Beton nebo recyklovaný plast?Při volbě zatravňovací dlažby můžeme vybírat ze dvou materiálů – betonu a recyklovaného plastu. Oproti těm betonovým jsou plastové zatravňovačky lehčí (oproti betonovým až 4 krát, váha jednotlivých dílů se podle jejich rozměru pohybuje od 4,8 do 25,2 kg, což snižuje náklady na dopravu a minimalizuje fyzickou zátěž při pokládce) a také tenčí (jejich tloušťka činí pouhých 40 až 60 mm). Podloží neošidíteUvádí se, že menší tloušťka plastové zatravňovací dlažby z materiálu TRAPLASTTM minimalizuje potřebné zemní práce, což je však zavádějící informace. Pokud chcete použít zatravňovací dlažbu pro pojezd automobilem, je nutné použít stejné postupy jako při pokládce betonové dlažby. Zeminu je třeba vykopat do hloubky zhruba 20 cm (pro pojezd osobním automobilem), vysypat štěrkem (frakce 5-30 mm), udusat, poté vysypat cca 2 cm vyrovnávací vrstvy z jemné drti a poté až lze dlažbu pokládat. Skladba podloží je prostě stejná u jakékoli zatravňovací dlažby, pokud se dlažba nemá bortit, nelze skladbu podloží ošidit. Trávě se v plastové dlažbě daříPlastová zatravňovací dlažba nemůže navlhnout a následně být poškozena vlivem mrazu. Navíc neodebírá pěstované trávě potřebnou vláhu, což je její absolutně největší přednost. Betonová zatravňovací dlažba je totiž poměrně obtížně zatravnitelná. Do mezer v dlaždicích se sice stejně jako u té plastové sype zemina a do ní se vysévá travní semeno, beton však trávě stále odebírá vláhu, je nasákavý. A vezmeme-li v úvahu, že rostliny mají k dispozici jen „trochu“ hlíny, je velmi těžké ji zásobit dostatečným množstvím vláhy. Pokud je horko a pak trochu zaprší či dlažbu pokropíte vodou, rozpálený beton jí většinu nasaje. A to se plastové zatravňovačce nemůže stát. Další vlastnosti plastové zatravňovací dlažbyV zimě pak navlhlá betonová dlažba přemrzá a praská, časem se navíc pokrývá mechem, což u plastové dlažby opět nehrozí. Přitom je plastová dlažba díky své pružnosti ještě pevnější než betonová. Oproti betonu jsou plastové zatravňovačky také snadno opracovatelné, což umožňuje vytvářet přesné a náročné tvary na okrajích pokládaných ploch či kolem kanalizačních šachet a jiných překážek, například sloupů veřejného osvětlení. Snadno tuto dlažbu upravíme běžnými nástroji na dřevo či kov.Kde plastovou zatravňovačku použijemePlastová zatravňovací dlažba je vhodná ke zpevnění příjezdových cest, dvorů, parkovišť a odstavných ploch, využití však najde i v podobě zpevnění svahů či jako plotová výplň nebo netradiční a extrémně trvanlivé řešení kompostu. Prodává se ve dvou základních tloušťkách: 40 mm (dlažba Lite, určena pro zatížení osobními automobily, nosnost dlažby je do 2,5 tuny) a 60 mm (snese i zátěž nákladními automobily či autobusy). Dalším důležitým kritériem je silno či tenkostěnnost. Tenkostěnnou plastovou dlažbu vybíráme raději na plochy, po kterých přejede pouze občas osobní automobil. Její předností je však větší plocha pro trávník. Ta silnostěnná pak snese prakticky neomezené zatížení.Barevnost materiáluPlastová zatravňovací dlažba je nabízena ve dvou barevných provedeních, v klasické šedé a v hnědé barvě. Zaručena je barevná stálost, jelikož materiál je probarven v celé hmotě. Pouze časem barva působením klimatických vlivů zesvětlá (získá světlejší odstín). Souhrn předností plastové zatravňovací dlažbyjednoduše se s ní manipuluje, jednoduše se instalujelehce ji upravíme běžnými nástroji na dřevo či kovrychlá pokládka – 1 osoba položí až 100 m2 za hodinu (ovšem pozor, příprava podkladu je stejně náročná jako u dlažby betonové)je 4 krát lehčí než dlažba betonoválépe jí prorůstá tráva a dobře prosperuje, plast nesaje vodunezarůstá mechemnenasákne vodu a vlivem mrazů pak nepraskáje pevnější a stálejší než beton, přitom je pružnájde o výrobek z recyklovaného plastu, který je opět plně recyklovatelnýNevýhoda plastové zatravňovací dlažbyje dražší než dlažba betonová, 1 m2 vyjde na cca 400 korun (což je ale kompenzováno prakticky neomezenou životností) a s pokládkou na zakázku včetně přípravy podkladu na cca 1.000 korunDalší náklady související s pokládkou plastové (ale i betonové) zatravňovačkyJe třeba počítat s prací těžké techniky při stržení cca 20 (ale i více) cm silné vrstvy zeminy. Jedna hodina práce bagru přijde na cca 500 až 1.000 korun a vybagrování plochy 100 m2 zabere půl dne a více. Dále je třeba počítat s dopravou štěrku a jemnějšího písku a případně i s odvozem strženého materiálu. Pokud je to ornice, doporučujeme materiál na zahradě uskladnit a nepotřebný travní drn buďto využít na místech, kde je trávník poškozen, či kde jsou na zahradě díry, nebo přidat do kompostu.Zdroj: www.recyklace.cz
