Přednosti a zdravotní účinky kopřiv byly známé a využívané již ve starověku. Ovšem ne každá kopřiva je opravdu zdraví prospěšná, například australský kopřivák morušovitý (gympie-gympie) způsobuje až takové bolesti a po tak dlouhou dobu, že mnohé přivede k sebevraždě. O kopřivách je známo, že se účinně brání již na první dotek. Odedávna jsou však právem považované doslova za léčivý zázrak, tedy alespoň kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Nejvíce účinných látek přitom mají kopřivy mladé, ještě fialové či nafialovělé, tedy právě ty, které sbíráme na Velikonoce, a kterými provádíme kromě tradičního přidání do velikonoční sekané jarní očistu těla, detoxikaci po zimě.Více se o kopřivách dozvíte zde:Mnoho podob kopřivyZázračná kopřiva nejen velikonočníJak pohnojit zahradu zadarmo?Přírodní postřiky ochrání rostliny před škůdci a plísněmiJak si vyrobit hnojivo z plevele Kopřivy jsou bohaté na vitaminy (A, B, C a K), minerály (vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík a sodík), jsou vynikajícím antioxidantem, listy a kořen kopřivy obsahují živiny, ale i řadu tuků, aminokyselin, polyfenolů, pigmentů a právě již zmíněných antioxidantů. Kopřiva nám pomůže s očistou těla, posílí zdraví, ale i zpestří jídelníček. Je léčivá celá, od oddenku přes stonky a listy až po květy, zužitkovává se čerstvá i sušená. Stříhá se celá nízko u země a nebo se vytrhává i s kořeny a ty se pořádně properou. Staří Římané si kopřivou “šlehali“ revmatické klouby, léčili artritidu a při výpravách do chladných částí říše si na tělo přikládali posekané listy kopřiv, aby se ohřáli. Silné pozitivní zdravotní účinky má přitom kopřiva čerstvá i sušená, mladá i stará, již kvetoucí. Ovšem právě pro kuchyň jsou ideální březnové až květnové co nejčerstvější mladé výhonky kopřiv. Nejstarší důkaz o zpracování kopřivového vlákna je starý 5 000 let. Slavné ostatky Ötziho měly vedle sebe šípy, jejichž letky z havraního nebo krkavčího peří byly připevněny velice pevnou nití z kopřivového vlákna. A ještě před zhruba sto lety se z kopřiv vyráběly provazy, rohože i látky na oděvy. Například některé uniformy napoleonských vojáků byly vyrobeny právě z kopřiv. Předměty z kopřivového vlákna byly objeveny také na staré vikingské lodi. A dokonce i dnes najdete na trhu kopřivové kolekce (trička, košile, džíny a bundy). Historicky doložené je také využití kopřiv při výrobě papíru nebo v podobě textilního barviva. Ve středověku se kopřivami vyháněli z domů zlí duchové a čarodějnice. Čerstvou šťávu z kopřiv si vyrobíme z čerstvé nati na odšťavňovači. Můžete ji také umlít a poté ze směsi vymačkat šťávu. Denní dávku uchováváme v lednici, šťávu připravujeme vždy čerstvou. Užíváme ji tak, že přidáme 3 krát denně lžičku šťávy do vlažné vody a nápoj pijeme před jídlem. Pomůže při ekzému a kožních problémech, hemoroidech a na jaře jako očistná kúra a proti jarní únavě. Přidáním šťávy do vody smícháme osvěžující nápoj. Kopřivový čaj skvěle čistí krev a pomáhá léčit chudokrevnost, prospívá trávení, pomáhá s průjmy a plynatostí, léčí záněty močových cest a je jarní očistnou kůrou, detoxikací. Mladé kopřivové listy zalijeme vroucí vodou, necháme cca 10 minut louhovat přecedíme, případně cedit nemusíme a listy necháme ve vodě po celou dobu pití nápoje. Čaj je třeba pít horký či vlažný, ale vždy čerstvý. Jarní očistnou kůru můžeme absolvovat do konce května, přičemž je dobré ji držet tři týdny, kdy denně vypijeme i tři šálky tohoto čaje. Kopřivová inhalace mírní alergické reakce (slzení očí, rýmu, kýchání a svědění) při alergiích způsobených pylem nebo prachem. Připravíme ji jednoduše, kopřivu spaříme horkou vodou, přikryjte si hlavu nad nádobou s nálevem velkou osuškou nebo dekou a inhalujeme. Při nachlazení přidáme například všelék jménem Alpa a nebo vhodný éterický olej. Tento odvar pročišťuje žaludek, podporuje činnost jater a tvorbu žluči, zlepšuje trávení, je prevencí tvorby ledvinových kamenů a čistí krev, pije se při oparech nebo plísních nohou. Nohu jím lze i omýt. Omyjeme čerstvé kořeny, nakrájíme na kousky a zalijeme vodou, tu přivedeme k varu a kořeny ve vodě vaříme cca 10 minut. Poté ještě necháme kořeny ve vodě cca 10 minut vyluhovat. Z 500 ml nápoje vypijeme polovinu hned a druhou polovinu po cca osmi hodinách. Připravuje se z čerstvé kopřivy, kterou povaříme ve vodě, vývar necháme zchladnout a přecedíme. Lze připravit i studený nálev, kdy necháme kopřivu vyluhovat ve studené vodě cca 12 hodin, poté přivedeme k varu, necháme vychladnout a přecedíme. Kopřivový nálev posiluje vlasy, podporuje jejich růst, zdraví a lesk, zbavuje nás lupů a svědění. Lze jej též přidat kromě mytí vlasů do koupele. Můžeme si v teplém nálevu máčet nohy a můžeme jej horký přilít do připravené koupele ve vaně. V případě máčení nohou lze nálev použít opakovaně až několikrát, pokud jej znova ohřejeme, ale v rozpětí krátké doby, nálev se rychle kazí. Kopřivová koupel pomůže při revmatismu, artritidě a bolestech kloubů, zamezuje zúžení cév na nohou a rukou. Ostatně rychlou degradaci nálevu z kopřiv dokazuje bylinná kopřivová jícha. Když naplníme zahradní sud kopřivami, zalijeme vodou a zakryjeme víkem, lze jíchu používat jako cenné hnojivo i třeba postřik proti savému hmyzu již po týdnu. Charakteristický je pro tuto jíchu nepříjemný zápach. Pokud necháme kopřivy ve vodě dlouhé týdny, rozpustí se v závislosti na počasí a především teplotách téměř zcela. Před aplikací je třeba kopřivovou jíchu ředit vodou, čím déle jsou kopřivy ve vodě naložené, tím více ředíme. Kromě kopřiv můžeme přidat i jiné byliny, čímž zpestříme obsah cenných látek, především pak minerálů. Bylinná jícha je čističem zahrady a hnojivem v jednom, čistí půdu, ničí škůdce a plísně a rostlinám doplňuje důležité látky. Možností využití kopřiv v kuchyni je mnoho. Pokud ji však chceme do potravin přidávat čerstvou, aniž bychom je poté ještě vařili, je třeba kopřivy pořádně spařit horkou vodou, jinak by byla pro ústní dutinu jejich konzumace velmi nepříjemná, štiplavá až bolestivá. Připravit si můžeme například špenát z kopřiv, můžeme kopřivy přidat do polévky, bramborové kaše, k masu při vaření a pečení a samozřejmě kopřivy také patří do nádivek. Pověstná je právě již zmíněná velikonoční sekaná. Spařené kopřivy můžeme přidávat do salátů a směsí koření při grilování. Zmíněný kopřivový špenát připravíme stejně jako odpovídající pokrm z listového špenátu. Ostatně stejně jako se připravuje špenátová polévka, lze vytvořit také kopřivovou. Jako děti jsme bývali na letních táborech motivováni k proběhnutí kopřivami, třeba jen v trenkách a tričku, na boso. Jako speciální test odvahy se též aplikovalo šlehání kopřivami s dovětkem, že je to zdravé. Při sklizních kopřiv však používáme pevné a silné rukavice, jelikož dlouhodobě by kopřivy při sběru způsobily, že bychom již nebyli schopni tuto bylinu sbírat. Požahání kopřivami a pocity s tím spojené zná určitě snad každý z nás. Ze zdravotních důvodů lze doporučit, ale musíme počítat s reakcí pokožky. Vlastně je to opravdu jakási "stezka odvahy".Zdroj: Wikipedia.org