Bydlení na sídlištích dnes není sociální záležitostí. Jejich obyvatelé mohou mít naprosto odlišné požadavky na své bydlení, včetně představ o svém hygienickém – sanitárním zázemí. Vedle sebe přitom stojí rozdílné požadavky více oborů: architektury, konstrukce a instalace. I ve starém panelovém domu je možné rekonstrukcí vytvořit velmi moderní a prostorné interiéry a velmi pohodlné sanitární zázemí. Dispozice a projekt V prvním kroku budeme uvažovat o dispozici nové koupelny a WC. Není ojedinělým řešením spojení koupelny s předsíní či jinou obytnou místností a tedy zvětšení prostoru. Stejně tak si ale mnozí z nás vystačí s vyzděním příček pórobetonem namísto starého umakartu, nebo použitím sádrokartonových příček ze sádrokartonu s impregnací. Určitě je dobré mít vypracovaný kvalitní projekt, navíc vám vybraná koupelnová studia předvedou návrh v 3D včetně vybavení konkrétním zbožím a jeho povrchů. Získáme tak předem ucelenou představu o svém budoucím prostředí intimní hygieny. V zásadě se obracíme na osvědčenou realizační firmu a dodavatele kvalitního vybavení nového bytového jádra. Půdorys normovaných koupelen typizovaných bytů starých panelových bytových domů často nepřesahoval necelé 3 metry čtvereční. Do takového prostoru se nevešlo nic jiného než vana a na ni nalepené umyvadlo. V žádném případě už ne pračky, mnohdy ani skříňka pod umyvadlo, které nedodržovalo potřebnou normovou vzdálenost od vany a bylo umístěno z časti nad ní. Kromě háčků na ručníky, jednoho regálu a případně řady šňůr na prádlo se nám do takového prostoru nevešlo už nic. Výsměchem pokoře k prostoru pak byly dvoje dveře, jedny do koupelny a druhé z koupelny na WC, z WC pak další dveře do předsíně. Takovýto nesmyslný průchoďák opět zbytečně zabíral místo. Čím dál častěji proto při rekonstrukci bytového jádra přistupujeme ke zvětšení prostoru, mnozí pak raději zvolí namísto vany pouze kvalitní sprchový kout se sofistikovaným sprchovacím zařízením (například novinka RAIN DANCE). Neobvyklé však není ani úplné otevření prostoru koupelny, s možností jeho uzavření pouze textilní či jinou přepážkou. Uzavíráme pak pouze WC. Rekonstrukce bytového jádra Prvním krokem je při rekonstrukci bytového jádra samozřejmě vybourání stávajícího umakartu. Mnohdy pak musíme realizovat i nové elektroinstalace a ve většině případů měníme rozvody vody a odpady. Pokud má náš dům stoupačky ještě před rekonstrukcí, renovujeme pouze rozvody do stoupaček a na rekonstrukci stoupaček si počkáme. Měla by proběhnout pro celou stoupačku zároveň. Následně realizujeme příčky z materiálu, který byl předem zvolen a stal se tedy součástí projektu. Požadujeme-li větší pevnost a nosnost stěn, zvolíme nejlépe pórobeton, či jiný odlehčený materiál. Tradiční cihelné zdivo je příliš těžké a mholo by narušit statiku domu, navíc budujeme nenosné příčky, nikoli zdivo nosné. A jestliže od těchto příček nepožadujeme extrémní únosnost, zvolíme například sádrokartonové konstrukce. I na ně je nakonec možné kotvit třeba kuchyňskou linku či umyvadlo. Nejpoužívanější materiály sanitárního vybavení Nejčastěji se v případě sanity setkáme s takzvanou zdravotní keramikou (porcelánem). Konkrétně se tento materiál jmenuje DITURVIT. Porcelán se používá při výrobě záchodových mís, bidetů, či umyvadel různých velikostí. Diturvit je velmi odolný vůči chemikáliím, respektive možnému obsahu odpadní vody. Stejně tak i vůči teplotě. Velká je i životnost tohoto materiálu, jeho odolnost vůči nárazům jakéhokoli druhu je ale malá, diturvit je velmi křehký. V koupelnách se ale setkáme i s kovy, nejčastěji se smaltovaným plechem. Další druh kovových výrobků – z legované ušlechtilé oceli – najdeme především v kuchyních, v podobě kuchyňských dřezů. Smaltovaný plech je materiálem vhodným nejen pro tradiční výrobu kuchyňského nádobí, ale i umyvadel, sprchových mís či van a v kuchyni pak dřezů. Samotné smaltování je zde povrchovou úpravou, která výrobek chrání před korozí. Smaltovaný plech je velmi odolný vůči poškrábání a oděru (stejně jako porcelán), navíc však vykazuje vysokou odolnost před nárazy. Nevýhodou je obtížná opravitelnost mechanicky poškozeného povrchu smaltu. Nakonec můžeme v koupelnách a na WC najít i plasty, konkrétně třeba PM – MA (polymetylmetakrylát, plast na bázi akrylátů), vhodný k výrobě umyvadel, sprchových vaniček (respektive sprchových koutů) či van. Velká barevná a tvarová variabilita materiálu a velmi dlouhá životnost jej před ostatními upřednostňují. Pro výrobu sanitárních výrobků a koupelnových doplňků včetně nábytku se však v zásadě používá mnoho dalších materiálů. Setkat se můžeme i s luxusními dřevěnými vanami z exotických dřevin s obrovským obsahem pryskyřic. Stejně tak si můžeme pořídit koupelnový nábytek z dýhy, lamina či masivu. A samostatnou kapitolou je řešení podlah a obkladů. Určitě si na stěny koupelny nedáme dřevěné palubky (nebudujeme saunu), nabídka dlaždic a dlažby je však dnes neuvěřitelně široká a neustále se testují a do výroby zavádějí nové materiály a jejich povrchy. Navíc známe dlouhou tradici designérství ve vybavení koupelen, a to právě včetně návrhů dlažby a dlaždic, ale i baterií, sprch a dalšího vybavení. Velmi moderní a futuristické mohou být například i návrhy otopných těles – zapomeňte na klasické radiátory či žebříky. Interiérové dveře Součástí nového bytového jádra se nakonec stanou i nové dveře. Při jejich výběru bychom opět měli myslet na vlastnosti prostředí, které mají od zbytku bytu oddělovat. V případě WC oddělujeme pouze zápach, koupelna je však nejvlhčím místem bytu, s nějvětším pravidelným výskytem vodních par.