slunné stanoviště, jiná přistínění. Některým vyhovují kořeny nahloučené v nádobě, jiné vyžadují pravidelné přesazování do nádob o něco větších. Určitě také nikdy nezapomeňte na drenáž nádob. Keramzit, drť z cihel či tašek, ale třeba i štěrk či malé oblázky. Zamezíte tak přemokřování substrátu. Pokud improvizujete a nevysazujete do zakoupených nádob, dělejte otvory na dně větší a dělejte jich víc. Stačí se podívat na větší zakoupenou mobilní nádobu a zachovat poměr otvorů k celkové ploše. Mají to dobře spočítané! Ani to však pro odvádění vody nestačí, je třeba umístit nádobu tak, aby mohla voda odtékat. Sebevíce děr na plochém dně nádoby, kterou usadíte do trávníku, prostě nestačí. Voda neodteče. Pomoci si můžeme podmiskou s oblázky či štěrkem, usazením nádoby do dřevní či štěrkové mulče apod.Jako substrát se doporučuje koupená zemina pro pěstování květin, případně si můžeme smíchat směs z vyzrálého kompostu, zeminy, písku a rašeliny. Do zeminy můžeme přidat kostní nebo rohovou moučku, případně hnojivo, které se uvolňuje pozvolna, postupně. Prodávají se i taková hnojiva, která se uvolňují po dobu až 6 měsíců. Kopru, fenyklu, koriandru a kmínu se výborně daří vedle okurek, mrkve a cibule, listové petrželi se daří v blízkosti rajčat a celeru, kmín, lichořeřišnice a křen dovedou zlepšit chuť brambor, mátu, šalvěj a tymián vysazujte mezi zelí, odpuzují bělásky zelné, saturejku je výhodné vysazovat poblíž fazolí, od kterých odpuzuje mšice, levandule pro změnu ochrání před mšicemi růže (ale to je již o zahradě okrasné). Bazalku vysazujte do skleníku k rajčatům a paprikám. Variací na toto téma je však neskutečně mnoho a jde o poměrně složitou vědu plnou rostlinné chemie.Přečtěte si také, jaké bylinky patří na zahradu. Cílem bylinkové zahrádky, ale i zahrady jako celku, by mělo být vytvoření vzájemně se prolínajícího a podporujícího rostlinného společenství. A dokonce i přírodní druhy bylinek, které se nám v zahradě objeví, je dobré podporovat. Například taková divizna prý znamená štěstí, pokud se v zahrádce objeví. Kromě divizny patří mezi nejčastější nálety také jitrocel, pampelišky, šruchy zelné, vlaštovičník, kopřivy, hluchavky, sedmikrásky apod.A pokud jsme již vytvořili bylinkový záhon a je plný, nic se na něj již nevejde, můžeme právě další bylinky vysazovat do smíšených kultur s jinými rostlinami. Bylinky prostě mohou být v zahradě doslova všude. A pokud si například nechcete dávat pozor na divizny na okraji trávníku při sečení, není nic jednoduššího, než je opatrně přesadit i s balem třeba poblíž plotu, kde trávu nesekáme. A klidně i na volné místo v okrasném záhoně.
