Krtek je vůbec v zahradách užitečný v mnoha ohledech. Kromě toho, že vám z větší hloubky vyhrabe na povrch kvalitní zeminu bez zárodků plevelů, které říkáme krtince, také požírá škodlivý půdní hmyz, likviduje slimáky a provzdušňuje půdu. Práce přitom krtek udělá opravdu spoustu. Podle některých zdrojů prý dokonce může vyhrabat za den až 50 metrů chodeb, což by odpovídalo přibližně padesáti krtincům, pokud by každý metr chodby končil (resp. začínal) krtincem. Vyhrabaný materiál prostě musí ven, na povrch. Samozřejmě ale jde spíše o teoretický extrém, jelikož krtci nevytváří pod povrchem jen rovné chodby, nejde o žádné stavitele dálnic, nýbrž složitějších labyrintů. U nás nejčastější krtek obecný čili evropský (Talpa europaea) dorůstá délky okolo 12 cm (11 až 16) bez ocásku (ocásek bývá dlouhý 3 cm) a živé hmotnosti přibližně 80 gramů (70 až 128). Samci jsou o něco větší než samičky. Dožívá se dvou až pěti let (v průměru 2,5 roku) a žije v chodbičkách 30 až 40 cm hluboko pod zemí nejčastěji na polích, loukách, zahradách, v parcích, ale i na sportovištích včetně golfových hřišť. Mohutné přední tlapky má vybavené 10 prsty s drápy. Hustý kožíšek výborně odolává chladu, vlhku i zemině. A jelikož se rychle opotřebovává, krtci línají až čtyřikrát za rok. Obnovuje se tak jejich srst. Životní rytmus krtků je s výjimkou zimy doslova strojový, čtyři hodiny spánku a odpočinku střídají čtyři hodiny hledání potravy spojené často právě s hloubením chodeb silnými předními tlapkami s velkými drápy. Již dokončené chodby pak fungují jako past, kterou krtek jednoduše prochází a sbírá vše živé, co se zde chytlo. Někdy se krtek kvůli potravě dokonce odváží i nad povrch půdy. Kromě žížal si krtek pochutná i na jakémkoli v půdě žijícím hmyzu ve všech jeho vývojových stádiích a dokonce i na dospělcích jiných hlodavců, nejčastěji ale na jejich mláďatech. Že jsou krtci slepí, moc dobře ví i malé děti již ze školky, i když to vlastně není tak úplně pravda. Ohledně krků však panuje jeden skutečně velký mýtus. Totiž že v zimě hybernují (latinský původ slova dovoluje i hibernují). Omyl, hibernace je specifická reakce živočichů nejčastěji na zimní období, kdy hibernující živočich přečkává v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů ve vhodném úkrytu. Úkrytu říkáme hibernakulum. Klidový stav se projevuje především snížením tělesné teploty. Hibernace je známa například u netopýrů, ježků, křečků, plchů anebo syslů, nikoli však u krtků. Krtek sice v zimě především pospává ve svém úkrytu, když ale poleví mrazy, je opět aktivní, čili si kontroluje své chodbičky, ze kterých mnohé fungují jako účinné pasti, a sežere, na co přijde. Správně se takovému konání říká nepravý zimní spánek. Tělesná teplota se při něm nesnižuje a zvíře se občas probouzí a vycházejí ven (v případě krtků je třeba říci, že především prolézají svými chodbami). Kromě krtků přečkávají zimu pomocí nepravého zimního spánku třeba i jezevci. Právě výše popsané chování nám vysvětluje, proč v přírodě a na svých zahradách nacházíme čerstvé krtince i v zimě. A krtince, to je skutečně ta nejkvalitnější, jemná a provzdušněná zemina bez hrubších částí včetně kamínků. Nikdy není zemina vyhrabána z hloubky větší jak 50 cm, spíše z vrstev svrchních, které jsou bohaté na živiny. A jestliže krtiny obsahují jemný a výživný materiál, je třeba si jej náležitě vážit a využít. Obohatíme jím záhony i truhlíky a květináče, využijeme jej k výsevům i prvním výsadbám, obohatíme jím kompost. Udělat s ním můžeme cokoli účelného a užitečného. Nesmíme jen jediné, totiž krtince vyhazovat, jedině snad rozhrabat po povrchu trávníku, nebo třeba přihodit okolo keřů a stromků, pokud nevíme o jiném využití. Krtek nám vlastně odpoví na zásadní otázku, totiž v jakém stavu je zemina v naší zahradě.Kouzlo kvalitní zeminy krtinců tkví v tom, že krtky vyloženě láká obdělávaná a tedy úrodná a výživná půda. Platí proto, že čím více budete o půdu ve své zahradě pečovat včetně pravidelného organického hnojení, tím více bude krtky lákat. A oni vás odmění tím nejkvalitnějším, co vyhrabou ze správné hloubky. Můžete pak klidně puknout vzteky, že právě soused, který si na svou zahradu nenajde čas, pokosí pampelišky, které zabírají většinu travní plochy, až po odkvětu a nemá zde pomalu žádné záhony, krtky v zahradě nemá a vy, natolik pracovití a pečliví, se jich nemůžete zbavit. Soused za to nemůže, nýbrž krtčí vybíravost. A proč? Kyprá půda jim usnadní hrabání podzemních tras, bohužel však při této “snadné“ práci často poškodí i kořínky rostlin, především těch mladých. Starším rostlinám ale naopak provzdušní kořeny, což je pro ně prospěšné.Platí totiž, že právě ve výživné a kypré půdě si krtci najdou dostatek potravy, tedy především hmyzu, kvůli kterému se pod povrchem tolik pachtí. Tento hmyz navíc často škodí právě pěstovaným rostlinám. A tím jsou krtci opět užiteční. Byť krtci požírají i žížaly, nedovedou v půdě vyloženě decimovat stav jejich populace. Nějakou tu žížalu jim proto odpusťme. Zbude jich pro naši zahradu dost. Nelikvidujte krtince, ale naopak využívejte. A pokud je krtinec na místě, kde není příliš vidět a tedy tolik nevadí, vězte, že je pro krtka zdrojem vzduchu v podzemních chodbičkách. Pokud bychom krtince (otvory v zemi) zavalili, krtek si otvor opraví, nebo vytvoří nový. A zrovna tam, kde nám to bude vadit nejvíc. Vyhrabaná zemina bývá navíc téměř bez zárodků plevelů, proto je tedy ideální k pěstování kulturních rostlin včetně předjarních a jarních výsevů. Nehubte jej, ale najděte způsob, jak krtka ze své zahrady vyhnat. O zahubení krtka se často postará příroda, například přívalový déšť, ale i stáří, nejde o dlouhověké živočichy, stejně jako dravci. K odehnání krtka můžeme vyzkoušet elektroakustické odpuzovače (ty nám pomohou i s hlodavci), různé plašiče, koupené i po domácku vyrobené. Nejjednodušším je například láhev bez dna (skleněná, plastová, …), kterou vsuneme shora do nory tak, že vyčnívá dostatečně nad povrch. Zvuk, který bude vznikat působením větru, by prý měl krtky odehnat. Určitě ale platí, že různá zařízení mají různý dosah, tedy účinek. Často se stane, že musíme vyzkoušet více způsobů, jak krtka ze zahrady vypudit. Krtky můžeme také chytat do pastí a poté vypustit co nejdál od civilizace a především pak od své zahrady. Nikdy je nedávejte natruc sousedům přes plot jako trest, že o zahradu nepečují. Opět se k vám vrátí, pokud o svou zahradu pečujete lépe. Navíc je také dobré vědět, že krtek dovede pod zemí urazit dlouhé kilometry. Krtci jsou samotářští a silně teritoriální. Domovské území jednoho krtka může být velké 300 až 3000 m2. Krtci se přitom drží svého území a nevstupují na území jiných krtků. Dobře o nich však vědí, obzvláště pak samečci o samičkách a naopak. Pokusy dokonce ukázaly, že když byl konkrétní krtek přemístěn ze svého teritoria, soused okamžitě zabral jeho chodby. Výjimečně dochází pod zemí i ke střetům krtků, většinou se však krtci teritoriálním soubojům vyhýbají. Svoje území si značkují močí, mají vynikající čich a vůči sobě navzájem chovají respekt. Pozor však, každý rok padnou hranice teritorií… Brzy na jaře se totiž samci vydávají za samičkami. Samičky zřejmě lákají samce pomocí pachových žláz a není vůbec výjimkou, že samec urazí za samičkou i 10 km dlouhou pouť většinou již vyhloubenými tunely. Pokud je ale třeba, vyhloubí si nové. Mláďata se pak rodí nejčastěji v druhé polovině dubna, kdy každá oplodněná samička porodí od dvou do sedmi holých a slepých mláďat. Březost trvá jen měsíc a další měsíc trvá kojení mláďat. V tuto dobu se samice vydává za potravou jen na 2 hodiny denně, jinak pouze pečuje o mláďata. Hnízd má přitom připraveno více, a když ji něco vyruší, přenese mláďata do dalšího hnízda. Teprve od kojení odstavená mláďata opouštějí hnízdo, několik týdnů se ale ještě zdržují v jeho blízkosti. Jakmile vyrazí hledat svůj vlastní podzemní domov, často vylezou na povrch a stanou se kořistí dravců. Nejčastěji káněte, sovy, volavky, ale i krkavcovitých ptáků, lasiček, lišek a vlků. Stávají se také obětí automobilistů a zahrádkářů. Pod zemí jsou však na krtky všichni krátcí… Nejen silné přední tlapky se silnými drápy, ale i válcovitá těla krtků jsou k pohybu pod zemí a hrabání podzemních chodeb ideální. Krtci sice mají oči, dokonce jsou většinou plně vyvinuté, ovšem jsou jen malé a často skryté v záhybech kožešiny. Co nemají vůbec, to jsou ušní boltce, překážely by jim při norování. Zvukovod je chráněn vždy jen malým kožním záhybem. Rypáčky krtků jsou vybavené speciální kostičkou, navíc mají několik krčních obratlů srostlých v pevný celek. Pro hrabání vynikající! K hrabání tunelů jsou pak neuvěřitelně přizpůsobené především přední končetiny krtků. Jsou vytočené tak, aby sloužily jako lopaty, přičemž účinnost zvyšují široké dlaně a pět prstů se silnými drápy. Na straně palce je ještě rozšiřující přídavná kostička (kost srpovitá). Končetiny jsou navíc umístěné nikoli pod tělem, ale více po stranách. Krtci se proto mohou odpichovat od stěn tunelů. Na povrchu jsou však krtci ze stejného důvodu dosti neohrabaní, i když dovedou vyvinout dost velkou rychlost. Velmi dobře krtci dokonce i plavou, překonají proto i vodní toky. Na zimu si krtek dělá zásoby ve vyhloubené komůrce, kde si potravu uchovává živou, aby se nezkazila. Krtek přitom dovede způsobit žížalám a larvám hmyzu kousnutím do hlavové části ochrnutí. Proto neutečou. Ve spižírně krtka najdeme v zimě i stovky ochrnutých žížal. A ty, které přes zimu nezkonzumuje, mají šanci regenerace nervového centra, načež se z dosahu krtka prokoušou zeminou pryč.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, rozhlas.cz, ireceptar.cz