Poptávka po zálivce záleží na řadě faktorů. Třeba na tom, jak rozrostlé vlastně pěstované rostlinky jsou. Větší plocha jejich listů znamená větší odpar, a tím větší spotřebu vody. Náročnou fází růstu je i vyživování vznikajících květů, plodů. Co platí chvilku, neplatí napořád. Fazol, hrášek, papriky a dýně nepatří k druhům náročným na zálivku jen do té doby, než začnou nasazovat květy. Pak je zvýšený přísun vody žádoucí. Platí to i pro mrkve, řepu anebo okurky, které jsou na nedostatek závlahy a stres ze sucha – když nasazují plody - zvlášť náchylné. Více než průměrně zalévat je ale třeba i druhy, které mají vyšší nároky na zálivku. Jaké to jsou? Všeobecně zvýšenou žíznivostí vynikají různé druhy okrasných dřevin – javor červený (Acer rubrum), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza černá (Betula nigra), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), a nejrůznějších vrb. Týká se to i keřů: jochovec olšolistý (Clethra alnifolia), cesmína lysá (Ilex glabra), bez hroznatý (Sambucus cerulea), svída výběžkatá (Cornus sericea), potažmo květin. Na zálivku náročnější jsou liliovité denivky (Hemerocallis), třapatky (Echinacea purpurea), úpolíny, vodoklasy. A třeba fialky a prvosenky. Další věci, kterou je třeba vzít z potaz, je textura, struktura a soudržnost půdy. Jílovitá půda sice zadrží více vody, než písčitá, ale rostliny jsou schopné efektivněji vodu čerpat ze sypké, než kompaktní a ztužené půdy. Písčité půdy pak vyžadují sice menší objem vody k zálivce, ale zato častěji. Důležitý je i podíl organické hmoty, humusu v substrátu, a to, jak vypadá povrch. Zda je odhalený, anebo překrytý mulčem. Ten totiž brzdí plošný odpar. Roli hraje mikroklima stanoviště, zda jsou rostliny zastíněny zdí, na jak moc vyfoukávané pozici stojí, případně jak velké teplo sálá ze skalky, na které se nachází. Zbytek záleží na počasí. V horkých měsících je poptávka rostlin po vodě vyšší, než v chladném období. K úhrnu vody, který za daných podmínek potřebuje vaše zahrada, se můžeme dobrat dvěma cestami. Ta první je velmi jednoduchá, a vychází z hrubých průměrů. Ten činí pro metr čtvereční užitkové zahrady 20 litrů každý týden, u okrasné pak 10-15 litrů na metr čtvereční týdně. Jedna průměrná sezóna od jara do začátku podzimka se tak dá vyčíslit jako 340 litrů vody na každý metr užitkové, a 170-260 litrů na každý metr čtvereční okrasné. Průměry jsou ale ošidné, právě proto, že neberou v potaz konkrétní podmínky a ďábel je vždycky skrytý v detailu. Zajímat by nás v první řadě měla dostatečnost zálivky. Ta se nejlíp zjišťuje motyčkou: když je po zalití vlhko i 10 centimetrů (na dvě kopnutí hluboko) pod povrchem, je zalito dobře. Většina zeleniny koření mělce, takže odtud už voda dolů doputuje do cíle. Jednou to ale může znamenat použití 10 litrů na metr, jindy 30. Nezalévat dostatečně je přitom zrovna tak špatné, jako přelévání. Takže kolik je tak akorát? Průvodní dostatečnost můžeme kompenzovat frekvencí zálivky, tedy zalévat více často menším množstvím, abychom udrželi požadovanou vlhkost a zbytečně nepřelévali a nevymývali/nezasolovali substrát. Hodně taky pomůže, když budeme vodu dávkovat přímo ke konkrétním rostlinám, a nikoliv do plochy. Plodová zelenina (paprika, rajčata, lilek, cuketa, melouny nebo tykev) si může říct týdně o 30-35 litrů vody na metr čtvereční, anebo jen o 3 × 6-8 litrů, pokud zalévání rozložíme do celého týdne a budeme cílit přímo ke kořenům. Takhle navíc rostliny lépe vodu zužitkují, než jednorázovou povodeň.Individuální poptávka po vodě i tak může být značně rozdílná: Okurky potřebují 6-12 litrů každé 2-3 dny, rajčata 5 litrů na jeden trs. Košťáloviny si neříkají o objemově mnoho vody, ale vlhko v zemi je u nich žádoucí pořád. Kořenová zelenina se tváří skromně, ale vodu bude určitě potřebovat, až začne narůstat v bulvách do hmoty. Zhruba od poloviny prázdnin. Cibuloviny potřebují vlhký start, ale pak jsou překvapivě mile nenáročné. Pořád platí, že na jednu týdenní zálivku budete potřebovat okolo 30 litrů (u kořenové zeleniny), a 30-40 litrů (u plodové zeleniny), pokud zaléváte na metry plochy a nikoliv přímo k rostlinám. Pak by to bylo o třetinu až polovinu méně, podle lokálních podmínek. Své k tomu má co říct i počasí. Průměrné roční srážky na většině území ČR, pokud tedy nebydlíte na Žatecku (srážkový stín), v Libědicích na Mostecku (nejsušší místo v ČR) nebo naopak u Bílého potoka (nejdeštivější místo v ČR), činí okolo 600-800 mm. Jeden milimetr srážek znamená litr vody na metr čtvereční. Pokud je tedy rok srážkově vyrovnaný v dlouhodobém průměru (nebyla suchá zima), dá se předpokládat, že o půdní vlhkost nebude zásadní nouze. Půda nebude sát jako houba. A taky se dá počítat s tím, že každý měsíc naprší na každý metr vaší zahrady zhruba: duben – 50 l dešťové vodykvěten - 80 l dešťové vodyčerven 85 – l dešťové vodyčervenec – 90 l dešťové vodysrpen – 70 l dešťové vodyzáří – 55 l dešťové vodyCož by znamenalo, že v podstatě zalévat ani extra nemusíte, a jen tu a tam přilepšíte těm nejžíznivějším.Takhle ideální podmínky se ale nesejdou vždy, a dost často zažívám spíš konstantní červencové parno, do kterého vtrhne jedna nebo dvě srážkově vydatné bouřky. Zalévat je tedy třeba, a často, protože spolu s požadavky růstových fází pěstovaných užitkových či okrasných rostlin suplujeme ony chybějící dešťové srážky. Zmatek v počtech mohou udělat ještě dvě dimenze téhož problému: trávník a stromy. Stromy si obvykle o vodu (když rozumně prší) neříkají, ale když udeří sucha, je třeba jim dopřát až 200 litrů na kus, 1-2× do měsíce. A trávníky? Tahle do extrému nehospodárná zelená monokultura spotřebuje okolo 25-40 litrů vody na metr čtvereční, tedy něco mezi 350-650 litry na metr za sezónu. To, co tu běžně naprší, jim totiž stačí jen asi tak z jedné pětiny. Příklad? Řekněme, že máte slušnou kombinovanou zahradu. Takových 20 m2 okrasných záhonků, čtyři pořádné ovocnáče, 50 m2 zahrady užitkové s plodovou zeleninou, 50 metrů užitkové s kořenovou zeleninou. A k tomu ještě 100 m2 zeleného pažitu trávníku. Pořádná zahrada se vším všudy.Za srážkově zcela normálního roku, s příjemným rozvrstvením dešťů v průběhu pěstitelské sezóny, budete potřebovat na doplňkové zalévání okolo 6000 litrů vody (+20 000 litrů na trávník). Sušší a nevlídná sezóna, kdy dva měsíce nezaprší, znamená na oné zahradě sezónní spotřebu vody okolo 15 000 litrů vody (+ 40 000 litrů na trávník). A úplný extrém, čtyři měsíce absolutního sucha, vedra bez jediné dešťové kapičky? Okolo 25 500 litrů na zahrady, stromy a záhonky (+65 000 litrů vody na trávník). Co z toho plyne, tedy kromě toho, že máme být rádi za každý déšť? Že běžnou (normální, vlídnou) sezónu ustojíme bez větších obtížích s tím, co nachytáme do barelů. Že nevlídná a suchá sezóna nás může zatraceně potrápit, a i s vynaložením nemalých prostředků na zachytávání veškeré dešťovky (do jímek, nádrží, ibc kontejnerů) nejspíš zacloumá s hladinou vody ve studni, s přetíženými vodními zdroji a s našimi financemi za stočné. A že tu hypotetickou, katastrofálně suchou sezónu, prakticky nemůžeme ustát.Rovněž z toho vychází, že zatímco z užitkové zahrady máme nějaký profit (v podobě úrody), a stromům lze k dobru přičíst řadu dalších benefitů, zrovna u trávníků nenacházíme praktické opodstatnění jejich existence. Právě ony jsou tou nejzbytečnější a nejžíznivější položkou vodní bilance. Do dalších let by se tedy rozhodně vyplatilo dát sbohem trávníkům, a připravit se na to, abychom byli schopni vlastními prostředky zajistit, nachytat do zásoby, okolo 6-9 000 litrů vody na každých 100 metrů čtverečních užitkové zahrady.