Kombinaci suchého vzduchu a tepla snese jen málokterá pokojová rostlina, některé druhy pokojovek ale přijmou i takové prostředí a bude se jim v něm dobře dařit. Zcela jasně v tomto směru vede Murraya paniculata, ovšem odolné jsou i některé pryšce, například Euphorbia milli (lidově zvaný trnová koruna), ale i tlustice (Crassula), tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata), kolopejka (Kalanchoe), šplhavník (Scindapsus), voděnka (Tradescantia), fíkus (Ficus), dracena (Draceana), monstera (Monstera deliciosa), pandán (Pandanus), zelenec (Chlorophytum), orchidej kůrovec (Phalaenopsis), difenbachia (Dieffenbachia), syngonium (Syngonium), lopatkovec (Spathiphyllum), Aloe vera, Agave a jiné. V každém případě je ale třeba zjistit u každého rostlinného druhu vše o nárocích na pěstování, podle kterých zjistíme vhodné stanoviště a nároky na péči. Murraya paniculata je rostlinou, které nevadí právě ústřední vytápění v zimě a s ním související suchý vzduch v místnostech. Lze ji přitom pěstovat i jako bonsaj, která neopadává, neosychá a stále kvete. Murraya pochází z tropických oblastí Asie, Srí Lanky, západní Indie a Oceánie. Tato nízká dřevina dorůstá výšky 35 až 50 cm, má delší tmavě zelené listy (až cca 15 cm) a její květy provoní celý byt. Murraya je příbuzná citrusům a i její květy připomínají květy citrusů. Drobné, vonné květy jsou rozmístěné v úžlabích a na koncích větviček, plody jsou dvousemennými bobulemi velkými cca 5 cm. Tyto bobule mají zralé červenou barvu a připomínají drobné citróny. Existuje samozřejmě více druhů této rostliny (např. Murraya exotica). Murraya má ráda západní či východní stanoviště, případně jižní okno s dostatkem slunečního záření. Pro své kvetení vyžaduje Murraya 18 až 25 oC, sice přežije i při nízkých teplotách, ale zastaví se její růst, nekvete a neplodí. Murraya sice snáší suchý vzduch a dokonce vyžaduje teplo, ovšem substrát nesmíme nechat nikdy vyschnout, nesmíme ale rostlinu vyloženě přelévat. V létě má tato rostlina ráda letnění v polostínu až na slunném stanovišti. Pokud ji necháme přezimovat v teple, hnojíme celoročně, tedy i v období vegetačního klidu, aby mohla celoročně kvést. Substrát vyžaduje lehký, proto volíme směs lehčí zeminy, písku a rašelinného substrátu. Nemusíme ji každý rok přesazovat, k přesazení sáhneme pouze v případě, že se už nevejde do květináče. Pokud chcete Murrayu pěstovat jako bonsaj, raději se poraďte s odborníkem. Pryšec Euphorbia milli je lidově nazýván „trnová koruna.“ Přežije i silně extrémní podmínky, za kterých pouze shodí květy a listy, přičemž zůstane jen stonek s trny. Tento, ale i jiné pryšce, můžeme umístit na jakoukoli světovou stranu, čili i na okno severní (s výjimkou zimního období). U pryšce se vám nikdy nepodaří regulovat růst a kvetení, pokud jej ale budete přiměřeně zalévat (při nadměrné zálivce uhnívají kořeny), pokvete pěkně. Jinak si ale dovede ve svých dřevnatých stoncích udržet vodu velmi dlouho. Pryšci se nejlépe daří právě na silně slunných stanovištích, kde by jiné rostliny uhynuly, ovšem včetně zimy. V létě přežije i ve stínu, v zimě slunné stanoviště přímo vyžaduje. Pryšce nejsou náročné na půdu a přihnojování vyžadují jen v květu. Pokud pryšec množíme řízkováním, musíme řízek pouštějící mléko nejprve na cca hodinu ponořit do teplé vody, kde se vytékání mléka zastaví. Poté necháme řízky cca 8 až 12 hodin oschnout a zasadíme je do vlhkého písku či perlitu, kde dobře zakoření. Kolopejka (Kalanchoe) pochází z tropického Madagaskaru. Mnoho lidí ji po odkvětu vyhazuje, ovšem růst a kvést může i mnoho let – dokonce i jako bonsaj. Tento sukulent vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu pouze v květu, nesnese ale rosení. Proto rostlinu v tuto dobu položíme na hlubokou misku s vodou a kamínky. Odpařující se voda bude stačit, čímž zároveň zvýšíme vlhkost v místnosti. Pozor však na zálivku, tu potřebuje pouze mírnou, sucho snese snáze než přemokření. Při přemokření pravděpodobně uhyne na houbové choroby. Celoročně je třeba tuto rostlinu umístit na světlé, slunné stanoviště s výjimkou přímého poledního slunce (při letnění vyžaduje přistínit). V zimě pozor na teploty v interiéru, protože nesnese přetápění místnosti. Pokud máte rádi vyšší teploty, přemístěte ji na chladnější, dostatečně osvětlené místo (min. +10 oC, ideálně +15 oC, minimální zálivka). Pokud tuto rostlinu zazimujeme kvůli svým vyšším nárokům na teplo, přeneseme ji na původní stanoviště v březnu, přičemž je vhodný mírný řez. Starší rostlinu zbavíme v dolní části listů a korunu vytvarujeme. Rostlině postačí běžná zemina s příměsí písku. Z květů se budeme těšit hlavně na jaře, dokud jsou dny ještě kratší. Chceme-li, aby kvetla déle, zkrátíme jí den zastíněním na nejvýše 10 hodin. Po pěti týdnech přistiňování by měla nasadit poupata. Agáve (Agave) je polopouštní rostlina, která bude ignorovat naši špatnou péči. Je tedy vhodná pro každého, komu doma každá pokojovka uhyne, jelikož prostě zapomíná na péči o ni. U nás najdeme nejčastěji druhy Agave americana a Agave albomarginata. Agave pochází z Mexika, zdomácněla však na mnoha místech světa, kde našla vhodné klima. Velká růžice listů s ostnatým okrajem končí nejčastěji delším ostnem. Listy vlastně vypadají, jako by vyrůstaly z kořene. Ze středu rostliny vyráží kmínek, který na vrcholu vykvete, ovšem jen jednou a poté rostlina uhyne. Nemusíte se však obávat, v interiéru se to stane po třiceti až padesáti letech. Vlastně jde o rostlinu, u které se květu zřejmě nikdy nedočkáte. Rostlině najděte teplé a slunné stanoviště, v létě samozřejmě na terase, balkóně a jiném slunném místě zahrady. Na zimu ji lze zazimovat na chladnějším stanovišti, ovšem nutné to není. Zaléváme pouze po proschnutí substrátu a přihnojujeme od března do srpna jednou za 3 týdny hnojivem na kaktusy. Aloe pravá (Aloe vera) je pro své léčivé účinky považována za zázračnou rostlinu. Pochází ze severní Afriky, Kanárských ostrovů a Kapverd, kde dorůstá výšky až 60 cm, ovšem u nás bude v interiéru drobnější. Ve svých listech uchovává zásobní látky a vodu, čili vydrží bez naší péče i delší dobu. Má ráda slunné stanoviště, ovšem nesnese přímé prudké polední slunce. Přes léto rostlinu letníme na zahradě, přičemž ji přistíníme. Nenáročnost na závlahu je kombinována se škodlivostí nadměrné zálivky. Substrát použijeme lehký – směs listové rašeliny, písku a kompostu, v zimě můžeme nechat rostlinu přezimovat při nižších teplotách, snese ale i běžné stanoviště ve vytápěném a právě i suchém interiéru. Svými léčebnými účinky je aloe doslova pověstná a dnes se proto rozšířila do značné části českých domácností. V létě může aloe vykvést, ale nebývá to v podmínkách mírného klimatu obvyklé. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com