Tedy, ne úplně - nejprve chtějí trochu lásky a péče a teprve pak místnosti pokojovky klimatizují zadarmo. Což se o klasických klimatizacích říct nedá. S průměrnou pořizovací cenou okolo 35 000,- korun vás nonstop ochlazování interiéru po celé léto (v závislosti na příkonu, energetické třídě, objemu ochlazované plochy) přijde na 3600 – 5400,- korun. To už se trochu vyplatí začít počítat, protože s polohovkami to levněji rozhodně jde. Navíc rostliny interiér domácností ochlazují hned několika mechanismy. Ten první asi odtušíte sami. Transpirací, tedy odpařováním vláhy z listů. To, co rostliny natáhnou kořeny, totiž postupně vydýchají do okolního prostředí. A tím, že zvyšují vlhkost, pak nejen pocitově snižují i teplotu okolního vzduchu. Druhým, ne až tak zjevným faktorem prospěšnosti, je schopnost rostlin čistit vzduch. Není zdaleka tak zásadní, jak se někdy říká, ale patrný určitě je. V místnosti s rostlinami vás pravděpodobně nezačne bolet hlava, budete pociťovat nižší míru únavy.Což nás dostává ke třetímu faktoru, kouzlu, které pokojovky umí. Snižují totiž hladinu našeho stresu, uklidňují, zvyšují koncentraci. K čemu je nám to dobré zrovna v horkém létě? Stres souvisí s naším metabolismem, s reakcemi na okolní prostředí. Ve stresu se více potíme. Tím, že v nás rostliny odbourávají stres, brání našemu přehřívání. Rostliny tedy snižují teplotu v místnosti, brání nám únavě z tepla a částečně blokují i pocitový prožitek tepla. To není špatné skóre na něco, co si hoví v květináči. A pokud vás neochlazuje jen samotný pohled na předraženou klimatizaci, hodí se to vzít do úvahy.Je tu ještě jedna maličkost, která souvisí s regulací teploty. Ta ovšem záleží na tom, jak si ty pokojovky v prostoru rozestavíte. Pokud si je naskládáte přímo na parapet tak, aby mírně zastiňovaly místnost, budou ten příkon tepla snižovat více (a více budou také transpirovat). Ovšem zdaleka ne každá pokojovka ten plný úpal snese. Jinak také platí, že míra transpirace, toho uvolňování vlhkosti do ovzduší, je funkcí listové plochy. Takže ty s velkými listy ochlazují okolí o něco více, lépe. To jen až budete vybírat ty správné „klimatizační“ druhy. Strávit léto s květinami, ať už doma nebo v práci, vám totiž může jen prospět. I proto, že „pod střechou“ trávíme více než 80 procent svého času, a naše pracoviště i domácnosti jinak průniku čerstvého vzduchu spíš brání.Při porovnávání klimatizace a pokojovek se vyplatí zmínit i další rozdíly. Třeba to, že s klimatizací byste v místnosti neměli snižovat teplotu o víc než 4–7 °C oproti aktuální venkovní teplotě. Jinak si totiž koledujete o problémy se zdravím. Nejen rýmu či nachlazení. I když má tedy klimatizace potenciál k tomu, aby z venkovních pětatřicítek udělala doma pod střechou dvacet, riskovat byste to ve svém neměli. To ale také znamená, že potenciál klimatizace nikdy naplno nevyužijete, a peníze vynaložené na její pořízení a provoz by se nejspíš daly využít i jinak. Jak moc vlastně dovedou pokojovky interiér ochladit? Chce to trochu mírnit přehnaná očekávání. Garantovat vám mohou 2-3 ° Celsia. V případě optimálního rozestavení (to když je máte na těch oknech) to může být stupňů i pět. To už je skoro jako ten zdravý výkon klimatizace, jen tedy zadarmo. Na internetu lze narazit i na zmínky o snížení teploty místnosti skrze rostliny o deset stupňů, ale to už nám jako moc důvěryhodná informace nepřijde.A samozřejmě, je třeba upozornit i na to, kolik těch pokojových rostlin je k tomu optimálnímu chlazení zapotřebí. Zdravý průměr, přepočítaný na jednu místnost s výměrou plochy 30 metrů čtverečních, činí 12 – 15 květináčů.S nimi byste (prý) měli tu teplotu o pět stupňů Celsia zvládnout snížit bez problémů.Léto se blíží a spolu s ním se na nás nezadržitelně valí vlna veder. Jak jím budete čelit, to je jen na vás. Klimatizace je nákladná při pořízení i provozu, a problémů vám může víc přidat, než vyřeší. Ale nápad s pokojovými květinami? Ten má rozhodně něco do sebe. Které pokojovky nejlépe ochlazují?Dračinec čili tenura (Dracaena trifasciata), aloe pravá (Aloe vera), lopatkovec/toulcovka (Spathiphyllum), šplhavník – šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum), fíkovník pryžodárný (Ficus elastica), fikus malolistý (Ficus benjamina), spící panna/aglaonema (Aglaonema commutatum), zelenec (Chlorophytum comosum), zamiokulkas (Zamioculcas zamiifolia), kořenokvětka větší (Aspidistra elatior), tlustice vejčitá (Crassula ovata), filodendron (Philodendron), palma horská (Chamaedorea seifrizii), sleziník – netík Raddův (Adiantum raddianum).Zdroj: ResearchGate.com, Srovnejto.cz, ABC.net, Houzz.com, TheJoyOfPlants.com, RollingNature.com, Lorelsberg.com