Nejstarší dochovanou dřevostavbou je tisíciletá čínská pagodaDřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů, stejně jako cihla, kámen, ale i beton. Například nejstarší dodnes dochovaná a stále funkční dřevostavba byla dostavěna v roce 1056 v Číně a jde o typickou čínskou pagodu. Co však víc – důkaz odolnosti dřeva jako stavebního materiálu poskytují samotné stromy. Například nejstarším asijským stromem je cedr u města Jukušima, starý zřejmě až 7.000 let, v Americe je to zase borovice, která už roste více jak 4760 let. Samozřejmě nemůžeme takové údaje srovnávat s dřevostavbami konstruovanými ze sendvičových panelů, nebo s dřevostavbami rámové konstrukce, pouze však chceme poukázat na zásadní fakt: dřevostavba vydrží to samé, co zděný dům, jelikož je jejím základním konstrukčním materiálem právě odolné dřevo. Jak přišly na světlo světa rámové konstrukce dřevostaveb?V devatenáctém a dvacátém století se začaly stavět takzvané halové (rámové) dřevostavby v souvislosti s rozvojem průmyslu. Bylo třeba, aby dělníci měli kde bydlet a to co nejlevněji a co nejrychleji. V souvislosti s těmito typy budov byly vyvinuté vzpěradlové a věšadlové konstrukční soustavy, sbíjené a hřebílkované nosníky, příhradové rámy, samonosné střešní konstrukce a například též spřažené dřevo-ocelové konstrukce. A samozřejmě si svým vývojem prošly i dřevěné krovy - od jednoduchého uspořádání až po krokevní soustavy, složité gotické kombinace krovů až do současnosti po úsporné hambalkové krovy a příhradové konstrukce.Rámové konstrukce dřevostaveb se dostaly do Ameriky díky přistěhovalcům z Evropy, kdy došlo k zjednodušení konstrukcí tehdejších evropských dřevostaveb a vyvinul se systém „Timber – Frame,“ který se používá dodnes. Rychlý rozmach tohoto systému souvisel s prudkým poklesem ceny hřebíků jakmile se začaly vyrábět automaticky v továrnách. Na to později navázalo používání „hřebíkovačky,“ která nahradila zdlouhavé ruční zatloukání hřebíků a ještě více zrychlila výstavbu. Tento systém je výjimečný používáním dřevěných prvků malých průřezů, přičemž celá nosná konstrukce (resp. kostra domu) je tvořena prvky jednoho průřezu o rozměrech 2 x 4 palce (50 x 100 mm) a nebo 2 x 6 palců, pokud je třeba dát mezi sloupky silnější vrstvu izolace. A právě kvůli těmto rozměrům se používá pro tyto konstrukce výraz „Two by Four (Six).“ Používá se též výraz sloupková konstrukce, jelikož je využíváno hlavně svislých sloupků. Základní nosná část těchto konstrukcí je prováděna přímo na staveništi z dovezeného stavebního řeziva, přičemž svislé prvky kostry lze provádět na celou výšku stavby, nebo jsou přerušeny v místech stropů. A právě podle provedení svislých sloupků a uložení stropní konstrukce rozlišujeme 2 způsoby stavění: „Balloon – Frame“ (svislé sloupky jsou průběžné a stropní nosníky se k nim připojují z boku) a „Platform - Frame“ (stojky jsou přerušené a stropní nosníky jsou uložené na rámech stěn podlaží).Do Evropy se tyto konstrukce vrátily přes Atlantik a to okolo roku 1930 do Německa (lze předpokládat souvislost s hospodářskou krizí a ekonomickou situací Německa po 1. světové válce). Zde byly tyto konstrukce nazývány „skeletové“ a nebo „žebrové“. A z nich se vyvinuly současné „rámové dřevostavby.“ Z Ameriky se tyto konstrukce též rozšířily do Austrálie. Rozdíl mezi dnešní a dřívější sloupkovou (rámovou) konstrukcí je nahrazením ztužující vrstvy diagonálně kladeným bedněním z velkoplošných materiálů na bázi dřeva. Čili byly odstraněny původní vodorovné a šikmé výztužné prvky, ale zůstaly zachovány masivní profily svislých tyčových prvků. Dnes jsou tyto typy dřevostaveb realizovány nejčastěji v USA a Kanadě a v Evropě především ve Švýcarsku, Německu, Rakousku a ve Skandinávii. V ČR se tyto dřevostavby ještě stále dostávají do povědomí obyvatel, ovšem jejich počet se každým rokem zvyšuje. Rychlá a nenáročná výstavbaRámové dřevostavby dosahují vynikajících tepelně izolačních vlastností a jejich výstavba je rychlá a poměrně nenáročná. Hovoříme též o takzvané „letmé montáži.“ A právě dnes tyto dřevostavby nemusíme stavět při naprosto striktním dodržování stanoveného průřezu sloupků. Požadavky na kvalitní tepelnou izolaci a další stavebně technické vlastnosti si navíc mnohdy vyžadují určitý rozměrový odklon. Čili zachována je především logika systému Two by Four. K výstavbě se používají průmyslově sušené, hoblované fošny ze smrkového a borovicového dřeva, případně ze severské borovice.Nosnou konstrukci rámových dřevostaveb tvoří dřevěné sloupky konkrétního průřezu a staticky účinný plášť z velkoplošného deskového materiálu na bázi dřeva (např. OSB), který stabilizuje kostru. Sloupky jsou dole ukončené prahem a nahoře horním rámem. Mezi sloupky se vkládá tepelná izolace (nejčastěji minerální vata) a ta se nakonec obloží deskami i z vnitřní strany, čímž vznikne sendvičová stěna. Pro vnitřní obklady lze též použít sádrokarton. Na vnější desky se pro dosažení požadovaných tepelně izolačních vlastností připevňuje další vrstva tepelné izolace a teprve na ni se provádí omítky či fasádní obklady. Na rozdíl od dřevostaveb dovážených na staveniště z hal v podobě sendvičových panelů je prováděna celá konstrukce rámové dřevostavby přímo na staveništi.Systémem Two by Four postavíme poměrně jednoduše a rychle nízkoenergetický či pasivní dům. A vynikající je tento konstrukční systém i pro budování nástaveb a přístaveb. Úžasná je také možnost dispozičních změn při výstavbě a velice snadná kontrola kvality stavebních konstrukcí. Navíc nepotřebujeme základovou desku – tyto budovy lze stavět jen na základových pasech a nebo pilotech s patkami. Fasáda přitom může mít nejrůznější povrchové úpravy, takže nikoho na první pohled vlastně ani nenapadne, že jde o dřevostavbu. Dům může být dokonce i obezděn lícovými cihlami. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.nazeleno.cz, www.shutterstock.com