Kde všude budeme zasahovat? Zásadní je změna dispozice koupelny a WC. Měl by zde být dostatečný prostor pro otočení vozíku, respektive volný kruh o průměru minimálně 150 cm. Nezbytná je i protiskluzová dlažba i úprava dna sprchové vaničky, mělké a nízko položené umyvadlo, madla pro přidržení u všech prvků sanitárního vybavení (vana, WC, sprchový kout), sedátko ve vaně a veškeré dveře v domě by včetně těch koupelnových měly mít světlou šířku 80 cm. Zásadní změny nás budou čekat i v kuchyni. Musíme snížit pracovní plochy kuchyňské linky a skříňky pod pracovními deskami je nutné vynechat, jinak k pracovní ploše postižený s vozíkem nezajede. Jídelní stůl je vhodný umístit co nejblíž ke kuchyňské lince a ve skříňkách linky se neobejdeme bez výsuvných polic. Ideální je přitom kuchyně do tvaru U. Obecně platí, že bude nutné zasáhnout do všech částí bytu, tedy nejen koupelny, WC a kuchyně, ale i ložnice, obýváku (změnit křesla a pohovku), i prostor úložných, které musí být pro postiženého dostupné. Ve všech místnostech je nezbytný dostatečně velký volný prostor pro pohyb s vozíkem. Všechny podlahy je navíc nutné srovnat do jedné roviny, položit na ně protiskluznou podlahovou krytinu a odstranit prahy (vhodnější jsou přechodové lišty). Nevyhneme se ani změně výšky vypínačů, zásuvek a třeba i klik okenního kování. Požádejte o sociální příspěvek Z již uvedených informací je patrné, že stát se invalidou, či zestárnout a přitom nechtít být na někom neustále závislý, je velmi drahá záležitost. Máte-li doma handicapovanou osobu, požádejte obecní úřad ve svém bydlišti o dotaci. Ve skutečnosti jde o konkrétní sociální dávku zakotvenou ve vyhlášce o sociálním zabezpečení (č.182/1991 Sbírky). Zdravotně postižení či nevidomí mají podle ní nárok na příspěvek určený k úpravě bytu. Získat můžete maximálně 70% ceny stavebních úprav, nejvýše ale 100.000,- Kč, pokud v rodinném domě instalujeme i výtah. V opačném případě maximálně 50.000,- Kč. Není-li výtah v domě bytovém a bydlíme-li ve vyšším podlaží, budeme se však možná muset přestěhovat jinam. Zároveň se informujte i o dalších možnostech podpory od konkrétních charitativních organizací. Existuje celá řada projektů pro podporu handicapovaných osob. Začněte plánem na papíru Nejlepší bude začít od plánu konkrétního bytu v konkrétním reálném měřítku, vystřihnout si kruh o poloměru 75 cm (průměr 150 cm) opět v daném měřítku a ten pak přikládat do linkami vyznačeného prostoru jednotlivých místností. Začít na papíře představuje eliminaci zbytečné námahy, je ale důležité, aby byl plánek velice přesný a pokud chceme mít naprostou jistotu a nejsme si jisti svou zručností, raději o pomoc požádejme architekta, respektive projektanta. Ideální je rozmístit nábytek a změnit dispozice bytu tak, aby se v každé místnosti našel dostatek prostoru, kde nám vystřižené kolečko nebude zasahovat do žádného zařízení a vybavení bytu. Plánujme s rozmyslem a nepřijímejme kompromisy. Pohodlný pohyb invalidní osoby po bytě zásadně zmenší její utrpení. Koupelna a WC Pokud bydlíme ve starém bytovém domě s umakartovým bytovým jádrem, máme velký problém. Nezbude nám nic jiného, než jádro vybourat, koupelnu s WC spojit a zvětšit dispozice tohoto prostoru na úkor velikosti jiné místnosti. Všechny zařizovací předměty pak v novém prostoru rozmístíme tak, aby se zde člověk na vozíku cítil pohodlně a nezávisle na komkoli jiném. Zvětšení prostoru koupelny je však nutné i proto, že bude handicapovaný pravděpodobně potřebovat i pomoc někoho druhého. A právě ten se do koupelny musí vejít také. O protiskluzné dlažbě a nezbytných madlech jsme se již zmínili, lišit se však bude i samotné zařízení koupelny. Budeme zde instalovat mělčí umyvadlo s možností zajet pod něj (pod umyvadlem tedy nebude skříňka) a s větší odkládací plochou. Záchodová mísa i umyvadlo by přitom měly být umístěné co nejníž, stejně tak je nutné umístit co nejníž zrcadlo nad umyvadlem. A běžné kohoutky vyměníme za pákové baterie, včetně té kuchyňské. Vana není v koupelně pro handicapovaného důležitá, mnohem praktičtější je sprchový kout s protiskluzovou úpravou dna, snadným přístupem a šířkou minimálně 120 cm. Ani zde se neobejdeme bez madla a snadno dostupná musí být baterie i sprcha – budou tedy umístěné níž. Pokud zachováme tradiční vanu, bude zřejmě nezbytné hydraulické zařízení pro zvedání postiženého. Jinak se bez naší pomoci nevykoupe ani neosprchuje. Naprosto nejvhodnější je však vyspádování podlahy, položení kvalitní hydroizolace pod dlažbu a tedy využití určitého prostoru (například rohu) v koupelně pro sprchování, aniž by postižený musel překonávat jakékoli překážky. Sprchový kout, volný prostor pro sprchování či vanu navíc opatříme sklopným sedátkem. WC je ideální závěsné, zavěsitelné v libovolné výšce a tedy níž, než je běžné. Nejluxusnější WC nám pak dovolí výšku mísy dokonce měnit v rozsahu až 8 cm. Bidet je v prostoru pro postiženého zbytečný, musel by složitě přesedat z mísy, zato bude velice praktickým řešením sedátko s bidetovou sprškou. Ihned po vykonání potřeby a spláchnutí se tak může handicapovaný omít. Kuchyně Pro handicapovanou osobu je vhodné standardní uspořádání ve tvaru L, ideálně však ve tvaru U – zajede do volného prostoru a vše má kolem sebe a tedy po ruce. Průjezdný prostor uprostřed takto vybavené kuchyně musí být široký alespoň 150 cm – viz. praktická rada s plánkem a vystřiženým kroužkem. Výška pracovního prostoru by měla být společně s výškou jídelního stolu alespoň 70 cm, výš umístěné desky mohou handicapovanému způsobit potíže. Je nutné, aby byla v kuchyni určitá délka pracovní desky bez úložných skříněk pod sebou. Handicapovaný pak k pracovní desce snadno zajede, nohy bude mít pod ní a dosáhne tak na celou plochu pracovní desky. Tento volný prostor by měl být dlouhý alespoň 1 metr. Raději než po pevně zabudovaných skříňkách pod deskou sáhneme po mobilních skříňkách, které lze na kolečkách přesouvat z místa na místo. Řešením ale může být i výsuvná pracovní deska. Největší problém ale pro handicapovaného představují skříňky nad pracovní plochou linky. I v tomto případě nám nezbude nic jiného, než je umístit níž. Jejich dolní hrana by měla být od pracovní desky cca 35 cm a ta horní max. 150 cm. I přesto však budeme všechny běžně potřebné předměty a potraviny umisťovat do co nejníže položených regálů, ideálně vybavených výsuvnými šuplíky. Například slavnostní nádobí určené k rodinným oslavám pak může být co nejvýš. Změní se i běžné uspořádání pracovního prostoru. Vše by mělo být co nejblíž u sebe – dřez, varná deska, trouba i odkládací plochy. Stejně tak myčka nádobí a lednička. Z vybavení kuchyně tedy vlastně vytvoříme co nejkompaktnější prostor s co nejsnazší dostupností jednotlivých prvků. Ohled přitom musíme brát i na výšku umístění zásuvek a vypínačů i ovládacích prvků kuchyňského zařízení. Nakonec nezapomeňme ani na pákovou baterii či servírovací stolek na kolečkách. Pravidla pro bydlení s nevidomým Máme-li doma nevidomou osobu, či osobu s velmi špatným zrakem, není sice nutné byt vyloženě přebudovat, ale dodržování určitých pravidel se také nevyhneme. Z bytu musíme odstranit všechny nebezpečné překážky. Ve volném prostoru by pak nemělo být vůbec nic, oč by mohl zakopnout či se jinak poranit. Snažíme se uvažovat jako nevidomý a učíme se zvýšené míře tolerance a předvídavosti. Židle vždy zasouváme pod stůl, všechny použité předměty vždy uklízíme a zásadně neměníme umístění předmětů. To by se měla naučit celá rodina. Nevidomý na první pohled nerozpozná, že jsme přeházeli příbory, neuvidí na pracovní desce ležící ostrý kuchyňský nůž, nenajde odložené pečivo a podobně. Uvažovat bychom také měli o posuvných dveřích, případně odstranění co největšího počtu dveří z bytu. To platí i pro byty s handicapovanými pohybově.