Podle České ornitologické společnosti přilétá ke krmítkům například čížek lesní (Spinus spinus, syn. Carduelis spinus) až v únoru a na začátku března, kdy jsou již semínka z olšových šišek vypadaná na zem, kde je nemůže sbírat. V krmítku preferuje drobná semena a drcenou kukuřici. Červenka obecná (Erithacus rubecula) dává pro změnu přednost olejnatým semenům a tukům, jsou pro ni tedy ideální tukové koule s olejnatými semeny. Obývá přitom husté podrosty, vybere si proto vaši zahradu, pokud zde bude mnoho hustých keřů. A zdaleka není jediným druhem, který se v hustých keřích cítí bezpečně. Stehlík obecný (Carduelis carduelis) upřednostňuje semena bodláků a jiných plevelů, čili stravu chudší, dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) rád louská pecky třešní, které zůstaly nesklizeny na stromech, ze země pod krmítkem si ale vezme jakákoli semena a plody. Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) se živí semeny různých dřevin a plevelných bylin, na krmítku přitom rád vyštipuje semínka z jeřabin, šípků, ptačího zobu a dalších drobných plodů. O dužninu nestojí. Brhlík lesní (Sitta europaea) dává přednost velkým druhům semen včetně slunečnice a kukuřice, neodolá ani ovesným vločkám a svým špičatým zobákem vyzobává vlašské, lískové a burské ořechy. Sýkory neopovrhnou kromě olejnatých semen ani tuky a zbytky masa. A tak bychom mohli pokračovat dál. Některé druhy ptáků se ke krmítkům slétají v hejnech, často jde i o více druhů naráz, třeba zvonek zelený (Chloris chloris) sbírá semena pod krmítkem spolu s pěnkavami a vrabci, známá jsou též hejna stehlíků. Pokud pak krmítko navštíví strakapoud či hrdlička, zpravidla odežene jediný pták veškeré ostatní menší ptactvo. S krmením ptáků v zimě na krmítkách to prostě není snadné. Je třeba vědět, co preferují konkrétní druhy v přírodě a takovou stravu jim nabídnout, je též dobré krmivo poházet na zem pod krmítko, protože mnohé ptačí druhy upřednostní sběr ze země a samotných krmítek si příliš nevšímají. A ještě jeden přístup je vlastně mnohem lepší, totiž žádná krmítka. Řeknete si, není taková rada postavená na hlavu? Vždyť ptáci v zimě trpí, strádají. Ne? Není to obvykle pravda. O tuhých zimách si totiž můžeme nechat jen zdát, navíc se ptáci přizpůsobili sběru potravy i za tuhé zimy. Nám přitom nejde ve skutečnosti až tak o ptačí blaho, ale o to, abychom si ptáky udrželi v zahradě. I to však můžeme udělat bez krmítek. Jak? Vyvěšujte již na podzim místo krmítek ptačí budky a zároveň na zahradě vysazujte takové keře, které k vám přilákají létající likvidátory dotěrného hmyzu. Především původní druhy dřevin s bobulnatými plody a ořechy. A hlavně ošiďte úklid zahrady (a nejen kvůli ptákům). Listí, poslední posečená tráva, různé shrabané zbytky rostlin, to všechno stačí dát na jednu hromadu spolu s kamením a tlejícím dřevem. To vše necháme ukryté někde v koutě zahrady a navrch uložíme větve stromů a keřů, listnatých i jehličnatých, aby nám hromádku nerozfoukal vítr. Podobných zimovišť můžeme udělat i více, rádi si do nich na zimu zalezou ježci, žáby, ještěrky i mnoho druhů bezobratlých. A určitě najdou na povrchu něco k sezobnutí v zimě i ptáci. Stejně tak nemá smysl před zimou radikálně seřezávat stromy a keře se zbytky chutných soust, vytrhávat a seřezávat všechny trvalky. Na mnohých zůstanou dlouho do zimy nejen bobule, ale i jiné druhy plodů plné semen. Pro ptáky pochoutka. Navíc budou zbytky rostlin zahradu v zimě zdobit. Prostě si dejte na podzim nohy nahoru a s lopotnějším úklidem si počkejte až na jaro. Ptačí budky vonící novotou zrovna ptákům příliš nevoní. Ptáci jsou opatrní, vybíraví a k hnízdění si vyhledávají bezpečná místa. Nová budka může působit nedůvěryhodně, jako past. Když však budka oprší, vymrzne, napadá do ní nějaký ten nepořádek, ptáci si ji budou moci pořádně okouknout a dokonce se do ní budou moci v zimě schovat a přespat, začnou jí důvěřovat. A na jaře s ní již mohou počítat pro své hnízdění. Nezřídka se některé oblíbené budky stanou na jaře předmětem ptačích šarvátek. Určitě je dobré vyvěsit budek více a postupně doplňovat další. Rozhodně jde o lepší investici, než jakou jsou krmítka. Nejen původní druhy keřů, ale i ovocných a okrasných stromů jsou pro naše ptáky důležité. Vůbec nejlepší jsou pro ptáky přírodní zahrady, kde to nepřeháníme s podzimním úklidem, a kde najdou mnoho původních rostlinných druhů, jejich plodů a semen, stejně jako zazimovaný hmyz. Přírodní zahrada nabízí kromě potravy i mnoho přirozených úkrytů. Prostě je živější i co se týká říše živočišné, nejen rostlinné. Ptáky pak můžeme ze skrytu nerušeně pozorovat, aniž bychom je nutili se shromažďovat u jediného zdroje potravy široko daleko – krmítka. A dlužno říci nebezpečného krmítka. Kdo kdy viděl třeba kočku domácí, jaké překážky dovede hravě překonávat, rychle pochopí, že bezpečné krmítko neexistuje. Ani to na okenním parapetu bytového domu ve vyšším poschodí. Pro drobné ptactvo je nebezpečné sklo, o které se ptáci mohou zabít nárazem, stejně jako létající dravci. S krmítky je lepší počkat až na mrazivější zimní počasí, do té doby si ptáci najdou dostatek potravy i bez našeho přičinění. A vlastně i v té době. Krmítkový zvyk se pojí především s městy, pokud si však přečtete první odstavec článku, usuďte sami: budete ptákům sbírat semena bodláků a jiných plevelů, plody olší a habrů a jiné laskominy, které v přírodě vyhledávají? Budete sušit bobule ptačího zobu, jeřabin, vinné révy a šípků? Ne, půjdete do nejbližšího obchodu a tam koupíte prodávanou komerční směs semen. A vězte, že ne všechna budou chutnat každému druhu. Než pak dávat do krmítek pro ptáky vyloženě nebezpečné potraviny, to je lepší na krmítka zapomenout. Zbytky slaného či sladkého pečiva? Určitě ne! Sušené ovoce ano, ale neochucované a nekořeněné. Vařené slupky od brambor? Jedině když nepřidáváte kmín a sůl. Tukové koule ano, ale jen s takovými druhy semen, jaká bude konkrétní ptačí druh spolu s tukem konzumovat. Abyste totiž nedopadli stejně jako Magdalena Dobromila Rettigová, která kdysi radila chudým lidem, aby do vánočního bramborového salátu přidávali všemožné zbytky ze stolu. Nechutné, že? Tak to nedělejte ani zvířatům! Pro ně to může být i velmi nebezpečné. Když vezmeme běžné prodávané krmítkové směsi, mohou na naše krmítka přilákat jen některé ptačí druhy. Předně však ti ptáci, kteří jsou potravně závislí na hmyzu, odlétají na zimu na jih. Tyto druhy na krmítku nenajdeme nikdy, přesto je můžeme na jaře podpořit, třeba vlaštovky a jiřičky. Minimálně tím, že nebudeme ničit jejich hnízda, do kterých se vrací. Čápům to také neděláme, tak proč jejich o dost drobnějším příbuzným? Strava na krmítku a na zemi pod krmítkem by měla být natolik pestrá, aby posloužila co největšímu počtu ptačích druhů. Krmíme pouze kvalitním krmivem a pouze v době, kdy panuje skutečná zima. Podzim trvající až do jara znamená, že krmítka ptáci nepotřebují. A pokud krmítka, pak je dobré si odpozorovat, jaké ptačí druhy se v našem okolí vůbec vyskytují. Co nejpestřejší krmná směs by měla obsahovat spoustu druhů semen, určitě ne pouze slunečnici a jiné silně olejnaté osivo. Chybu též neuděláme různými druhy oříšků (samozřejmě neochucovaných) a sušeného ovoce, ale třeba i na podzim posbíraných šípků, jeřabin a jablek (stačí vždy jedno), trnek, ptačího zobu, pecek třešní (při konzumaci dávejte na stranu), kukuřice a ovesných vloček. Některé druhy naopak vyhledávají tukové směsi. Někdo hoduje na krmítku, jiný pod ním, třeba kos a pěnkava. A ještě jedna vzácnost, vrány vždy odlétaly na léto na sever, preferují chladnější podnebí. Jenže nyní u nás tráví i léto. Proč? Právě pro tyto vrány je sever právě u nás (přiletěly z jihu). Stejně jako někteří čápi již neodlétají na jih. Se změnou klima jsme pro ně jihem, protože najdou i v zimě v dané lokalitě dostatek potravy. V zimě dokonce potkáme v teplejších oblastech země i špačky, třeba na jihu Moravy. Jedno je však jisté, zrovna špačky zde na krmítka nikdo lákat nebude.Zdroj: birdlife.cz, ČESKÉSTAVBY.cz