Test klíčivosti a dormance semenPředevším starší semínka vyžadují test klíčivosti. Použijeme při něm jen určitý počet semen – třeba 50, která vysejeme do misky na vatu či savý filtrační papír a udržujeme stálou vlhkost savého materiálu. Semena většiny druhů zahradních užitkových rostlin by měla vyklíčit do týdne. Pokud velká část semínek vůbec nevzejde, bude třeba uvažovat o pořízení nových. Nemáme-li samozřejmě těch starých výrazný nadbytek. Nesmíme též zapomínat na dormanci, což je výraz pro přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech kvůli úspoře energie. Díky dormanci přežijí organismy nepříznivé období. Dormance může být vyvolána geneticky, ale i vnějšími vlivy (třeba počasím). A právě dormance semen zajišťuje inhibici klíčení, i když jsou pro ně vhodné podmínky. Kromě vnitřní genetické dormance probíhá i vnější - např. neprodyšná kůra. Měli bychom proto vždy u každé plodiny vědět, kdy je vhodné semena vysévat právě v závislosti na dormanci. Sílu dormance si můžete vyzkoušet sami - vysejte určité množství kvalitních semen rostliny, která se má začít předpěstovávat nejdříve v únoru, třeba na konci listopadu. A uvidíte sami. Příprava mobilních nádob pro předpěstování sadbyPro přípravu sadby jsou ideální plata s malými plastovými nádobkami s otvory na dně. Jinak též můžeme použít umyté plastové kelímky od jogurtů, pomazánkového másla a jiné. Stačí jen udělat do dna dostatečně velký otvor. Do truhlíků a jakýchkoli jiných nádob můžeme sice vysévat také, ovšem rostliny pak budeme přesazovat bez kořenového balu, budeme je dělit a to ztíží jejich přesazování a uchycení se v novém prostředí. Než si obnoví kořenovou soustavu, budou „stát“ a nějakou dobu budou i povadlé. Na dno každé nádobky a nádoby nasypeme vrstvičku hrubého písku či jemnějšího štěrku a přidáme trochu dřevěného uhlí, které zamezí kažení vody. Na drenážní vrstvu nasypeme běžnou kvalitní ornici, nebo směs ornice a rašeliny, případně již hotový zahradní substrát. Síla této vrstvy je závislá na hloubce nádoby. Místo rašeliny lze též použít zahradní kompost bohatý na organické látky. Předpěstovávanou sadbu prakticky nemusíme hnojit, dusíkatá hnojiva by ji příliš vytahovala, anorganická mohla v nevhodném poměru poškodit. Opravdu stačí směs ornice a kompostu, ornice a rašeliny, zahradnický substrát a nebo pouze kvalitní ornice. Předpěstování je relativně krátkodobou záležitostí a rostliny před přesazením v podstatě ani nestihnou vyčerpat veškeré živiny. Zemina by měla sahat maximálně 1 cm pod okraj nádoby, aby voda při zalévání nepřetékala. Při výsevu musíme respektovat potřebu každého rostlinného druhu. Některé semínka stačí pouze nasypat na povrch zeminy v nádobě a zalít, jiná musíme zapravit hlouběji. Tento údaj je vždy uveden na obalu se semeny příslušného druhu užitkových rostlin. Jaké plodiny můžeme předpěstovávat v únoru?V únoru sejeme do mobilních nádob plodiny s dlouhou vegetační dobou. Patří mezi ně třeba celer včetně celeru řapíkatého a lilek. V únoru také vyséváme užitkové rostliny, jejichž úrodu chceme dříve sklízet a které dobře odolávají chladu – hlávkový salát, rané zelí, kapustu, kedlubny a květák a na konci února můžeme začít předpěstovávat papriku. V teplějších oblastech je za mírné zimy dokonce možné vysévat na konci února přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu, která vydrží i teploty -9 oC, tedy mrkev, petržel, pastinák a špenát. Jaké plodiny můžeme předpěstovávat v březnu?Právě březen je měsícem, kdy začneme ze semen předpěstovávat většinu sazenic. Jestliže tedy nechceme experimentovat a nejsme si jistí, je lepší zůstat v únoru zcela v klidu a vše nechat až na březen. V březnu již navíc můžeme obvykle využít pařeniště a za teplého počasí i nevytápěný skleník, pokud půdu pohnojíme výhřevným (rychle se rozkládajícím) koňským hnojem.Čili v březnu předpěstováváme rajčata (únorový výsev by byl příliš vytáhlý a rostliny by se později lámaly), papriky, okurky, pórek, brokolici, hlávkový salát, veškeré košťáloviny a také bylinky (ty lze pěstovat v interiéru po celou zimu s výjimkou jednoleté bazalky a na jaře přesadit). Do volné půdy můžeme v březnu přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen. Samozřejmě ale pouze v případě, že se s námi v dané lokalitě zima v březnu již loučí. Třeba v roce 2013 byl přímý březnový výsev zcela vyloučen prakticky na celém území ČR a extrémní počasí se protáhlo až do druhé poloviny dubna. DubenV dubnu již nepředpěstováváme, ale vysazujeme připravenou sadbu a vyséváme. Semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech a ve sklenících. Na záhony vyséváme zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkvičky a ředkve, košťáloviny, roketu a další zeleninu. Z předpěstované sadby přesazujeme po předchozím „otužování“ ve venkovním prostředí do volné půdy zelí, salát a kedlubny.KvětenV květnu zamíří do volné půdy předpěstované sazeničky rajčat, paprik, okurek a celeru a také bylinky. Respektive vše, co nám v mobilních nádobách ještě zbylo. Zdroj: www.ceskestavby.cz, www.shutterstock.com