Voda a mráz, to nikdy nejde k sobě bez následků. Zvlášť, když je ta voda v potrubí venkovního rozvodu. Venkovní instalace jsou totiž vůči nízkým teplotám extrémně zranitelné, a zamrzlá voda může potrhat potrubí. Pro spoustu lidí přitom končí práce na zahradě tím, že smotají hadici, a už se moc nestarají o venkovní kohout. Správný postup je přitom uzavřít ventil vnitřního přívodu vody, a vypustit potrubí do sucha. Na zimu pomůže i osazení krytu venkovní baterie/kohoutu, případně zvolit už při stavbě mrazuvzdornou verzi. Někomu to může přijít přehnané, protože po většinu poklidných českých zim se s tak extrémním mrazem nesetkáme. Jenže stačí jedna nepovedená noc… K poškození mrazem se snadno můžeme dopracovat u přívodních a odpadních trubek i tam, kde třeba prochází nevytápěným suterénem nebo nezateplenou stěnou, anebo typicky na nezazimovaných chatách. Moderní vícevrstvá okna a kvalitní rámy už touhle „chybou v designu“ tolik netrpí, ale starší okenní rámy (a občas i rámy dveří) se s ní potýkají často a velmi těžce. Vymrzání těsnění, vliv okolní teploty na fixační/montážní pěnu, případně prosychání a promrzání tmele pak umí být pořádnou konstrukční zhoubou. Pojiva a těsnění se totiž ne vždy dokáží vyrovnat s tím, že uvnitř umí být teplo, zatímco venku je zima a vlhko. Vysychající těsnění se „zatáhne“ do sebe, a může vést k vytvoření skulinky, průduchů, kterými do domácnosti proudí studený vzduch a uniká teplo ven. Primární příčinou vzniku téhle zimní závady přitom není ani tak mráz, jako spíš suchý vzduch. A ohroženy jí jsou hlavně okna a dveře situovaná k jižní straně, do míst, která mají i v zimě relativně vysoký přísun tepla. Je třeba si pohlídat, zda kolem nich není studený průvan. A taky kontrolovat optimální relativní vlhkost vzduchu v místnostech (mezi 30-50 %). Příliš suchý vzduch v domácnosti může vést i k popraskání omítky. Jen pozor, protože opačným extrémem je příliš vysoká vlhkost, která ve vyhřáté domácnosti vede ke kondenzaci vodních par a tvorbě plísní. Důvodů, proč pravidelně prořezáváme stromy, tvarujeme je a zkracujeme jejich větvě, je dlouhá řada. Jedním z nich ale je, abychom zabránili poškození naší domácnosti. Pádem namrzlé větve. Zledovatělá souš umí udělat pořádnou neplechu, a způsobit drastické škody na majetku. Samozřejmě že se to stane jen, když je námraza a ledovka nebývale silná. Ale nikdy nevíte, jestli to bude až napřesrok, nebo už letos. Takže je lepší být připraven, ještě než se venku setkají nízké teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Další na ráně jsou střešní okapy. Přesněji řečeno ty, které na podzim nikdo nevyčistil. Stačí menší obleva, a ucpou se. A když pak přijde mráz? Místo popraskání jim hrozí spíš to, že svou ledem nabytou plnou váhu žlaby na úchytech neunesou. Zvlášť, když se k tomu přidá pár pořádných rampouchů. Lámající se rampouchy pak někdy mohou poškodit i okapové svody, zateplení fasády nebo střechu garáže. Méně nápadné ale o to větší škody se pak mohou projevit na nedostatečně pevné střešní konstrukci, když pořádně nasněží. Zatímco v nížinách jihu Čech a Moravy se nepočítá s tím, že by váha sněhu na metr čtverečních střechy přesahovala 70 kilogramů, na horách to mohou být i čtyři metráky do metru. Chyba nastane, kdy se nečekaně vydatná sněhová nadílka projeví tam, kde jí nikdo nečekal. I proto se na střeše nevyplatí šetřit, a tam, kde se to dá očekávat, ji osadit buď sněhovými háky nebo sněholamy. To aby naakumulovaný sníh odtával rovnoměrně, a nesjel dolů jako několikatunová lavina. Třeba na zaparkované auto. Beton a železobetonové konstrukce se mohou zdát nezničitelné. Nicméně jen to, že je neprorazíme hlavou, neznamená, že takové skutečně jsou. Beton například dost „trpí“, když se během zimy pravidelně dostává do kontaktu s posypovou solí a nejrůznější proti-námrazou chemií. Asi tou nejmenší vizuální škodou je postupná změna vybarvení přesoleného betonu. O něco horší je to s narušením povrchových pórů materiálu. To totiž může postupně vést k nahlodání struktury, erozi vymrzáním a třeba ke korozi kovových součástí, roxorů uvnitř. Nestane se to přes noc, ani za jednu mrazivou sezónu. Ale pravidelným zimním solením je možné životnost betonu opravdu výrazně zkrátit. Pozor si dávejte i tehdy, když odhrnujete sníh lopatou. Kovová lžíce může na úpravném podkladu dlažby zanechat nehezké čáry. Posypová sůl, zanášená spolu s cákanci slané břečky na stěny domu nebo plot, nahlodává i nejrůznější nátěry a barvy. Problém nastane, když ochrannou vrstvu barvy včas do další sezóny neobnovíme. Může dojít k průniku vlhkosti a hnití.
